Domestic ⟨Translate⟩

|8|

,,Vím, že jsem hot a klidně bych jim tu bundu i nechal, kdybych mohl, ale proč se cítím blbě, že nemůžu?" Povzdechl si Minhyuk, když se skupina vracela z pódia. Ještě před tím, než se vrátili, musel totiž požádat fanynku, zda by mu nemohla vrátit jeho bundu, což zapříčinilo to, že ji jí málem přenechal.

,,Jsou úžasní, je těžké jim odolat." Pokrčil rameny Jooheon, který to věděl z vlastní zkušenosti.

,,Kihyun hyung?"

Volaný se otočil za hlasem maknae, který stál za ním.

,,Hm?" Pobídl ho, aby mladší pokračoval.

,,Nemáš náplast?"

Sotva to dořekl, Kihyun zbystřil. Proč by ji potřeboval? Zranil se?

,,Co? Proč? Stalo se něco?" Panikařil starší.

Changkyuna to trochu překvapilo. Jediné, co se stalo, bylo to, že se škrábl prstem o přezku pásku.

,,Hyung-"

,,Zlato, potřebujeme náplasti!" Zavolal Kihyun na svého přítele, zatímco vedl Changkyuna si sednout na lavičku. ,,Krvácí to hodně? Je to otevřená rána? Bože, řekni, že není! Hyunwoo, potřebujeme dezinfekci!"

Mladší ani neměl čas ani něco říct. Však to nic nebylo. Jenom malé škrábnutí, přeci z toho Kihyun nemusí dělat, že za chvíli umře.

Ostatní členové, včetně Hyunwa na dvojici vyjukaně koukali a kladli si tu samou otázku: proč ho to tolik vynervovalo a vyděsilo zároveň? Copak neviděl, že to nic není? Proč by takhle vyšiloval, kvůli takové hlouposti?

,,Proč tam tak stojíte? Pro boha, však Changkyun umře-"

,,Hyung," promluvili Jooheon a Hyungwon dohromady, aby ho donutili zastavit.

,,Kihyun-ah" oslovil ho třetí nejstarší, aby se konečně vzpamatoval.

,,On je-" Ještě než stihl Kihyun něco říct, Minhyuk ho přerušil.

,,V pořádku. Pouze v pořádku."

Tentokrát promluvil Hoseok.

,,Kihyune, podívej se ještě jednou. Vypadá, že je nějak vážně zraněný?"

Kihyun se tedy konečně podíval na nejmladšího. Oči sledovaly každý centimetr jeho těla a opravdu. Podle všeho byl Changkyun v naprostém pořádku.

,,Yah!" Vykřikl skoro až mateřským hlasem, jednu ruku si položil na bok a druhou ukázal na Changkyuna. ,,Jestli jsi v pořádku, tak proč chceš náplast?"

Changkyun bojoval s nutkáním se ušklíbnout, protože se chová tak, jak by se matka opravdu chovala.

Ale i přes tento fakt svojí potřebu přemohl, protože kdyby si z něho udělal legraci, hrozilo by, že by šel dnes spát o hladu.

,,Protože.." začal Changkyun vysvětlovat a ukázal mu zraněný prst. ,,..jsem se omylem škrábnul a pálí to."

Kihyun po tomto zjištění vypadal, že někoho zabije. Dobře, ne pouze někoho. Spíš, že zabije všechny kolem.

,,A víš ty co?" Zeptal se Kihyun filosofickou otázkou a než někdo stihl něco říct, odešel pro náplast.

Jakmile se vrátil s náplastí, která velikostně odpovídala Chankyunově zranění, hodil ji po něm s tím nejvíce vytočeným výrazem, který v danou chvíli zvládl udělat.

,,Doufám, že se uvědomujete, že vás všechny nesnáším." Vražedně si Kihyun všechny přejel pohledem.

,,Ale Eomma~, nesmíš to brát tak vážně." Zavtipkoval Hoseok.

Kdyby z Kihyunových uší mohla vycházet pára, v místnosti by byla regulérní sauna.

,,A ty.." pronesl se zavřenýma očima, aby se uklidnil. ,,..jsi ze všech nejhorší."

___

Tak jsem opět zde heh

Děkuji všem, kteří na mě čekali (obzvláště keitsukishima2709 + BlueLucaria se za chyby

Love ya~