Dívka a kůň - nezkrotný hřebec

kapitola 4.

Dveře se otevřely, já se zula a vešla dovnitř. Je to tu nádherné. Všechno většinou dřevěné. Byla tam kuchyň, jídelna a obývák v jednom, koupelna a ložnice. V obýváku byla dokonce televize.  Je to super. S širokým úsměvem jsem se podívala na Nat která se na mě taky usmála. ,,Dneska se hlavně zabydli. V lednici máš jídlo ale jinak jsou jídla vždy společně v jídelně. Zítra ti tu vše ukážeme a řekněme ti jak to tu chodí. Klíče máš v zámku. Dobrou noc." řekla a rozloučila se. ,,Děkuji, dobrou noc." odpověděla jsem.

Když Nat odešla tak jsem zamkla a šla jsem odnést kufry do ložnice. Skříňí tu bylo dost takže jsem si mohla v pohodě věci vybalit. Pak jsem si ale všimla že tu jsou ještě prosklené dveře na balkon. Otevřela jsem je a vyšla ven. Měla jsem nádherný výhled na celý ranč. Bylo to úžasné.
Šla jsem zase dovnitř, zamkla dveře na balkon a začala si vybalovat věci. Než tohle všechno vybalím tak mi to dá zabrat. Raději jsem tedy začala. Otevřela jsem první kufr a začala vybalovat. Věci jsem si pečlivě skládala do poliček a třídila je tak abych se v tom vyznala. Stejně to ale za pár dní bude vypadat jako po výbuchu. Vyndala jsem poslední kus oblečení z prvního kufru, který jsem pak zasunula do jedné poličky úplně dole a vrhla jsem se na druhý. Tam jsem měla spíš věci jako jsou právě jeansy a další kusy takového oblečení. To všechno jsem taky nandala do skříně co nejpečlivěji a pak jsem si vyndala svoje osobní věci z batohu. Ty jsem si buď dala si skříně nebo do nočního stolku. Pak jsem si vyndala z vlaku luk a toulec s šípy a to jsem si pověsila na háčky které byli přivrtané vedle postele.
Pak jsem se převlékla a lehla jsem si do postele. Jsem poměrně unavená. Tedy, poměrně dost. Nemusela jsem se ani zvlášt snažit a už se mi zavírali oči a já usla.

...

Vzbudila jsem se. Zase ten sen akorát teď jsem ještě ke všemu slyšela dusot kopit. Pomalu jsem začala mžourat do ranního slunce které mi do pokoje svítilo oknem. Až když jsem se rozhlédla, tak jsem si uvědomila kde jsem a že ten dusot kopit je ve skutečnosti bušení do dveří. Zkopla jsem ze sebe peřinu, hodila a jen v pižamu jsem šla danému člověku otevřít. Odemkla jsem a podívala se do ne moc nadšené tváře Nat. ,,No to to trvalo. Budeš si muset zvyknout že tady začíná život brzy. A jestli chceš stihnout snídani, tak si pospěš. Budu čekat dole. Máš na to pět minut." řekla.

Jen sem se pousmála, zavřela ji dveře před nosem a běžela se převléct. Jsem na tyhle situace zvyklá a tak vím že to stihnu. Rychle jsem se oblékla, učesala se, vyčistila si zuby a už jsem běžela dolů. Naštěstí jsem nezapomněla zamknout a s mobilem jsem se neobtěžovala. Vsadím se že Nat by nebyla úplně nadšená. Měla jsem na sobě uplé džíny a bílé tílko. Vzala jsem zkrátka první co jsem viděla. Ještě jsem si dala vlasy do culíku a už jsem skákala z posledního schodu. Nat vypadala trochu překvapená ale zřejmě spokojená s mým výsledkem. ,,Jseš snad první která to kdy stihla. Většina holek se ještě líčí." řekla se smíchem. ,,Tím se já úplně nezaobírám." odpověděla jsem jí.

Nat se usmála a mávla rukou na znamení abych šla za ní. Vyšly jsme ven, kde už jsem viděla jak každý plní své povinnosti. Jak Nat říkala, tady život začíná brzy. Nat si to namířila do jedné menší budovy. Když jsme vešli, zjistila jsem že to je něco jako restaurace pro místní zaměstnance. Někteří tam ještě seděli. Já jsem si začala nenápadně prohlížet tváře a jednu jsem mezi nimi poznala. Johna. Jestli mě hodlají s těmi všemi seznámit, tak se mám na co těšit.
Sedla jsem si ke stolu a Nat před mě postavila chleba s máslem. Ten jsem do sebe kopla jelikož jsem nechtěla aby na mě čekala. Talíř jsem pak odnesla tam kam mi Nat řekla a šli jsme opět ven. Ale tentokrát jsme měli namířeno do velké dlouhé budovy. A čím více jsem se blížila, tím víc jsem zjišťovala že je to stáj plná koní. Vešli jsme do stáje a procházeli okolo boxů různých koní. Koně zvědavě vystrkovyli hlavy a koukali jaká nová tvář se zde objevila. Pak jsem zaslechla několik dívčích hlasů. A zanedlouho jsem uviděla šest dívek které zrovna čistili tři koně. Došli jsme až k nim a když si mě všimli, tak si mě začali prohlížet. ,,Takže holky, toto je Kira. Kiro toto jsou dívky které bydlí v okolí nebo přímo tady. Takže holky, potřebuji aby jste ji zde provedly a ukázaly ji jak to tu chodí." řekla.

      Čtyři z těch dívek se na mě podívaly naprosto nežádoucím pohledem ale dvě dívky se na sebe nadšeně podívaly a doslova se přihlásily jako ve škole. Nat se na ně vděčně usmála, poklepala mi na rameno a odešla.
      Ty dvě dívka před mě dá se říci doběhly a nadšeně se usmívaly. Jedna z nich měla zrzavé vlasy, hnědé čokoládové oči a mýlí a zároveň trochu bláznivý úsměv. Druhá měla hnědé dlouhé vlasy, hnědé oči a mýlí úsměv. Obě si mě prohlíželi zkoumaným pohledem. Nakonec promluvila ta s hnědými vlasy. ,,Ahoj, já jsem Lilly a toto je Nelly. No a tamty holky jsou Samantha, Sheila, Mia a Kristl. No a pak tu je ještě asi sedm kluků kteří zde mají buď brigády nebo stejně jako my bydlí nedaleko nebo jsou zde na letním táboře." začala a vypadalo to, že neví co říct dřív. ,,Ahoj, no dá mi chvíli si ta jména zapamatovat. No, Nat říkala že by jste mi to tu mohly ukázat a zdá se že jste jediné kdo má zájem. Což se upřímně divím." řekla jsem. Nevím jestli to náhodou neznělo hnusně. ,,Ale, maličkost. Vždycky máme rády nováčky. Je alespoň legrace je pozorovat jak se všechno učí." řekla Nelly, které má odpověď předtím byla zřejmě úplně jedno.

      Nelly se zasmála a pak mě obě dívky vzaly okolo ramen a vedly mě někam do neznáma. Byla jsem trochu zaskočená tím jak mě vedou. Nikdy, opravdu nikdy v životě mě nikdo takhle nevzal. Myslela jsem si že to tu bude nesnesitelná, ale možná si tu konečně najdu nějaké přátele.