Já to nevzdám ||byler|CZ||

Nesnáším tě Borisi!

(z pohledu Mikea)

Když vedle mě spal Will, spal jsem líp. No je 9:30 a my měli snídani, byly palačinky mňam, ale Will byl nějakej naštvanej.
Nic moc nesnědl a odešel do pokoje bez jedinýho slova, dělám si o něj trošku starost.
Chtěl jsem za ním, tak jsem rychle dojedl palačinky a poděkoval za ně a šel za ním, otevřel dveře a viděl jak sedí u stolu.
"Um děje se něco?" Zeptal jsem se.
"Ne. Proč?"
"Uhm chováš se divně.."
"Ne nechovám." A v tu chvíli mu někdo napsal, přečetl si to a najednou se zas začal smát. Eh beztak to byla zas Max..
"Sakraa já zapomněl" vyjekl.
"Co?"
"Pití na piknik s Max" řekl a utíkal ven.
Ach jo, kéžkdyby šel na piknik se mnou.
Musím to tu nějak přežít, a vymyslet co dělat. Protože když tu není Will nemám co dělat.
*Řekněme že se do 15:15 nějak zabavil, ale už čekal Lucy.*

(Z pohledu Willa)

"Jo děkuju ti za hezkej den (:"
"Jojo nemáš zač to já bych měla děkovat." Povídali jsme si cestou ke mně. Protože si tam zapomněla asi před týdnem mikinu. Ale u dveří jsme uviděli Lucy s Mikeem, eh..
"To-to je ona?" Zeptala se Max.
"Bohužel asi jo."
"Páni ta je hezká.."
"Já vím /:.." řekl jsem a slyšeli nás, tak ho "LuCy" vzala za ruku a šli k nám.
"Ahoj ty budeš Will že?" Zeptala se.
"Jo to jsem já."
" A ty Max?"
"Jo"
"Mike mi o vás hodně vyprávěl, hlavně o Willovi."
"Aha" řekli jsme s Max najednou.
"Aha"
"Eh tak půjdem? Město je sice malý ale jsi tu jen na den" zeptal se Mike. Já jsem na to už nechtěl čumět tak jsem šel Max pro mikinu.
"Tak ahoj Wille!"
"Ahojky"  rozloučili jsme se a já zavřel dveře. Šel jsem si pro něco do kuchyně ale tam byl Boris.
"Oh čau tebe jsem dlouho neviděl" řekl jsem.
"No nazdar já tebe bohužel jo"
"Haha moc vtipný."
"Hele nemáš nějakej chlast?" Zeptal jsem se, bylo mi tak na nic z tý LUCY s Mikeem tak proč ne, je mi 16 otrávit se nemůžu když to nepřeženu.
"Jasně ale jseš v pořádku?"
"Nejseš psycholog nalej mi stejně vím že tady po večerech chlastáš a kradeš pivo."
"No dobře teda" řekl a nalil mi piva. Nalil jsem to do sebe a neřešil tu hořkou a hnusnou chuť.
"Dej mi tu flašku sem" řekl jsem.
"No dobree ale klídek s tím "
"Nejseš můj táta."
"A proč jseš dneska tak nasranej?"
"Já nejsem nasranej!"
"No tak dobře dobře, ale dej mi kus tý flašky taky musím dodržovat pitný režim "
"Joo tak" a zasmáli jsme se. O půl hodiny jsme byli docela už ožralí.
"Hej ale ta-k proš seš dneska tak našranej?" Zeptal se.
"Nauš se mluvyt! Ale jak má Majk tu kámošku LuCi nebo co, tak ta mě uš od včerejška sere."
"Joo tak ta je kost"
"Drž hubu Borysy"
"Nojo ježyšy, a co tě na ni sere?"
"Že je tak heská, mylá, blondína, proště je dokonalá a já u něj proti ní nemám šancy.."
"Tak poškej ty ho myluješ?"
"Bohužel."
"Ale Majk není na blondíny ne?"
"Co já vym, nikdi nebil na holí holki se superschopnostma tak jako"
"No a nikdi ani nebil na kluki co maj učes podle kastrólu"
"Ty seš fakt ale debil"
"Děkuju já vím "
"Jo nemaz zač" a v tu chvíli někdo volal, tak jsem to šel zvednout.

"Dobrý den dovolali jsme se Wheelerovým?"
"Um dobrý den ne, tady William Byers, u nás teď Wheelerovi bydlí co potřebujete?"
"Kolik vám je?"
"16 proč?"
"Už jsme přišli na to kdo jim zapálil dům a zabil Holly."
"kdo jste?"
"Hawkinsská policie"
"Dobře tak kdo to byl?"
"Boris, bratranec Mikea."
"Cože...to-to není možné!" A v tu chvíli jsem měl pocit že jsem už nebyl vůbec ožralej, byl jsem dokonale střízlivej.
"Bohužel, našli jsme důkazy co to potvrzují"
"Aha děkuju já jim to vyřídím......"
"Nashle"
"Nashledanou....." A vypl jsem to. Byl jsem v šoku, Boris? Co se mnou teď chlastal? No to by po tom co jsme teď dělali asi dávalo smysl ale prostě..
"Tak co? Kdo to bil?" Zeptal se, a čuměl na mě jako by ho to vůbec netrápilo.
"Ty debile tys zapálil dům Wheelerům?!!"
"Umm.." zamumlal a čuměl na zem.
"Jak si to mohl udělat?!!!"
"Nechtěl sem.."
"To určitě! Ses ožral a podpálil to tam. Zabil si Holly!!!!!!!!"
"Za to už nemůžu "
"Ale můžeš, jdu jim to říct."
"Ne nejdeš!" Řekl a šel ke mně, když u mě byl tak mi dal pořádnou ránu do obličeje. Spadl jsem skoro na zem.
"Když budeš mrtvej nikomu to neřekneš!" Řekl a začal mě mlátit všude možně, hlavně do břicha a do obličeje. Neměl jsem sílu se bránit, tak jsem ho nechal ať mě zmlátí klidně i zabije když to měl v plánu. Vlastně jaký mám důvod žít? Vždycky jsem byl jiný, nikdy jsem nikam nezapadal, ani jediný člověk kterého miluju mě nemiluje, připadám si že jsem chyba. V tu chvíli mi bylo jedno že by mě zabil, ale mohl to udělat rychleji a míň bolestivě. Vážně to bolelo, ani šikana od Angely mě víc nebolela, když mě mlátil zapomněl jsem na skoro všechny své problémy, protože on to ze mě doslova vymlátil. Při tom mi i různě nadával.
"Buzno blbá! Rozluč se s láskou k mýmu debilnímu bratranci!" Atd, můžu toho vyjmenovat fakticky hodně. Bolelo mě celý tělo, už jsem cítil že toho moc už nevydržím. Ale v tom někdo otevřel dveře, neviděl jsem kdo. Když k nám proběhl uviděl jsem kdo to byl, Mike. Pomalu jsem začal vstávat ale nešlo to. Ale viděl jsem jak ho Mike začal mlátit, Boris ležel na zemi jako já.
"Mi-ke-u n-e.." řekl jsem aby ho nechal být. Kouknul se na mě a hned ke mně přiběhl a chytil mě za ruku.
"Wi-lle.. co ti to udělal.."
"To nic, neb-oj se"a v tu chvíli přijela policie.
"Kde je Boris?!"
"Je.. cože?! Byl támhle na zemi" řekl Mike, ten idiot zdrhnul. Policie zavolala záchranku a odvezli mě do nemocnice. Moc si toho nepamatuji ze záchranky jen Mikea jak tam sedí vedle mě. Pak jsem usnul a probudil se v nemocnici, nikdo vedle mě nebyl, jak jinak. Po chvilce ke mně přišel doktor s Mikeem, ten mě hned obejmul a já jeho, tyhle chvíle miluju jen kdyby nebyli furt jen v nemocnici.
"Spal jsi celou noc." Řekl doktor.
"Aha.."
"Neměls tak chlastat"
"Umm..." A nic jinýho jsem neřekl, protože jsem se trošku styděl.
"A tenhle kluk byl celou dobu v nemocnici s tebou." Řekl doktor a podíval se na Mikea, ale chudák on se nikdy nevyspí.
"Tak já vás tady radši nechám " řekl doktor a odešel.
"Tak co se stalo?!" Zeptal se hned co zavřel dveře.
"Pili jsme pivo, bavili se ale pak někdo zavolal. Byla to nějaká paní z policie co tvrdila že ten kdo vám zapálil barák byl Boris, tak jsem to šel jít říct tvojí mámě ale začal mě mlátit, a řekl mi že když budu mrtvej tak to neřeknu. Takže mě chtěl zabít."
"Cože?.. to je-"
"Mikeu.."
"A-a proč jses nebranil?" Zeptal se, byl jsem unavenej tak jsem mu řekl pravdu.
"COŽE proč?!!!"
"Ehm.. prostě mě to nudí, nikam nezapadám, tys mě nahradil Luckou, teďka spolu budete chodit na randíčka, už i Dustin s Lucasem se na mě vysrali, prostě jsem chyba."
"Cože? Já tě nenahradil ani nikdy nenahradím! Ale tys mě nahradil Max tak..."
"Co? Mikeu tebe nikdo nenahradí! Ani to nejde, ona mi jen s něčím pomáhá."
"A a čím teda?"
"Um..."
"Tak vidíš..kdybys mě měl opravdu r-ád tak bys mi to řekl. Ale to je v pohodě."
"Ne Mikeu! Kdybych to řekl.." a v ten moment přišla máma a hned mě obejmula, a Mike odešel.