Já to nevzdám ||byler|CZ||

Co to je za zvuk?

"ahoj" pozdravil.
"Čau" pozdravil jsem taky.
"Co to tu děláš?" Zeptal se.
"Nooo ani sám nevím, já se hrozně nudím"
"Joo tak" řekl a lehl si vedle mě na zem. Nějak jsem to nechápal, ale po chvilce jsem si vzpomněl co před třemi lety řekl, "Crazy together".(nevím jak to je česky) Takže mi to došlo. Leželi jsme tam tak 10 minut a něco občas řekli, ale pak otevřela dveře máma a řekla ať se jdem vykoupat a vyčistit si zuby. Tak jsem si teda šel připravit pyžamo.
"Um Wille?" Řekl Mike.
"Jo?"
"Nemáš nějaký tričko a kalhoty na spaní?"
"Jojo počkej" řekl jsem a hodil po něm tepláky a moje starý tričko.
"Díky.. teda proč nenosíš tohle tričko?"
"Teď je pro mě jako oversize a to já nenosím"
"Proč však to je jedno z mála normálních tvých triček ups"
"Cožes to řekl?" A hodil jsem po něm polštář.
"Nenene prosím už ne další polštářovou bitvu"
"Ach jo, tak radši se jdi vykoupat" zasmál se a šel. Když jsem se připravoval tak někdo někomu napsal, mobily jsme měly oba dva vedle sebe tak jsem se kouknul jestli někdo nepíše mně. Ale psali Mikeovi. Psala mu nějaká "Lucy❤️", srdíčko? Vážně?
"Ahoj Mikeu promiň že jsem týden nepsala ale konečně letíme do Hawkinsu! Už zítra tam letíme!!! Takže nechtěl bys strávit se mnou den?" Tohle mu psala, hnus. Fr strávit den? Eh.  Ale uslyšel jsem kroky tak jsem odstoupil od telefonu a šel blíž ke dveřím.
"Jo tak už můžeš jít" řekl Mike.
"Jojo díky, a ne-kdo ti psal." Řekl jsem a šel do koupelny protože to moc nedávám.

(Z mikeova pohledu)

Hned co to Will řekl jsem se podíval, byla to Lucy. Kámoška ze školky. Hned jsem jí odepsal.
"Ahoj ne nevadí, ale to je skvělý! Jo budu rád (: a v kolik hodin přijedete?" Zeptal jsem se, ale v tom momentu pípl mobil i Willovi, byl jsem zvědavý tak jsem se kouknul. Odemknul jsem ho, a ano ano odemknul, jsme nejlepší kámoši víme heslo toho druhýho. No tak jsem ho otevřel a viděl že mu psala Max.
"Čau! Tak zítra můžu, na piknik dones nějaký pití, jídlo obstarám<3" tohle mu psala, srdíčko?!!! Když jsem se koulnul dál do chatu tak jsem viděl že oni si udělají piknik jen ve dvou?.. proč o tom nevím? Má ji za novou nejlepší kámošku? Už mě nemá tak rád?..... Ale v ten okamžik když jsem začal dělat nesmyslný závěry tak mi zas napsala Lucy.
"Asi ve 15:00 ale v 15:10 můžu být u tebe teda u Willa." Jo ona o tom všem věděla, i to že se mi líbí, ne, něco víc... A ještě Willovi napsala Max.
"Taak já můžu v 13:00 do 15:10" wow, u nás se budou střídat holky... Hned jak jsem slyšel kroky utíkal jsem na postel jakoby nic. Will se na mě koukal divně, ale hned šel k telefonu asi už čekal že mu Max bude psát. Sedl si ke stolu a smál se tomu co psala, nevím žárlil jsem.. ale napsala mi Lucy takže alespon budu mít co dělat. Ona je tak vtipná, neviděli jsme se fakt dlouho, už se na ní těším!
"Ah eh s kým si to píšeš?" Zeptal se Will, takovým tichým hlasem.
"Um s Luckou, to je ta holka jak jsem se s ní bavil ve školce, máma se ráda baví do teď s její mámou takže."
"Jo aha."
" A s kým si píšeš ty?.."
"S Max, zítra jdem na piknik."
"Aha tak tojo...." A bylo dalších 20 minut ticho, pak přišla Willova máma a řekla nám ať jdem už spát. Tak já si vypl mobil, dal ho na noční stolek vedle Willova telefonu a přikryl se dekou.
"Dobrou Wille"
"Jojo dobrou.." řekl a otočil se, chová se divně.. přemýšlel jsem o tom ale pak usnul.

O asi dvě hodiny později mě probudil nějaký zvuk, vstal jsem a šel se kouknout co to je za zvuk. Uviděl jsem mámu s tátou jak brečí v obýváku.
"Mami? Tati? Co se děje?.."
"Hol-ly......um-umřela..." Řekla máma a rozbrečela se víc. Wow.. nějak to nepobiram, ona umřela? Cože?.. stál jsem tam a přemýšlel co jsem to vůbec teď slyšel. Pak táta vstal a odvedl mě do pokoje ať jdu spát. Jako kdyby to šlo jen tak přejít že mi umřela sestra. Tak jsem si teda lehl kr zdi, a začal brečet, ale potichu protože jsem nechtěl vzbudit Willa moc toho asi taky nenaspí tak ať se alespoň jednu noc vyspí dobře. Brečel jsem tam asi 10 minut.

(Z pohledu Willa)

Probudilo mě něčí pláč, když jsem se otočil viděl jsem čí. Chtěl jsem to ignorovat, stejně mě ani nemiluje, ale nedokázal jsem to.
"Mikeu? Co se děje?" Jsem idiot, ale nemůžu ho tu nechat po nocích brečet, prostě ne.
"N-ic n-ic" řekl a já vstal a sedl si vedle něj na postel.
"Mikeu mně to můžeš říct" když jsem to dořekl tak se na mě otočil, měl hodně rozbrečený oči.
"Holly dneska u-mřela.." a rozbrečel se víc.
Páni, nejdřív mu shoří dům a pak umře sestra, to je silný kafe.. Hned jsem ho obejmul a byl tu pro něj, nic jinýho dělat nemůžu. Takhle jsme tam byli asi 20 minut, ale pak se už uklidnil.
"Wi-lle?"
"Ano?" A zakoukal se mi do očí, ale po chvilce mě hodně silně obejmul, tak mě asi ještě nikdy neobejmul.
"Wille děkuju ti moc za všechno.. nevím co bych bez tebe dělal.."
"Určitě by jses beze mě obešel, to co dělám je samozřejmost a rád ti pomůžu (:"
"Co ne! To ne! Nikdo není takový jako ty, jseš nejlepší osoba kterou znám, a to myslím smrtelně vážně." Když to dořekl, začalo mi bušit srdce. Ale nedělal jsem to jen kvůli tomu že ho miluju, je pro mě důležitý jako kámoš a osoba. Silně jsem ho obejmul.
"Tak co už ti je líp?" Zeptal jsem se.
"Jo děkuju (:"
"Nemáš vůbec zač" řekl jsem a šel si lehnout do spacáku.
"Uhm Wille?"
"Um jo?"
"Ehmm nechceš spát se mnou v posteli pro dnešek?" Když to dořekl, kouknul jsem se na něj takovým "🤨" pohledem. V tu chvíli jsem byl fakt udivenej a nechápal to.
"No jako vedle mě, s tebou asi usnu.."
"Um tak dobře?" Nechápal jsem to, prostě COŽE. Naštěstí mám velkou postel tak jsme se tam vešli oba dva.