Já to nevzdám ||byler|CZ||

Dárek

*bude vyprávět Will*

                           13. září 1987
Max mě vzala za ruku a šli jsme do starcoutu.(nevím jak se to píše ehm)
"Taak, kam jdem první?" Zeptala se Max, vlastně moc nevím pointu proč jsme tady.
"Ty všechno řešíš nákupama viď?" Zeptal jsem se s úsměvem.
"Tak trošku" odpověděla.
"Tak jdem tam!" Řekla a chytla mě za ruku a utíkali jsme do nějakého obchodu. Nevím jak mi může pomoct nějaký obchod s tím že jsem gay, ale tak budu jí věřit. V obchoďáku jsme byli asi tak dvě hodiny, koupili jsme různé věci, duhovou vlajku, normální oblečení, šli jsme na zmrzlinu ke Stevovi a Robin, a pak si dali oběd. Taky jsem tam koupil menší dárek pro Max k narozeninám, protože je má za pár dní tak to nesmí chybět, naštěstí si toho nevšimla.
"Tak co? Jaký to bylo?" Zeptala se.
"Čekal jsem že divný, ale užil jsem si to"
"To jsem ráda" řekla a usmála se. Max jsem znal dlouho, ale nikdy bych neřekl že je tak skvělá osoba. No po obědě jsme šli ke mně domů, a pomohla mi dát tu vlajku na zeď.na ruční práce nejsem moc dobrý, ani mě to nikdo moc neučil, jen se zbraněmi umím dobře. Potom co jsme ji pověsily jsme si s Max začali zas povídat, byla u mě ještě hodinu ale pak už musela jít. Tenhle den byl skvělý, a jsem rád že mi tak pomohla, usnadní mi to spoustu věcí.

                             19. září 1987

Dnes má Max narozeniny, pozvala mě na  její oslavu ale budou tam všichni, i Mike. Těším se až ho znovu uvidím. No bylo už 13:57 a oslava začínala 14:10. Dobalil jsem ten dárek a hned vyběhl z domu, protože to je kousek od našeho domu k tomu jejímu. Přijel jsem ještě v čas, naštěstí jsem ani jednou nespadl z kola takže dobrý. Hned jak mě Max uviděla tak mě šla obejmout, a já ji obejmul na zpátek. Bylo to super, prostě jako normální den to byl, jen na konci s dárky a dortem. Na konci dne si Max už rozbalila dárky, až na ten můj.
"Ten můj si radši otevři až všichni odejdou" zašeptal jsem ji do ucha. Po dortu který byl mimochodem skvělý už všichni odešli, jen já ne. Chtěl jsem totiž vidět její reakci.
"Tak otevři si ten můj" řekl jsem a podal jí ho. Sundala z toho balící papír a otevřela krabici, dal jsem jí tam taky duhovou vlajku. Protože když jsme se přiznali že každej milujeme svýho nejlepšího kámoše který byl stejného pohlaví tak mě nic jiného prostě nenapadlo, mohl jsem se zeptat El ale nechtěl jsem.
"Až budeš připravená" řekl jsem a usmál se.
Nic na to neřekla jen mě silně obejmula.
"Děkuju"
"Nemáš zač" řekl jsem ale už jsem musel domů.