Because I'm Stupid Vampire

4. Just a Dream?

„Oppa! Oppa! Jeon Jungkookssi! Jungkooka!" Prudce jsem vystřelil do sedu a chytil se za hlavu. Celý jsem se potil. Lehl jsem si zpátky do postele s přehozenou rukou přes oči a vydechl. Co to bylo za hlas? Slýchám ho, čím díl častěji a častěji v mých snech. Za tu dobu, co tu žiju, co v této době žiju, bylo pro mě všechno stejné, standartní, žádné sny nebo sny o ničem. Najednou se ale přeci jen začalo dít. Něco neobvyklého, nového a neznámého, co mě začalo přivádět do šílenství – moje sny. Vstal jsem z postele a promnul si obličej rozespale, směřující do koupelny. Opláchl jsem si obličej studenou vodou, asi dvakrát, možná třikrát po sobě. Opřel jsem se celou váhou rukama o umyvadlo a pohlédl do zrcadla. Vypadal jsem příšerně, naneštěstí byl víkend a nikam jsem extra nemusel. Jak jsem se tak díval do zrcadla a vybavil se mi ten volající hlas, v očích se mi zjevil strach. V tom snu byla tma, nikde nic nebylo a jen jsem slyšel ten zoufalý a vystrašený volající hlas. Odstoupil jsem od zrcadla a šel si raději dát snídani. Při pohledu na mandarinku mě zamrazilo. Z mého transu mě vytrhlo zvonění a volání starší dámy. „Jungkooka! Jsi doma?" Lekl jsem se, ale šel jsem otevřít. „Omo! Neo gwaenchana?" Optala se mě dáma. Přikývl jsem a svedl to na nevyspělost. Donesla mi jen snídani, že její vnučka se ráno na moment zastavila a donesla čerstvě upečený perník. Zamrkal jsem nechápavě a s vděkem balíček přijmul. „Ah...musela být tu hodně brzy." Jelikož ráno skončilo asi tak před 5 minutami, bylo totiž už po 10. hodině ráno.

...

„Dowajuseyo! Chebal! Kookssi! Kookssiii!!!!" Další noc jsem nenaspal a vlastně neměl ani šanci usnout. Ty noci a sny byli horší a horší. Dívčí hlas byl hlasitější a zoufalejší, ale ničí tvář jsem neviděl, jen tmu. A když jsem se rozhodl nespat, jako kdyby mi ten hlas zvonil v uších. Ve škole jsem byl hlavou na lavici nebo myšlenkami jinde. Kdykoli někde někdo zaječel, byl jsem hned v pozoru a cítil, jak mi chce být zkamenělé poloumrtvené srdce jako o závod. „Pane Jeon Jungkookssi, pane Jeon Jungkookssi!" Pohlédl jsem vytrženě na paní profesorku. „Vaše malba...jako kdybyste nebyl plně soustředěn. Či malujete chaos?" Chtěl jsem se plácnout po čele, když jsem zahlédl svou nesmyslnou malbu – samé barevné čáry které jsem přetáhl i na své kalhoty. „Trápí Vás něco?" „Ani, jen jsem si řekl...chaos je taky pocit, pocit skládající se z mnoha pocitů, ať už z těch pozitivních či negativních." Profesorka se na mě usmála, že jsem to moc hezky vylíčil a dál mě přestala vyslýchat. Další noci byly podobné a neustále jsem se z nich budil. Přišlo mi to nenormální a chtěl jsem vědět víc, slyšet víc. Rozhodl jsem se, že se ze svých snů budit nebudu. Marně, pokaždé jsem se strachy probral, celý upocený. Jakmile jsem se pokusil usnout znovu, nic.

...

°SEN?°

Probudil jsem a popadl se za hlavu, se kterou jsem zavrtěl a rozhlížel se. Byl jsem v nebi? Všude to jen zářilo a kolem mě nic než jen příroda. Nadechl jsem se, abych nasál ten úžasný vzduch, čerstvý vzduch po vůni květin a lehkého vánku. Spatřil jsem před sebou dívku v nádherných šatech se seplými vlasy. Usmívala se na mě a já se usmíval na ní. Byla moc nádherná a krásně voněla. Často jsme si spolu povídali, smáli se a viděl jsem jí i plakat. Byla to princezna s titulem i bez titulu. Cítil jsem se klidný a srdce mi bušilo štěstím.

...

„Oppa, až vrátíš, tak se vezmeme. Boyaa? Shireo? O?" Mluvila ke mně s láskou a s humorem. „Saranghaeyo." Dostalo se mi polibku. Odjel jsem někam do války.

...

Vracel jsem se a uviděl padlé vojáky, krev, chaos. Najednou jsem uviděl dívku v nesnázích, byla to ona! Na koni s mečem v ruce jsem se rozjel k ní, abych jí zachránil, zatím co ona zoufale volala o pomoc s nožem přiložením ke krku. „Oppa! Dowajuseyo! Dowajuseyo!" Plakala, zoufale volala o pomoc. Někam ji odváděli s nožem na krku. „Dowajuseyo! Chebal! Kookssi! Kookssiii!!!!" Už jsem skoro byl u ní, abych jí zachránil, když v tom jsem ucítil tupou bolest. Do mé hrudi se zabodl šíp a já padl k zemi. „Oppa! Oppa! Jeon Jungkookssi! Jungkooka!" Hystericky volala a křičela. Její slzy se proměnily v proud slz.