Because I'm Stupid Vampire

8. Stay Alive!

♫Doporučuji si pustit písničku pro lepší prožívání♫

°SRPEN°

Všechno to dobře dopadlo. Každý den jsme si psali, sdíleli, co vše jsme za ten den zažili, cítili. Bohužel videohovory a čisté hovory nám moc bůh nepřál. Většinou neměla čas nebo někde byla. Za to jsme ale spolu chodili ven, ale opět nám nikdo moc nepřál. Zasnil jsem se se spokojeným výdechem, když jsem ráno posnídával. Dnes mi neobvykle snídaně chutnala. „Mmm, omo! Musím něco vymyslet!" V hlavě jsem začal střádat plány, co o víkendu podnikneme, až přijede. Neviděli jsme se teď pár dní, jela s rodinou na hory.

...

Zatím jsem si užíval sluníčka, když jsem se vyhříval na útesech nedaleko od vesnice. Není to ironie? Upír a vyhřívá se na sluníčku? Celé mé odhalené tělo bez trička zářilo jako diamant. Slastně jsem vdechoval ten čerstvý horský vzduch.

...

Uběhl další týden. Divné, už týden se mi neozývá. Naštval jsem ji něčím? Měla vlastně již dnes přijet, ale doma nikdo není, auto tu nemají. Stalo se jí něco? Nepotkala je nehoda? Nebo snad dopravní kolona? Zamýšlel jsem se nad tím. Trochu zklamaně jsem šel domu. „Nenaštval jsem ji něčím?" Přečítal jsem po sobě zprávy a snažil se vydedukovat z naší konverzace, zda jsem se něčeho nedopustil. Ne, nic, ničeho jsem se nedopustil. S povzdechem jsem ležel v posteli, do které jsem po příchodu okamžitě padl s mobilem v ruce a každou možnou chvíli sledoval telefon, zda mi nepřišla zpráva nebo mi nezavolala, kontroloval jsem Instagram, Facebook, Snapchat, Messenger, Kako a všechny možné sociální sítě, na kterých jsme spojeni. To jen pro jistotu, zda třeba něco nesdílela nebo mi nějakou čirou náhodou nepřišlo upozornění, což se moderním technologiím stát může a stává se, ale nic, ani čárečka. Pokoušel jsem se ji napsat. Pomohl jsem si? Ani omylem. Akorát jsem propadal více a více zoufalství. Následující den to samé, nic, ani odpověď, ani upozornění, že by si mé zprávy přečetla. Zklamaně jsem si povzdychl.

...

Dny plynuli a po ní ani stopy. Zmizela? Omrzel jsem ji? Nechce se se mnou bavit? Každý den jsem chodil k jejímu bydlišti, po známých, ale nikdo o ní nevěděl. Jako kdyby byla z této planety vymazána a pamatoval jsem si ji z nějakého důvodu jenom já. Jako kdyby byla duchem a já paranoidním hloupým upírem. Pohrával jsem si s myšlenkou, že bych se za ní vydal. Strach se mě však zmocňoval. Co když uvidím něco, z čeho budu zklamaný, smutný? Něco, co se mi nebude líbit nebo ještě hůř... Neuvidím ji třeba ve škole? Tam mi třeba vysvětlení dá?

...

Poslední týden prázdnin jsem vyrazil na výlet, přesně na to místo, o kterém mi Lee Yeon řekla. Vyrazil jsem autem. Po několika hodinách jsem dojel na místo, ale než sem tam dostat, musel jsem zastavit, protože dál cesta pro auto nevedla. Budu to muset dojít pěšky, což pro mě jakožto pro upíra nebyl problém. Bylo příjemně chladno a teplo zároveň. O nějakou hodinu a půl jsem doběhl k místu. Stála tu ta chata, u které se fotila. Podivné bylo, že tu nebyla téměř ani noha. „Yah! Nugu?!" Otočil jsem se, když za mnou stál starší muž s pleškou a středně dlouhými vousy. Uklonil jsem se a omluvil se za vyrušení. „Jen tu hledám jednu dívku." Ukázal jsem mu fotku při chatce." Podíval se na mě a začal vrtět hlavou. „Co nadělám? Za tenhle měsíc jsme tu měli jen jednu rodinku s dětmi a mladý pár, ale ne asijského původu." Pokrčil rameny a hleděl na můj zklamaný obličej. Lhala mi? Nebo si tenhle stařík špatně pamatuje? „Jinja? Jinjayo?" Zoufale jsem na něj hleděl. „Podívejte se pořádně. Musela tu být." Stařík pokroutil hlavou a více se na fotku zaměřil. „Možná...aniii, to nebude ona..." Zamýšlel se nahlas a já celý zoufalý a zvědavý z jeho odpovědi valil bulvy. „Nedávno tudy šla jedna dívka, do tváře jsem ji neviděl. Šla s nějakou partičkou. Tam." Pokývl hlavou směrem, kterým ukázal pokývnutím hlavy. „Tou cestičkou dolu šla. Měla by tam být jeskyně." Pokrčil rameny a šel si po svém. Mnohokrát jsem mu poděkoval, než jsem se prvně rozeběhl jako člověk a poté v dostatečné dálce se rozeběhl jako upír.

...

♫Stay Alive - Jungkook♫

Běžel jsem jako o život, jako smyslu zbavený. Dál a dál běžel. Byla to dlouhá cesta. Nikde nic, nikde jsem nikoho neviděl. Jeskyně? Kde? Jdu špatně? Rozhlížel jsem se, až jsem zachytil zvláštní pach, zvláštní pach krve. Leon však voní po růži, tak co to bylo za vůni? Následoval jsem pach.

...

„Lee Yeon!!!" Zděšeně jsem zařval, když jsem ji viděl, jak při jeskyni ležela. Ležela tam tak bezbranně a sotva ke mně zvedla ruku. Okamžitě jsem k ní přiběhl, ale v tom se mi do cesty postavila jaká si podivná partička. Necítil jsem, že by to byli lidé nebo jsem alespoň teď neměl čas nad tím přemýšlet. Bylo mi jedno, co s nimi provedu, jak dopadnou, i kdybych je měl zabít. Vzali si na mě kovové tyče, nože a vše, co bylo ostré a minimálně by mě tím omráčili. Nedokážu popsat, co se stalo. Jediné co jsem již viděl, byla všude, krev na mých rukou a popadaná mrtvá těla. „Lee Yeon, už jsem tu, o? Vydrž, bude to dobré." Klekl jsem si k ní. Byla celá prochladlá, skoro jako kdyby sdílela se mnou stejnou teplotu. „Kdo ti to provedl? Vydrž, o?" Brzy dorazila horská služba, kterou jsem zavolal a vrtulníkem nás přenesli do místní malé nemocnice. Krvácela, ztratila hodně krve, měla pár zlomenin, ale se mnou to nic neudělalo. Zvláštní bylo, že jsem nyní necítil její pach krve po růži, ale...po kovu? Ale kdo by si v tu danou chvíli šiml? „Mian, že jdu pozdě, je mi to strašně líto."

...

Okamžitě ji museli odvést na sál. Modlil jsem se ke všem bohům, ke všemu, k čemu jsem jen mohl. Chebal...chebal...zůstaň na živu... musíš to přežít... Prosím... Lee Yeon, zůstaň se mnou. Bojovala o život, na chvíli se ji zastavilo srdce, cítil jsem to. Chebal! Zůstaň na živu!

...

Lee Yeon po operaci už ležela na VIP – nadstandartním pokoji, který jsem ji nechal zřídit. Momentálně jsem k ní nemohl a mohl jí jen pozorovat přes dveře, které měly malé obdélníkové okno. Ležela na přístrojích. Podle doktora můžeme jen doufat, že přežije následující dny, ale měl by se údajně její stav zlepšit. Zůstane na živu? Přetrpí ty dny?

PŘEKLAD – záleží na situacích a lze přeložit význam, jak se to hodí do věty

Omo – omg, o můj bože, ježiš Marja, ale ne, to snad ne...
Yah – hej! Hele, hej ty!
Nuguya, Nugu – Kdo jste? Kdo? Kdo je to? Ty jsi...?
Jinja, jinjayo – opravdu, vážně, fakt
Ani, ande – Ne, nesouhlas
Mian, mianhaeyo – omluva, projev lítosti (je mi to líto)
Chebal – prosím (píše se s J, ne s CH, ale zkusme si domyslet, jaký by to slovo mělo potom význam pro vás jako pro čtenáře 😅)

♫  ♫ - Doporučení při čtení si pustit písničku (viz link/video) pro lepší prožitek 
(při představě jsem si to živě dokázala představit)

7. 3. 2023

💚V tomto díle se jedná o náhlé zmizení a stop komunikace ze strany Lee Yeon – reinkarnovaná Kim Jennie
💚Kookovou naivitou a hloupostí je jasně vidět, jak prožívá celou tu situaci a unikajímu jistá vodítka
💚Nakonec se zjistí, co se s Lee Yeon stalo a jde ji o život, o který přijde?
💚V dalším díle Don't Leave Me! Se dozvíte, jak to s Lee Yeon dopadne

БΞŁŁΛVΞЯł