Sága Hříšného Poutníka - Písně kacířovy

2. Chlapec a Mág

642 let před začátkem ledové éry...

Hubený devítiletý chlapec, plný modřin, leží na zemi. Vedle něj, na vzdálenost větší než dosáhne, leží dřevěný meč. Před ním stojí rozmrzelý šlachovitý muž středního věku. Přes rameno má přehozenou zbraň totožnou s chlapcovou. Při pohledu na kluka si odfrkne.

"Vstávej ty malej bastarde, neztrácej můj čas, toto není žádná dětská. Kdyby ne pánova příkazu, nikdy bychom tu nebyli." S odporem nadává na chlapce.

Muž je velitel válečníků sloužící Salus Iter a jmenuje se Handar Fahr. Vždycky opovrhoval vyšší třídou, i přesto k nim musel být uctivý, ale ne k dítěti před ním. Nechtěnému dítěti, jež se narodilo otcovou aférou. Nemá v domě žádná skutečná privilegia kromě vzdělání v umění boje a vědomostí.

Chlapec s obtížemi vstává, ale jen co se zvedne na nohy a chopí se cvičné zbraně mu Handar udeří do lýtka. Chlapec je opět v bahně. Už nemá ani sílu vstát. "Pro dnešek jsme skončili. Náš společný čas vypršel, ale zítra si to zopakujeme."

Po placu se rozezní šouravé kroky, kapitán se podívá na přicházející osobu a potom si směrem k ní odplivne, než odejde. Je to starý vrásčitý muž o holi. Jde k chlapci a pomáhá mu vstát. Tichý hlasem potom pronese: "Mladý pane, je čas na vaše vědomostní vzdělávání".

"Ano pane Bernarde." Odpovídá tiše chlapec. Potom dvojice vchází dovnitř starého kamenného sídla.

V knihovně, obsahující mnoho papyrusových děl, sedí chlapec a naslouchá slovům svého učitele, vyprávějící mu příběh o zakladateli Aluhardu, země z níž oba pochází: "Ilay, věřím že už znáš jméno muže jež sjednotil roztroušená města a spojil je do jednoho království, ale nemyslím že znáš i pověst, která tomu předchází." Bernard se zhluboka nadechne a pokračuje ve vyprávění: "Ta říká že Eulrond Velký, měl sourozence. Ten lačnil po moci a chtěl nahradit svého bratra jako dědice města Aluhardu, proto když král Eulrond odjížděl na lov monster přidal jim do pití jed. Ten způsoboval malátnost a tak když se konečně střetli s protivníky byli velmi oslabeni a nemohli uniknout. Nakonec bylo sice monstrum poraženo, ale král Eulrond přežil jako jediný, bohužel s velkými zraněními, které mu zabránili v dalším boji.

Aby přežil upekl si maso mrtvých koní a přebýval v nedaleké jeskyni, než ho objevilo další monstrum. Již částečně uzdravený dokázal chvíli s nepřítelem bojovat, až když měl padnout vyčerpáním se nedaleko vynořil muž. Osoba pouhým slovem vyvolala plameny a bestii rychle porazila. tak byl král Eulrond zachráněn.

Mág se rozhodl mladému Eulrondovy pomoci a vyléčit ho, a tak spolu chvíli cestovali. Na mága udělala jeho inteligence tak velký dojem, že krále Eulronda přijal za žáka. A to bylo jeho prvním krokem k založení naší země. Od té doby magii používají magii všichni jeho potomci. Pamatuj Ilay, pokud někdy dokážeš zaujmout oko mága, tvůj život se navždy změní a budeš moci dosáhnout velkých věcí." stařec pohlédne na chlapce, který konečně projevuje nějaké emoce.

"Ilay, chtěl bys potkat mága?" "Ano." "Pak pamatuj, všechno má svou cenu. Tak a teď, pojďme si zahrát šachy." Bernard se zvedne ze židle a z nedaleké truhly vytáhne desku s šedesáti čtyřmi poli a třicet dva figurek. Rozloží je na stůl oddělující dvojici a hra může začít.

Po nějaké době je konečně hra u konce: "Mladý pane opět je to moje vítězství. Znovu jste se nesnažil pořádně plánovat a jen jste improvizovali, takto se daleko nedostanete. Vím, že když chcete dokážete mě i porazit, prosím ukažte mi vaše skutečné schopnosti."

"Pane učiteli není hra o tom abychom si ji užili?"

"I tak, měl bys to brát vážněji. Ach, také, proč se vždy necháš Handarem tak zřídit, to ti přece nepřináší žádné výhody?"