You and Me l.s. ᴍᴘʀᴇɢ ✔

87. pets ✔

LOUIS

Je odpoledne a děti jsou ve svých pokojích a odpočívají. Včera pro ně byl náročný den jelikož jsme byli koupit nábytek a doplňky do jejich pokojů, které si minulý týden vybrali.

Za dva týdny bude narozeninová oslava Lottie a Fizzy a bude se konat u nás, na zahradě, aby si všichni mohli prohlédnout dům.

Jelikot jsem už v pátém měsíci, tak mám veliké bříško a díky tomu mě pořád bolí záda a tak jediné co kolikrát za den udělám, je, že uvařím jídlo a nebo občas vytřu.

Samozřejmě to Harry chápe, a i když si chtěl vzít zase pauzu od navrhování, tak jsem mu to zakázal, jelikož si myslím, že to není potřeba. Sice si Harry stále stál zase tím, že doma zůstane a nebude pracovat, jelikož mám dvojčata, ale jak jsem řekl, zakázal jsem mu to.

Harry je teď ve své pracovně, kterou má na druhé straně domu a já jsem venku s Agnusem a Eronem. Oba dva už jsou velcí a hlavně stáří pejsci, takže přemýšlím, že bychom s Harrym koupili dalšího pejska. a třeba i kočičku. Asi to dneska Harrymu navrhnu.

„Copak vy moji dědečkové?" pousměju se na ně a oba pohladím po hlavě. Eron jenom lehce zamručí a Agnus si sedne přede mne a hlavu si položí na můj klín.

„Budeme odpočívat, že?" kouknu na něj s unavenýma očima. Jako na povel si všichni tři zívneme, což mě rozesměje a miminka ve mě to rozpohybuje. „Uh, dobrý, tak se smát nebudu." uchechtnu se.

----

„Tati?" ozve se nadějnou hlas Freddieho.

„No?" zamumlám stále se zavřenýma očima.

„Můžu jít ven s klukama ze třídy?" zeptá se mě a z jeho hlasu můžu poznat, že je nervózní.

„Jo, ale běž to říct i tatínkovi a vezmi si do vaku peněženku, pití a něco k jídlu, ano?" vydechnu a už se na něj i podívám.

„Dobře," usměje se na mě. „Děkuju tati." usměje se na mě a obejme mě.

„A hlavně jdi za taťkou a domluvit se s ním, v kolik budeš doma, jasný?" usměju se na něj.

„Dobře, děkuju." řekne naposledy a odběhne zpět do domu.

S úsměvem na rtech znovu zavřu oči a znovu se poddám klidnému spánku.

----

„Miláčku, vstávej." ozve se u mě hlas mého nádherného manžela.

„Ještě chvíli." zamumlám a otočím se na bok, načež narazím na Harryho stehno. Harry se jen uchechtne a začne mě hladit po vlasech.

„Freddie by měl přijít za hodinu a půl domů, Mabel spí, takže máme chvíli jenom pro sebe. Uvařil jsem ti tvoje oblíbené lasagne." šeptá směrem ke mně a mě jeho slova jak uspávají, tak i probouzí.

„Tak mě vezmeš domů?" vydechnu a konečně otevřu oči a podívám se do jeho zelených duhovek.

„To víš že jo, princezno moje." usměje se na mě a bez potíží si mě vyzvedne do náruče.

----

„Harry? Co kdybychom pořídili ještě jedno stěně a třeba kotě?" kouknu na Harryho když společně jíme lasagne. „Kluci jsou už přece jen starší a chtěli by to, aby si i děti zvykli na nové přírůstky." vydechnu načež se na Harryho kouknu s obavami v očích.

„Jo, můžeme." přikývne a usměje se na mě.

„Vážně?" zeptám se s úsměvem na tváři.

„Ano, přece jenom budeme mít další děti, takže si taky musí zvyknout na zvířátka a kočičku jsme ještě neměli." pousměje se na mě a pohladí mě po ruce.