Pokračování knihy Teacher and Me.
Nečtěte bez prvního dílu!!
____
Hazz?" kouknu na něj a lehce mu zmáčknu ruku.
„Ano, miláčku?" stočí na mě pohled.
„Já jenom, bože, já nevím jak to říct..." vydechnu a zakroutím hlavou. Harry si stoupne naproti mě...
Jakmile nás pustili ze školky, ve které se řešily jenom výlety, které budou naše děti čekat a následná přespávačka na jednu noc, jsme s Louisem jeli okamžitě do nemocnice, kde je Niall s Liamem.
„Už má nějaké novinky, ohledně Liamova stavu?" kouknu na Louiho, během toho, co řídím.
„Jo, teď píše, že má lehký otřes mozku a zlomenou nohu. Je stabilizovaný a při smyslech. Niall je teď s ním na pokoji." vydechne Louis a pohladí mě po stehně.
„Díky Bohu." zašeptám. Do pár minut už máme zaparkované auto před nemocnicí na parkovišti a ruku v ruce jdeme do nemocnice.
„Dobrý den, mohli bychom se zeptat, kde leží Liamem Payne? Jsme rodinní přátelé." usměje se Louis na sestřičku za pultem, která mu úsměv opětuje a hned začne hledat.
„Ve druhém patře, pokoj číslo 54." usměje se mile a my s poděkováním odejdeme ke schodům, které vyjdeme a začneme hledat pokoj.
„Tady, Hazz." ukáže Louis na dveře skoro na konci chodby. S úsměvem k němu dojdu a zaklepu.
„Dále!" ozve se tlumený hlas Nialla. Pomalu otevřu dveře, načež se nám naskytne pohled na dobitého Liama na nemocniční posteli a Nialla, který sedí vedle něj na židli. Potichu vejdeme do pokoje a dojdeme k posteli.
„Ahoj, kamaráde! Cos dělal, prosimtě?" uchechtnu se a dám si s ním pěstí.
„No coby, nějakej pitomec to do mě v zatáčce napral. Auto jde do šrotu a on bude mít zřejmě na sobě ublížení z nedbalosti, záleží jak vyjdou testy na drogy. Na alkohol měl pozitivní, nadýchal 1 promile, nebo aspoň to mi řekl Niall, když s ním policie mluvila." uchechtne se Liam, ale hned se chytne za břicho.
„Nahnal si nám strach, Li." promluví Louis. Okamžitě si ho stáhnu před sebe a obejmu ho kolem bříška.
„Tomu věřím. Niall se mi tady pomalu zhroutil, když mě uviděl." uchechtne se, načež mu Niall věnuje nepěkný pohled.
„Tak se nediv ty idiote! Víš jakej jsem měl strach! Mohl umřít, a co já potom?! Víš co, příště za tebou nebudu ani jezdit a zůstanu doma!" řekne trochu nahlas a se slzami v očích vyběhne z pokoje.
„Kurva!" povzdechne si Liam.
„Já jdu za ním." usměje se smutně Louis a s pusou na moji bradu odejde z pokoje.
„Brácho, tys tomu dal." povzdechnu si a sednu si na volnou židli.
„Já vím. Bože, vždyť já si chtěl udělat jen srandu, ne ho takhle naštvat." řekne stále se zavřenýma očima.
„Neboj, za chvíli ho tady uvidíš s omluvným pohledem, teď mi ale řekni, co se tam doopravdy stalo?" zeptám se a lokty se opřu o kolena.
„Normálně, jel jsem do firmy, jako každej jinej den. Byl jsem asi v půlce cesty, když v té blbé zatáčce, to do mě nějakej debil napral. Pak už si jen pamatuju, jak mě hasiči vytahují z auta a záchranku." zakroutí hlavou.
„Panebože." zakroutím hlavou a protřu si obličej.
LondonNews
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
