Co se škorpívá, to se rádo mívá (HP) ✓

|2.|

Vzápětí se vrátila Rose, byla celá pokrytá sazemi a z vlasů se jí kouřilo. Vypadala však tak vztekle, že se nikdo neodvažoval se jí posmívat.

„Zabiju. Je,“ zopakovala znovu to, co říkala předtím, než odběhla, ale tentokrát nikdo nepochyboval o upřímnosti jejich slov. Mávla hůlkou, aby se dala do pořádku a její hábit byl rázem zase čistý. S vlasy si však nevěděla rady, takže jí z nich stále vycházel slabý kouř i po té, co předstoupila před všechny prefekty, aby zahájila jejich schůzku. Po bok se jí postavil Hans Lehnert, havraspárský student, který byl také primusem.

Rose přejela prefekty pohledem. Vypadalo to, že už dorazili všichni.
„Tak fajn, začneme!“ začala s vervou. „Všechny vás tu vítám. Kdo mě ještě neznáte, jsem Rose Weasleyová a tento rok budu primuskou. Sepsala jsem si pár věcí, které bychom měli probrat, než dorazíme do Bradavic.“ Zamávala deníkem ve vzduchu.

„Weasleyová, máme na to šest hodin, ne zbytek života,“ ozval se sarkasticky Scorpius. Seděl trochu stranou od ostatních, aby se nemusel s nikým bavit a měřil si, především její vlasy, posměšným pohledem. „Někdo by měl tvoje nadšení trochu zchladit,“ dodal škodolibě a Rose po něm šlehla rozčileným pohledem. Albus, Louis, Lily i Roxy se pohotově napřímili, připravení svou sestřenici bránit, ačkoliv ani oni nebyli při pohledu na její deník nadšení.

Hans, který velice rychle vycítil blížící se konflikt, se rychle ozval: „Nic proti, Rose, tvoje témata jsou určitě skvělá, ale řekl bych, že ještě budeme mít spoustu času na to, je probrat. Teď bychom si možná měli jen rozdělit hlídky.“

„Souhlasím s Hansem,“ vyhrkla okamžitě Lily a Rose se na ni ublíženě zamračila. Lily pouze rozpustile pokrčila rameny.

A tak Rose velice neochotně schovala svůj deník zpátky do hábitu. „Fajn. Máš pravdu. Budeme se střídat ve dvojicích po hodinách?“ navrhla. Tentokrát s ní všichni souhlasili a tak se pustili do rozdělování dvojic. Lily s Roxy samozřejmě chtěly být spolu. Noví prefekti se automaticky dali dohromady, jelikož zřejmě ani jeden z nich nechtěl být ve dvojici s nikým ze starších prefektů. Albus objal kolem ramen Louise a Penelope s mrkáním přiskočila k Hansovi. Urostlý pohledný Havraspár snad jako jediný stál za její pozornost. 

Rose nevěřícně zůstala zírat na posledního prefekta, který zůstal sedět osamocen na sedadle v rohu. Scorpius Malfoy se na ni zašklebil, ani on nevypadal nadšeně.

„Louisi,“ sykla koutkem úst na svého bratrance a zatahala ho za modrobílou kravatu. „Prosím tě, nechceš se se mnou vyměnit?“ prosila ho zoufale.

Louis na ni vrhl výmluvný pohled a rty naznačil slovíčko: Promiň.

Rose nešťastně protáhla obličej. „Prosím! Tak ty Abe? Nechám tě, abys ode mě opisoval úkoly!“

„To bych byl radši ve dvojice se skvorejšem,“ ušklíbl se.

„Nechat Albuse ve dvojici s Malfoyem by byla bezpečnostní hrozba,“ ozvala se Lily pobaveně.

Rose se s poslední špetkou naděje obrátila na ně.

„Na to zapomeň,“ odmítla rezolutně Roxy.

Rose namáhavě polkla a neochotně zamířila ke Scorpiusovi. Nevěděla, jestli něco z jejich rozhovoru slyšel. Pokud ano, nedal to na sobě nijak znát. Pohlédl na ni se svým typickým arogantním výrazem.

„Tak jsme na sebe zbyli, co, Weasleyová. Dva vyvrhelové, které nikdo nechce,“ uvítal ji sarkasticky.

„Zmlkni nebo tě podpálím,“ zavrčela. 

„Svými vlasy?“ zasmál se a Rose okamžitě pochopila, jak mu svou větou nahrála. Zrudla jako tuřín, což ještě vystupňovalo Scorpiusovo pobavení. „Pozor, myslím, že se ti za chvíli zase vznítí.“

Na to už nijak nereagovala, i když krev se v ní doslova vařila vzteky. „Chceš nějaký konkrétní čas nebo je ti jedno, kdy budem hlídat?“ zavrčela nevrle. Jestliže s ním musí být, chtěla to mít rychle za sebou.

Scorpius ledabyle pokrčil rameny. „Na tom nesejde. Tak jako tak to bude otrava.“

Mrskla po něm opovržlivým pohledem. „Na tom se výjimečně shodneme.“

Nakonec si zapsali hlídání mezi pátou a šestou hodinou, tedy těsně předtím, než dorazí do Bradavic. Jakmile tak učinili, oba dva se co nejrychleji rozešli do svých kupé.