Když jsem se vrátila domů, psal mi taťka: Ahoj, Helen, nechceš dovést něco na večeři?
Sice bych si něco nachystala, ale proč bych si nemohla nechat dovést nějaké dobré jídlo?
Taťka mi napsal, že se v práci zdrží.
Trochu jsem poklidila a pozvala si kmotru s mámou a Kamilou.
,,Jak to zvládáš?" Zdráhala se dívka o tři roky mladší než já. ,,Seznámila jsem s velmi zajímavou dívkou a byla jsem u ní na obědě, už jsme spolu byly plavat. Při chvílích s ní na chvilku na Vladana zapomínám." Ukápne mi slza.
,,A znáš Vítka Čermáka?" Zeptá se mě kmotra.
,,No, znám. Už mě taťka s ním seznámil." Obrátím oči v sloup.
,,Já vím, že tě bolí srdce z toho zklamání, ale to neznamená, že se budeš chlapcům vyhýbat."
Povídáme si spolu až do šesti večer, vyruší nás zvonění.
,,Asi se taťka vrátil i s tou večeři." Jdu otevřít.
Ve dveřích hoch, huba od ucha k uchu.
,,Ahoj." Pozdravím překvapená Vítka, který držel mojí objednávku.
,,Donesl jsem ti tu večeři. Tvůj taťka se teprve teď vrací z práce, to jídlo chtěl původně poslat po mém taťkovi, jenže i on toho má hodně, tak poslal mě." Předal mi salát.
,,Díky, co jsem dlužná?" Šla jsem si pro peněženku. ,,Prý nic platit nemusíš, tvůj taťka to zatáhl."
Já mu ale dala dva litry, poděkovala a zavřela. On mi chtěl asi něco říct, jenže měl holt smůlu.
,,Proč jsi na něj byla hnusná?" Pokárala mě máma. ,,Já jsem na něj nebyla hnusná."
,,Že ne? Vždyť ti chtěl něco říct, ale tys ho poslala do řiti."
,,Vy se všichni tváříte, jako kdybych někoho potřebovala, uvědomte si, že jsem se čerstvě rozešla."
,,On někoho mít může a ty ne?" Opáčila kmotra Darka.
,,Já se prostě obávám toho, že se zase spálím."
Následující ráno u snídaně jsem byla opět ,,pochválená," ale tátou.
,,Vítek se chlubil, jaks na něj byla milá." Povídá ironicky.
,,Tati, já se čerstvě rozešla." Vypiju džus.
,,Ale mohla bys být trochu hodnější. Jsi pěkná, zaujalas ho a mrzí ho, že jsi tak nedostupná. Přeji ti, ať potkáš chlapce takového, aby ten nevěrník pukl vzteky." A jak by byl Vítek toho schopný? Ne fakt, co on má a Vladan ne? On mi byl sice nevěrný, ale měl obrovský majetek, byl někdo. Vítek je jen obyčejný chlapec, kterým jsem se kvůli Vladanovi vyhýbala.
Vladan.... Chtěla jsem znovu plakat. Chci zpět do Puly a začít odznova.
Nehodlala jsem to poslouchat, tak jsem šla na kolo.
,,Nepotřebuji partnera!" Vykřiknu na cyklostezce.
,,Nepotřebuji!" Povídám tekoucímu pramenu.
Kdybych tak věděla o Val.
YOU ARE READING
Vícejmenná
Short StoryNic mě ve Vizovicích nedrželo. Ani milující rodina, ani moje situace mi nebránili v 19 letech opustit mojí rodnou východní Moravu. Do Karlových Varů jsem přijela z jednoho důvodu: Najít si práci, o které vím, že by mě bavila. A našla. Hned první d...
