~ 0.5 - They like you even after death ~

226 12 6
                                    

Ship: Georgebur, Dreamnap

AU: After death (?)

Typ ff: Fluff, Tommy Angst,

POV: George

Phil a Kristyn zde nejsou rodiči Techna, Wilbura a Tommyho. Představte si nějaké náhodné lidi.

===================================

TW: zmínky: smrti,

===================================

Další ze dnů mrtvých, ale víte co? Vůbec vám to nevadí, když máte sebou svého nejdražšího.

Wilbur, je prostě úžasný člověk a i přes to jak naše smrt bolela. I v posledních chvílích, se slzami v očích mi dokázal vykouzlit slabí úsměv.

Je sice vždy trochu smutné myslet o naší smrti a vzpomenout si na ty smutné tváře lidí na našem společném pohřbu. Wilbur mi plakal do ramene, když viděl jak se tam Tommy zhroutil a křičel dokud mu nezbyl kyslík, aby Wilbura kdokoliv vrátil zpět.

Nebo vidět Dreama, který se zhroutil Sapnapovi do náruče a lačnil po komfortu. Sapnap, jako správný partner, samozřejmě pomohl svému příteli. To bylo těžké pro mě.

Jednou za čas, když Wilbur vidí u jeho hrobu Tommyho, hned jde za ním a poslouchá ho, jak mu povídá o svém dni, měsíci, týdnu. Když je někde nějaký problém, vždy se s tím jde svěřit Wilburovi, i přes to, že už je po smrti.

===

Byl tu další den, kdy Tommy přišel. Poslední dobou sem chodí často, jelikož jsou doma údajně nějaké problémy a on potřebuje nějaký komfort ve svém životě.

Tommy si stoupl před Wilbrův hrob a ještě dřív, než cokoliv řekl, nebo se před něj posadil, položil na jeho hrob levandule. Wilburovi nejoblíbenější. Potom se narovnal, vzdychl si a posadil se s koleny na jeho hrudi před jeho hrob a chvíli na něj jen koukal.

Wilbur už seděl vedle něj a měl ruku na jeho ramenech, ale to Tommy nevěděl, ale možná to trochu cítil.

"Ahoj, Wilbure. Jsem zpátky." řekl a trapně se zasmál.

"Uh- tento týden byl pro mě hodně- ummm- hodně náročný, ale- aleeee- ale i když nevím na sto procent, že tu seš, tak se mi to tu s tebou líbí. Nějaký děti ve škole mi říkají- hnusný věci. Jakože jsem divněj, protože si povídám s hrobem svého bratra, ale- já si myslím, že nemluvím jen k tvému hrobu. Možná jsem fakt šílenej, ale přijde mi, že tu seš se mnou." a hluboce se nadechl. Vypadalo to, že je na pokraji slz.

"Já jen- já prostě- hrozně mi chybíš a- a vím, že- že uh- kdyby jsi tu byl, tak by si jim ukázal." a se slzami v očích se zasmál.

"Jsi prostě můj starší bratr. Někdo ke komu jsem vzhlížel a kdo se o mě staral a naučil mě všechno, vždy mě chránil a- a všechno- a teď- když tu nejsi, tak- nemám- ke komu vzhlížet." pokračoval a začal lehce brečet.

"Já- jen- jen prostě nechápu- p- proč jsi musel odejít tak- tak brzy- b- bez tebe to- to tu není jako p- před tím. Nikdy už nebude." řekl a nějakou dobu tam jen seděl, aby se uklidnil. Další hluboký nádech a výdech.

Love is strange [Dsmp, ship, oneshot book]Kde žijí příběhy. Začni objevovat