Stejný den...
Jungkook seděl v obýváku a čekal. Jeho otec taky seděl v křesle a četl noviny, mezitím jeho matka se snažila uklidit všechen prach co mohla zahlédnout.
Ano, jeho strýček měl rád uklizena místa, jakmile viděl někde prach nebo něco neuklizený, hned měl zkaženou náladu a začal naříkat, jak se o toto místo vůbec nestarají. Jungkook se s úklidem snažil pomoc co nejvíc, ale jeho mamka mu řekla ať to nechá na ní.
Takže teď seděl a koukal do knížky, kterou mu koupil otec, když šel z práce kolem knihovny. Jungkook rád čte jakýkoliv žánry, ale jeho nejoblíbenější žánr je romantika a fantasy spektrum. Přijdou mu nejvíc zajímaví, aspoň pro něj.
Zrovna byl už na čtvrté kapitole, když zazvonil zvonek u dveří. Jeho otec se rychle zvednul, položil noviny na stolek vedle křesla, a trochu se upravil. Potom se koukl na svého syna a naznačil mu, aby si taky stoupl. ,,Tu knížku někam schověj, aby to strýček neviděl. Nechci, aby nám tu zas vysvětloval , jak jsou tyhle knížky zbytečné k životu." Řekl.
Jungkook jen kývl hlavou a rychle běžel nahoru do svého pokoje, aby tu knížku uklidil. Mezitím jeho matka šla otevřít pro strýčka dveře. ,, Strýčku jaké to potěšení, jaká byla cesta sem?."
_____________________________________________________________________________________________
Všichni byli usazeni u jednoho kulatého stolu. Většinou se strýček ptal jeho otce, co v posledních rokách dělali, jak se matce daří v prací a jak to jde s Jungkookovím domácím školení. Jeho strýček vypadal spokojeně. Ale najednou se trochu zamračil. ,, Ví o té věci něco?" Zeptal se.
Jungkook nechápal na co se ptal. Jen viděl, jak rodíče na chvilku ztuhlý a pak jen zavrtěly hlavou. A to z nějakého důvodu strýčka utišilo, protože se na jeho tváři objevil jemný úsměv. Potom za pár hodin, strýček odešel.
_____________________________________________________________________________________________
Když strýček odešel, Jungkook šel pomoc matce umýt nádobí. Jeho otec byl v místnosti, kde většinou pracuje. Hned jak se zavřeli přední dveře domu, mu začal totiž zvonit telefon.
,,Mami?... O čem to strýček povídal u stolu?" Zeptal se Jungkook.
Jeho matka se na něj koukla přes rameno a nervózně se usmála, ale nic neřekla. Jako vždy.
______________________________________________________________
Tak další kapitola venku!
Doufám, že se líbilo :3
Koment i hvězdička povzbudí ^^
ESTÁS LEYENDO
Ukvapený Osud {JiKook}
FanficPark Jimin - ,, Proč mě nenecháš na pokoji!! Už jsem ti řekl, že nemám zájem." Jeon Jungkook - ,,Ale to mě nezastaví, aby jsem se dále snažil." ___________________________________________________ Je to > A ano...jsem zpátky ^^", i když jsem nikomu...
