CHAPTER I.

29 2 0
                                    

Nedaleko Godrikova dolu, žil chlapec, mudl, který nevěděl nic o magii, nebo že se jednou stane čarodějem.

______________________________________________________________

Jungkook má typický život "normálního" člověka. Na to že nemohl vyjít ven. Do školy nechodil, ale měl domácí školení. Takže celé svoje dětství neměl žádný kámoše. A to že neměl žádný sourozence moc nepomohlo.

Neví proč jeho rodiče mu nedovolí jít ven. Že by se za něj styděly, to ne. Už od mala mu řekli, že nikdy nesmí strčit paty z domu jinak by ho chytla velká sova, která by s ním odlétla někam do neznáma. Takhle ho strašili, dokud vyrostl a pochopil, že sova by ho nikdy neunesla.

______________________________________________________________

Byl to normální nudný den jako vždy. Nic uchvacující se moc nedělo, až na to že by měl přijet strýček , který nebyl moc sympatický. Nemějte mu to za zlé. On svojí rodinu má rád, ale někdy mu přijdou až moc na krk.

Teď Jungkook schází schody dolů a hned ho přivítala vůně palačinek. Jakmile sešel ze schodů, šel přímo do kuchyně. V kuchyni stála jeho matka. Měla zrovna na sebe krásné žluté šaty se vzorem slunečnic. Její krásné havraní vlasy byly pevně ulpí v culíku. I trochu mejkapu měla na sobě, možná kvůli tomu, že strýček přijde na návštěvu. Otec už odešel asi do práce, protože nebyl na svém obvyklém místě.

Jeho matka se zrovna začala otáček, když se šel prosadit ke stolu. ,,Oh božínku! Jungkook! To jsi nemohl aspoň pozdravit ?"

,,Dobré ráno?" Řekl.

,,Dnešní děti jsou tak nezodpovědné, jednou se bojím, že budeš jako oni." Jungkook jen protočil očima. Tohle říká vždycky. Jeho mamka si jen povzdechla a dala tři kusy palačinek na jiný talíř, který pak položila před ním.

,,Dneska se obleč pořádně, víš, že strýček nemá rad-"

,,Vím, nemá rád neslušně oblečené lidi." Jedná z věcí co o svém strýčku nemá rád. I když jsou doma, tak jeho strýček chce, aby jeho rodina byla oblečená jako kdyby šli do nějaké hodně drahé restaurace. Jeho mamka se jen lítostně usmála. Jungkook chápe proč se strýčkem kontakt přerušit nemohou. Jeho rodiče moc nevydělávají. A jednou to bylo tak strašní, že museli požádat strýčka o pomoc. Od té doby jim platí dům a Jungkookovi domácí školení.

Jugkook se jen koukl na ty paličky přes sebou a bez chutě se dal do nich. To bude ještě den. Řekl jsi.

_____________________________________________________________________________________________

Bylo asi tak před dvanáctou a Jungkook seděl ve svém pokoji a dělal jsi úkoly. Jak je dělat, tak jsi všimly bílé sovy před jeho barákem. Podivně na něj zírala. Jungkook vstal ze své židle a přiblížil se více k oknu. Ta sova se ani jednou nepohnula. Jen na něj koukala. Když začal zvedat ruku, aby mohl to okno otevřel, jeho matka ho začala zrovna volat. ,,Jungkook, pojď už dolů, strýček tu bude každou minutu!" ,,Hned tam budu!" Křikl zpátky. Když se otočil zpátky k oknu, sova už tam nebyla.

_____________________________________________________________________________________________

Tak jsem tu s novým příběhem :D

Doufám se jsi ho užijete

Zanechte nějaký ten koment a like, když budete chtít

Ukvapený Osud {JiKook}Where stories live. Discover now