Uslyšel jsem křik, nevěděl jsem co se děje ale nehodlal jsem tam jen tak stát, tak jsem se rozeběhl směrem, kde se ozýval onen hlas... Když v tom jsem ho spatřil, vypadal jako anděl, stál nad ním nějaký jiný muž a mlátil ho "Hej! Nech ho být, slyšíš?!" řekl jsem naštvaně, útočník však nepřestával "Říkám, nech ho být!" zařval jsem a otočil jsem si ho směrem ke mě, udeřil jsem ho do nosu a on upadl na zem... Opatrně jsem tomu chudáčkovy začal podávat ruku, ruku samozřejmě přijmul a s mou pomocí vstal "Ahoj, jak se jmenuješ?" Zeptal jsem se opatrně "J-jsem Par-Park Ji-Jimin, bu-budoucí K-Kim" řekl a snažil se usmát, jenomže mu plán překazil natržený ret "Budeš se ženit? Blahopřeju... Ale..." nestihl jsem dokončit větu a on mi skočil do řeči "Ne, neměla by mít moje jméno má budoucí žena" řekl nechápal jsem to... "Dobře...?" řekl jsem "A kdo je vůbec tento muž?" zeptal jsem se "To je.... Kim Seokjin..." řekl a trošku se odmlčel... Není to jeho budoucí jméno? Počkat...! Ne, Kimů je hodně... Tohohle by si nikdo nevzal ani za sto let, vypadá jako násilník "No, dobře, já už budu muset jít" řekl a odešel, jen jsem se díval jak odchází a ztrácí se ve venkovních dveří lodi...
