Dramione - REDEMPTION

26. Kapitola

Zatím co si Meghan s Tobiasem odpykávali svůj trest, očekávala Minerva McGonagallová ve své pracovně neobvyklou návštěvu.

„Děkuji, že jste si udělal čas, pane Ollivandere," oslovila ředitelka příchozího, který právě vylézal z krbu. Seděla společně s nervózní Hermionou v křeslech ve své pracovně a zamyšleně si prohlížela na hůlku ležící před ní na stole. „Chtěla bych vás požádat o konzultaci a váš názor k incidentu, který proběhl zde ve škole. Nebudu vám říkat, co se zde stalo, ostatně, o tom se můžete přesvědčit sám," pokynula rukou k připravené myslánce v rohu pracovny. Ona i Hermiona už vzpomínku viděly a netrpělivě očekávaly, co jim k tomu řekne odborník nejpovolanější.

„Tak co si o tom myslíte?" obrátila se na výrobce hůlek z Příčné ulice poté, co se vynořil z myslánky.

„Zajímavé..., hm..., velmi zajímavé," zabručel a promnul si zamyšleně bradu, když se usadil do křesla proti nim. „Ta dívka mu sebrala hůlku a za pomoci bezhůlkové magie vyslala kouzlo v podobě zlatého blesku, hmm..., hmm...," přemítal.

„Ano," přikývla ředitelka, „navíc je Meghan jen něco málo přes čtyři roky, takže svoji magii neumí ovládat."

„V životě jsem o ničem podobném neslyšel," zakroutil hlavou. „Podívám se doma ještě do svých knih, ale domnívám se, že mohlo jít o silný proud bezhůlkové magie koncentrovaný do hůlky pana Wrighta," přemýšlel nahlas. „Její magie byla silnější, pravděpodobně následkem silné emoce, a potlačila původní kouzelné jádro hůlky. Ta následně zafungovala jako zesilovač její magie a přetvořila ji do podoby zlatého blesku. Stručně řečeno, její strach a její vlastní magie se pomocí hůlky ventilovaly ven, a protože není schopna udržet svoji magii pod kontrolou, projevilo se to takto," vzal do ruky hůlku ležící před ním na stole a pečlivě ji zkoumal.

„Myslíte tedy, že může být její přítomnost na hradě pro studenty nebezpečná?" otázala se ho Mc Gonagallová úzkostlivě a Hermioně se sevřel žaludek obavami.

„To si nemyslím," zakroutil hlavou. „Slečna Grangerová se zmínila," pohlédl na Hermionu, „že její dcera několikrát držela její hůlku v ruce a nikdy se nic nestalo. Byla to silná emoce, strach a pocit ohrožení, které spustily celý tenhle proces."

„To jsem moc ráda," oddechla si ředitelka a Hermioně se odvalil kámen ze srdce. „Takže můžeme vrátit hůlku jejímu majiteli," konstatovala s ulehčením.

„Samozřejmě můžete," ujistil ji, když hůlku pečlivě zkontroloval. „Je naprosto v pořádku, jen už nikdy nebude stoprocentně poslouchat jen jeho."

Obě čarodějky k němu překvapeně vzhlédly.

„Tím, že slečna Meghan ovládla hůlku svou magií, v ní její magie zanechala stopu. Tak si ji bude hůlka pana Wrighta pamatovat. Pokud by někdo chtěl pomocí této hůlky tu dívku ohrozit tak, že by vyvolal její strach nebo obavy, hůlka nebude fungovat, neprovede kouzlo, které bude po ní vyžadováno, pokud by bylo v rozporu s Meghaniným přáním."

„Nestalo se něco podobného v minulosti mezi hůlkami pana Pottera a lorda Voldemorta?" zeptala se po chvíli ředitelka.

„To byl trochu odlišný případ," nesouhlasil pan Ollivander. „Hůlka pana Pottera tehdy do sebe nasála část magie hůlky lorda Voldemorta a při jejich souboji ji použila proti němu samotnému. V tomto případě hůlka pana Wrighta do sebe absorbovala část čisté magie slečny Meghan, která ale není svázána s žádnou hůlkou, ale přímo s ní. Nicméně díky této magii si ji pamatuje, a protože přemohla původní magické jádro hůlky, vůle a přání slečny Meghan budou vždy silnější než kouzlo jakéhokoliv kouzelníka, který by tuto hůlku chtěl proti její vůli použít.

V pracovně se rozhostilo tíživé ticho. Obě čarodějky zaraženě mlčely a Brumbál na obraze si zamyšleně hladil dlouhý plnovous.

„Měla bych poslední otázku, pane Ollivandere," přerušila je v přemýšlení Hermiona. „Vím, že to potrvá ještě dlouho, než Meghan nastoupí do prvního ročníku, ale máte představu, jak se bude slučovat její magie s hůlkou, která si ji jednou vybere?" zeptala se ho a nervozitou si kousala spodní ret.

„Nemějte obavy, má drahá," usmál se na ni výrobce hůlce. „Do té doby se může změnit mnoho věcí. Až bude starší, naučí se ovládat svoje pocity a částečně i svoji magii. Bude samozřejmě náročnější vybrat pro ni hůlku s vlastnostmi, která by její magii zvládla. Tím, že začne potom používat hůlku, může její vlastní bezhůlková magie zeslábnout," uklidňoval ji. 

„Je ovšem pravda, že s tak silnou bezhůlkovou magií jsem se u tak malého dítěte dosud nesetkal," dodal střízlivě. „Většinou jsou její projevy u dětí omezeny na drobná nenáročná kouzla a jakmile začnou používat hůlku, obvykle vymizí. Myslím, že by bylo vhodné, kdyby se jí někdo věnoval a pokusil se podchytit nebo lépe řečeno usměrnit její magické schopnosti."

„Děkujeme za váš čas a pomoc, pane Ollivandere," vstala ředitelka z křesla a podala mu ruku. „Věřím, že si všechny podrobnosti necháte pro sebe," dodala.

„Můžete se na mě spolehnout, paní ředitelko," přisvědčil. „Už se nemůžu dočkat, až si ke mně vaše dcera přijde vybrat hůlku," dodal natěšeně a obrátil se k Hermioně. „Bude to velká výzva vyrobit tak mocnou hůlku, která by podpořila a současně korigovala její magii." Ještě jednou se oběma čarodějkám uklonil a vzápětí zmizel v krbu.

❤Dnes možná ne tak akční kapitola, ale hodně důležitá pro další vývoj příběhu. Slibuju, že v další kapitole se to zase trochu zamotá... nebo rozmotá 😀? Můžete se na ni těšit začátkem příštího týdne❤