III. Svítání

8 1 0
                                    

Gigi:

Je to už 5 nebo 6 let co v táborů polokrevných žiju. A jsou to teprve 2 roky co jsem byl určený jako Apollonův syn. Od té doby musím vstávat brzo a jít se veselit s mým srubem, ne že by mi to vadilo, ale někdy jsem fakt utahaný. Jinak si to užívám. Od rána do večera děláme hudbu, střílíme z luků a nebo léčíme. Postupně se střídáme v dovednostech. Minulý týden jsem měl střílení ze kterého jsem na tenhle týden od vedoucího Apollónovce dostal trest. Jak se mi nechce. V jeden den jsem pokazil tolik věcí. Popletl jsem léky a prohodil je, malém zabil  vedoucího, a rozbil kytaru. Někdy si říkám že nepatřím do tohohle srubu, ale když si uvědomím společné vlastnosti, tak vím ze hold jo. Udělal jsem hygienu a šel na svojí ,,směnu" na ošetřovně. Bylo mi řečeno, že máme novou polobohyni. Byla v bezvědomí a tak jsem ji jen ošetřil a šel se věnovat jiným pacientům. Když uslyším.
,,Hej probrala se" volat Areka.. toho člověka moc nemusím ale musím být se všemi za dobře.

Další generace (PJO ff)Kde žijí příběhy. Začni objevovat