II. ,,Upír" na obzoru

16 0 0
                                    

Arek:

Po obědě jsem se rozhodnul, ze bych si mohl jit vylit vztek do lesa protože mě to nebaví. Po cestě potkám pár táborníků. Hodím na ně zlý pohled a oni s omluvou utečou. Však se nekoukám tak zle . No šel jsem do lesa tedy a kopal si u toho nějakým šutrem který ležel na zemi. Uhodil jsem bezhlavě pěstí do stromu a zanechal tam svou ruku. Kouknul jsem se na rozedřené klouby.
,,Ach budu pak muset jít navštívit Apollonovce" řekl jsem a povzdychl si. Najednou jsem někde uslyšel.
,,Pomoc asi ?" Zařvat nějakou holku a tak jsem běžel tím směrem. Všiml jsem si té holky až když skočila. Navázali jsme oční kontakt a já sel zabit tu stvůru. Vrátil jsem se k té holce ale než jsem se jí stihnul na něco zeptat, byla v bezvědomí. Tak jsem uklidil meč a vzal ji do náruče s jejími věcmi. Došel jsem do tábora kde na mě všichni koukali. Ach bože... proč... Přišel jsem na ošetřovnu k Apollonovcum a ti se o me a ni začali starat. Mně jen obvázali ruku a chtěl jsem jít, ale holka se probrala a mě zajímalo co je zač a jak se sem sama dostala.

Další generace (PJO ff)Where stories live. Discover now