17.

153 14 0
                                    

Ráno jsem se celý šťastný a vysmáty po včerejšku vzbudil a ihned jsem vyskočil z postele.

Nachystal jsem se a rychle jsem vyrazil do školy.

Dneska jsem trošku nestíhal protože jsem vycházel pozdě z domu tak jsem šel rychlejším krokem.

Do školy jsem došel 5 minut před zvoněním a do třídy jsem dobíhal přesně na zvonění.

Když jsem rychle otevřel dveře, všichni se na mě otočili, naštěstí učitel ve třídě ještě nebyl tak jsme se rychle dostal k lavici a celý vyřízeny jsem se svezl na židli.

,,Už jsem si myslel že nepřijdeš." ozvalo se vedle mě a já jsem se celý udýchaný otočil na Todorokiho, který se na mě usmíval.

,,Taky tě rad vidím." oddychl jsem si a lehl jsem si na lavici.

,,Proč si přišel pozdě?" začal hned vyzvídat.

,,Vyšel jsem pozdě z domu." zamumlal jsem někam do stolu a ještě pořád jsem rozdýchával maratón co jsem uběhl od skříněk do třídy.

,,Heh aha." když jsem se trochu rozdýchal nachystal jsem si věci a učitel zrovna přišel do třídy.

,,Omlouvám se za pozdní příchod, řešil jsem něco s panem ředitelem a chci to taky teď vyřešit s vámi." to co řekl ihned připoutalo pozornost celé třídy.

,,Včera a dneska jsem s panem ředitelem řešil to že byste mohli jet na výlet." všichni byli šťastní a hned začali všechno plánovat.

,,Ticho! Ještě jsem nedomluvil!" všichni ztichli a zase věnovali svojí pozornost učiteli.

,,Jelo by se příští týden, kdo nechce jet tak nemusí. Chaty by byly po dvou a jelo by se na týden. Odjížděli bychom v pondělí ráno a přijížděli bychom v pátek večer."

,,Bude to bráno jako součást vyučování takže budeme sportovat a chodit po vyšlapech v rámci tělocviku. Samozřejmě budete mít nějaký volný čas." po tomto přednesu si trochu odkašlal a zvedl ze stolu seznam.

,,Maximálně do zítřka chci vědět kdo pojede a s kým chcete být na pokoji, kdo ví už dneska tak mi to řekněte příští hodinu." poté odešel někam do kabinetu a všichni si začali povídat. Já jsem se otočil směrem k Todorokimu.

,,Hele Todoroki ty pojedeš?"

,,Ještě nevím, záleží jak se mi bude chtít..."

,,Já bych chtěl ale neměl bych tam s kým být." řekl jsem naschvál a po očku jsem se podíval po Todorokim.

,,No nevím možná bych jel..." podotkl nakonec a podepřel si loktem hlavu. Široce jsme se na něj usmál a obejmul jsem ho. Až potom jsem si uvědomil co jsem udělal a když jsem se odtahl viděl jsem pár dost zajímavě vypadajících pohledů.

,,Promiň." řekl jsem a pak jsem se podíval smutně do země. Ucítil jsem něčí prsty na spodu mojí brady které mi pomalu zvedaly hlavu nahoru.

,,Nemusíš se omlouvat, je to v pořádku." řekl a usmál se na mě. Potom už se zpátky vytočit do lavice a v tichosti jsme čekali na příchod učitele.

Hodina mi ubyhala rychleji než vždycky a to proto že učitel přišel do hodiny na takových posledních cca 20 minut.

O přestávce jsem se zvednul že půjdu na záchod. Když jsem vyšel ze třídy tak jsem jen přešel chodbu a došel jsem na záchody. Na tomhle patře byly blízko. Došel jsem před zrcadla kdy jsem se prohlédl a poté jsem si opláchnul obličej. Bývá mi dost velké horko.

Uslyšel jsem jak tu někdo vchází. Když jsem v zrcadle za sebou uviděl stát Kacchana proběhla mi po zádech husí kůže.

,,Děje ne něco?" zeptal jsem se bez náznaku emoce a otočil jsem se čelem k němu.

,,Na koho si myslíš že takhle mluvíš?" řekl a vlepil mi facku. Trochu jsem se otřepal ale nakonec jsem se přeci jenom přemohl a zase jsem se postavil rovně.

,,Ještě něco máš na srdci? Nebo spíš na ruce?" řekl jsem kameně a uvnitř sebe jsem se tlemil. Podíval jsem se na jeho pěst kterou zatnul a pak zpátky na jeho obličej. Rukou mě chytl za límec a druhou se napřahoval se zavřenou pěstí.

,,Chceš znovu?" zeptal se Kacchan nasraně a viděl jsem jak se mě připravuje uhodit.

Určitě by to i udělal ale z ničeho nic mě pustil a já jsem tam uviděl stát Todorokiho.

,,Myslel jsme si to." řekl Todoroki a hlavu naklonil na bok.

,,Radši nemysli ty půlenej zmrde a vypadni." řekl Kacchan a otočil se směrem na něho.

,,A co když nepůjdu?" Todoroki popošel směrem k nám a sevřel dlaň v pěst.

,,Pak ti udělám to samé co jemu." Kacchan se rozešel směrem k němu a už se napřahoval na úder. Todoroki se trochu pozastavil a pak se usmál, nebyl to ale ten pěkný úsměv co vždy věnuje mě, byl to zlověstný úsměv.

,,Tak pojď." řekl potom a ještě jakoby rukou naznačil ať mu vrazí. To Kacchana ještě víc nabudilo a poté mu dal pořádnou pěst do obličeje. Todoroki se lehce otočil a opřel o umyvadlo. Utřel si krev z pusy a zase se začal smát, tentokrát ale nahlas. Jakoby se zbláznil.

,,To je všechno? Nic ve zlém ale čekal jsem víc. I Midoriya by dal lepší ránu než ty. Teď jsem na řadě já." řekl napřáhl se rukou a máchnul rukou před jeho obličejem, Kacchan se na něho jenom zmateně díval a pak mu přistál kopanec v břiše. Ihned se zkacel na zeď a snažil se popadnout dech.

,,Ale copak? Snad se nám tady neudusíš?" pousmál se tentokrát už pěkně a klekl si k němu. To už jsem k němu přišel a chytl jsem ho za ruku. Pevně jsem ho chytil a tahal ho ze záchodů.

,,Co to bylo?" zeptal jsem se se strachem v hlase.

,,Co? Chtěl tě zmlátit... už zase a nedokážu si představit kolik si toho musel zažít už dřív..." řekl jakoby starostlivě ale v jeho hlase šlo slyšet i nadšení. Proč?

,,Už jsem si zvykl... ale tohle jsem nemyslel. Když jsi zakročil... jako by si se změnil... jako by jsi nevnímal okolí, byl jsi... zvláštní." Todoroki už se teď podíval doopravdy vyděšeně, začalo mu i cukat v oku ale já jsem se to snažil nějak ignorovat, moc se mi to nelíbilo.

,,Todoroki? Děje se něco?" zase začal vnímat a pak jemně a pomalu začal kývat ze strany na stranu. Potichu se otočil a šel do třídy.

Nevěděl jsem jestli mám jít za ním do třídy nebo se podívat na Kacchana jestli se mu něco vážného nestalo.

Jeeej guys, když jsem včera kontrolovala chyby v téhle kapitole abych to mohla vydat tak jsem usla a dneska jsem přijela pozdě z intru proto vydávám až teď.
Jaaaaa moc dobře vím že to zní jak výmluva, ale příští kapitola už snad včas, mám i něco předepsané takže gut.
U další kapitoly
Bye :*

WHAT'S WRONG? SCARED? | (TodoDeku) CZ✔Where stories live. Discover now