WHAT'S WRONG? SCARED? | (TodoDeku) CZ✔

4.

Došel jsem k paneláku kde spolužáci říkali že bydlí Midoriya. Projistotu jsem se ještě podíval jestli je to pravda. Když jsem na seznamu jmén lidí co bydlí v paneláku uviděl příjmení Midoriya v prvním poschodí, trochu se mi ulevilo že jsem sem nešel zbytečně.

Vešel jsem do "chodby" a vyšel pár schodů. Teď jsem byl na prvním patře a na dveřích hledal příjmení Midoriya. Když jsem dveře taky našel, postavil jsem se před ně nadechl se a chtěl zazvonit.

Uslyšel jsem z bytu zpěv a v pozadí jak hraje nějaká písnička. Trochu jsem se nad tím pousmál a zazvonil.

,,Do prdele!" slyšel jsem zanadávat Midoriyu, trochu jsem se zarazil ale začal jsem se smát.

Nikdo nepřicházel tak jsem zazvonil ještě jednou.

,,Jo už jdu!" slyšel jsem ho zařvat docela blízko dveří. Po chvilce otevřel dveře naštvaně a začal se na mě dívat hodně zmateně.

,,Todoroki?" musel jsem se tomu pousmát.

,,Co tady děláš?" zeptal se mě a pořád se na mě díval. Vypadal i trochu... nervózní... asi?

,,Nechal sis u mě školní uniformu. Tak jsem ti ji vypral a šel donést." řekl jsem a podal jsem mu tašku v které byla vypraná uniforma.

,,Oh- dobře děkuju. A teď pojď." řekl, ustoupil od dveří a za ruku mě do nich vtáhl. Neee tohle jsem přesně nechtěl.

,,Dáš si alespoň něco když už jsi tu nebo tu budeš jenom sedět a koukat?" cože on mě jako nepustí pryč? Že já sem vůbec lezl.

,,Emmm no mohl bych si dát kávu, když už tu jsem." řekl jsem, vyzul jsem si boty a šel za Midoriyou, který se plazil po stěně. Chudák je totálně zbytý.

,,Ammm Midoriyo? Nechceš pomoct?" zeptal jsem se protože mu to vážně trvá.

,,No od toho tu přece jsi." řekl a dál se plazil do kuchyně za pomoci stěny. Vzal jsem ho tedy no náruče. Začal lehce panikařit.

,,Kam to bude?" zeptal jsem se a čekal než mi řekne kam jsme vlastně chtěli dojít.

,,N-no... do kuchyně ale takovouhle pomoc jsem nemyslel." řekl a já jsem se rozešel směrem k místnosti na kterou ukázal.

,,To by ses tam radši hodinu plazil? A jakou jinou pomoc si myslel?"

,,Hele prosimtě chtěl bych vidět tebe jít se zlomenou nohou." řekl a když jsme došli do kuchyně tak jsem ho dal opatrně sedět na jednu z židlí která tady byla.

,,A tou pomocí jsem myslel tohle." řekl a ukázal na nudle, které byly spadlé na zemi.

,,Tak kvůli tomuhle jsi nadával." řekl jsem a začal se smát. Midoriya jasně zčervenal a sklopil pohled. Pak se ale podíval hned na mě.

,,Počkat- to jde tak slyšet?!"

,,Jo."

,,Co všechno jsi slyšel?" zeptal se trochu vyděšeně, nějakým způsobem to bylo docela vtipné.