Kapitola 22. ZA CHRISTOPHEREM

464 24 3
                                    

Seděla jsem na večeři a hrdlo měla stažené. Hledala jsem očima mezi prváky z druhé školy, jestli náhodou neuvidím tmavě hnědé vlasy Christophera Andrewse, ale problém byl v tom, že všichni démoni měli tmavé vlasy. Nakonec jsem to vzdala a věnovala se večeři.
Poté mě vzal Oliver ven na nádvoří. Rozhlížela jsem se a divila se, že ani tady Christophera nevidím.
"Někoho hledáš?"zeptal se Oliver.
"Ne, promiň. Víš, jsem už nějaká unavená. Asi půjdu spát. Navíc je za sedm minut večerka."
"Dobře, budu tu ještě chvíli s klukama."řekl Oliver a ukázal na hlouček spolužáků.
"Dobře."
"Hezky se vyspi."řekl a dal mi pusu do vlasů. Potom odběhl ke klukům.
Otočila jsem se a vydala se ke škole. Doufala jsem, že Mandy už bude spát, aby jí nebylo divné, že jsem nepřišla na pokoj. A vydala jsem se nahoru do Bílé věže.
K Přechodu. Za Christopherem.

ProtikladyWhere stories live. Discover now