16.

9 2 0
                                    

Lisa
Co to mělo být? Proč mi Alex nic neřekl a jenom odešel za Nickem a ještě tak naštvaně. Stalo se něco?

Koukám na ně nechápavě. Alex mi stejně nevěnuje pozornost, ale Nick se po chvíli otočí. Jenom se na mě podívá a pak kolem mě naštvaně projde. Má ho chuť chytit za ruku a zeptat se ho, co se děje. Nebo jít za ním, ale kvůli Alexově výrazu to neudělám.

Vydám se rychle za Alexem.

,,Co to jako bylo? Co se stalo?"zamračím se, protože mě štve, že mi nic neřekl.

,,To je jedno."

Tváří se naštvaně, ale pak se jeho výraz změní. Usměje se na mě, ale já na to fakt nemám náladu. Proč to dělá? Proč mi nechce říct, co se stalo?

,,Nechceš mi říct, co to bylo?"koukám na něho.

Jeho výraz se zase změní. Už se neusmívá.

,,Nechceš to přestat řešit?"udělá krok blíž ke mně.

,,Nechci, protože mě to zajímá. Mám takový pocit, že se to týká mě,"zvednu obočí.

,,Nebudu to řešit,"zamračí se.

,,Dobře, tak si jdi zase za nějakou jinou holkou. Třeba za tou, s kterou jste před chvilkou byli nahoře, nebudu vás rušit,"dopiju svoje pití a jdu od něho dál.

Stejně o mě nemá zájem. Nebo možná má, ale ne tak jak bych si to představovala já.

Dojdu na druhý konec místnosti a rozhlédnu. Kdo ví, kam šel Nick. Fakt mě zajímá, proč byl tak naštvaný.

,,Uhni,"strčí do mě nějaká holka.

Nechápavě se na ní podívám. To tady snad nikdo nemá slušný vychování?

,,Jako promiň, ale je tady hodně místa, takže do mě příště laskavě nestrkej,"řeknu tak rychle, že si to ani nestihnu rozmyslet.

Ale je to vlastně pravda. Vždyť je tady takovýho prostoru kolem mě.

Ta holka se otočí a podívá se na mě. Potom zvednu obočí a ušklíbne se. Až teď mi dojde, že je to ta holka, co se plazila po Nickovi.

,,No a? Najdi si lepší místo, nejlíp někde hodně daleko odsud,"ušklíbne se.

Co to je zas?

,,Slušný chování ti asi nic neříká, co?"zasměju se.

Vlastně ani nevím, co to dělám. Nejspíš je to tím alkoholem a nebo žárlím? Já? Na ní? Nikdy.

,,Co si o sobě jako myslíš? Jak to se mnou mluvíš?,"zavraždí mě pohledem.

,,Radši odsud vypadni,"dodá.

,,Spíš ty, co si o sobě myslíš? Prvně do mě schválně strčíš a teď mě vyhazuješ,"nechápavě na ní koukám.

,,Vážně mi nebude rozkazovat nějaká,"zastavím se a prohlédnu si ji: ,,holka."

To jí naštve úplně a už se rozpřáhne,ale nevyjde jí to. Objeví se za ní Nick a chytne její ruku.

,,Co to jako děláš?"zamračí se Nick.

Až teď si všimnu, že na nás všichni zírají. Někteří mají dokonce v ruce mobil a točí to. Sakra, co to dělám? Právě jsem se málem poprala.

,,Bráním se,"odpoví ta holka na jeho otázku.

Nick se na mě podívá, prvně docela překvapeně a pak naštvaně.

,,Ona ti za to nestojí,"řekne Nick a chytne ji.

Ta holka se na něho podívá a přikývne. Nick ji jenom chytne a táhne ji někam pryč. Ani se neotočí a nevěnuje mi žádný pohled. Za to ta holka se na mě podívá vražedným pohledem a musím uznat, že z ní jde strach. Pak spolu odejdou ven.

Rozhlédnu se a uvidím spoustu překvapených výrazů. Nevím, co mám dělat, tak kolem těch všech lidí jenom projdu.

Napiju se něčeho fakt silného, až z toho ucítím pálení v krku. Rychle to zapiju prvním džusem, který uvidím.

Ostatní začnou zase tancovat a pít, takže to po chvíli vypadá jako by se nic nedělo. Jsem za to ráda.

Dopiju svůj poslední drink a jdu pomalu ven. Potřebuju na vzduch.

Nějakým zázrakem dojdu ven aniž bych nic neshodila. Proč se zrovna já musím hned opít? Stačí mi fakt málo a je to otravný.

Sednu si na zem a pozoruju hvězdy. Vzpomenu si na Toma, protože jsme na ně vždycky spolu koukali. Leželi jsme na trávníku v objetí a prostě jenom koukali na nebe. Strašně mi to chybí.

Kdybych mohla, tak hned vrátím čas a užiju si chvíli s ním ještě víc. Ale nejde to.

Zvednu se ze země a jdu pomalu pryč. Nechci tady být. Už nechci trávit čas s takovými lidmi. Nechápu, co jsem si zase myslela. Jsem fakt naivní.

Rozhodnu se, že bych se mohla projít. Chůze mi vždycky pomůže a tak to bude i teď.

Po asi půl hodině dojdu do vedlejší vesnice a sednu si na lavičku. Co teď? Připadám si jako bezdomovec, ale je mi to jedno, protože se vracet domů nebudu. To radši budu spát na lavičce.

Začne mi být zima a rozhodnu se, že bych mohla zavolat Jacobovi. Přece jen mi vždy pomůže a je tu pro mě.

Vezme to a řekne mi, že pro mě hned přijede. Je vážně skvělý bratr. Ještě že se vrátil, fakt nevím, co bych bez něho dělala.



vaše xxgirlxx1<3

lieOpowieści tętniące życiem. Odkryj je teraz