13.

8 2 0
                                    

Lisa
Pošlu mu adresu a čekám. Proč má jeho mobil? Je Alex v pohodě?

Nečekala bych, že pro mě pojede. Čekala bych, že se na mě vykašle a bude mu to úplně jedno.

Myslela jsem, že mě nemá rád. Vypadá to tak. Třeba je to jenom kvůli Alexovi.

Chvíli čekám a přemýšlím a najednou uvidím motorku. Zastaví u mě a sundá si helmu. Naše pohledy se střetnou.

,,Jsi v pohodě?"promluví.

,,Jo, jsem."

Prohrábne si svoje rozcuchaný vlasy a pořád na mě kouká.

,,Proč si pro mě přijel?"zeptám se.

,,Alex to chtěl,"podívá se někam za mě.

Proč jsem tak trochu doufala, že přijel kvůli mně? Kvůli tomu že mu na mně záleží?

Jenom přikývnu.

,,Co si tady dělala?"zase se na mě podívá.

,,Kamarádka mě tam pozvala."

,,A už tě ten chlap neotravoval?"zamračí se trochu.

,,Ne a můžeme už prosím jet?"

,,Jo a kam?"podá mi helmu.

Nic neřeknu. Kam? Nevím. Domů fakt nechci, ale kam jinam? Nemůžu teď otravovat Dawn. Je pozdě.

Všimnu si, že si mě prohlíží. Tyhle šaty už si na sebe fakt nevezmu. Po chvíli si konečně všimne, že na něho koukám a podívá se mi do očí. Zase ty jeho oči.

,,Takže kam teda?"prolomí ticho.

,,Upřímně nemám, kam jít,"podívám se jinam.

,,Aha, dobrý no,"ušklíbne se.

,,Tak promiň, že nemám obrovský dům a milion kamarádů a dokonalý život jako ty,"řeknu rychle a pak toho lituju.

Určitě nemá dokonalý život. Co jsem to zas řekla?

,,Já že mám dokonalej život? Na to si přišla kde?"zasměje se.

,,Vůbec mě neznáš, tak se do mě laskavě neser,"řekne naštvaně.

Je to pravda. Vůbec ho neznám. Proč jssm to říkala?

Chvíli je mezi námi hrozný ticho. Nikdo nic neříká. Mám se mu omluvit? Naštvala jsem ho hodně? Co mám dělat?

,,Odvezu tě k Alexovi, ale pohni nebo tě tady fakt nechám,"nasadí si helmu.

Už nevypadá tak naštvaně.

Taky si nasadím helmu a sednu si opatrně za něho. Chvíli přemýšlím, jestli se ho mám chytit.

Než se rozmyslím, tak nastartuje a rychle vyjede. Já na něho spadnu a chytnu se ho okolo pasu. Všimnu si jeho úšklebku a nejradši bych ho bouchla, ale ráda bych přežila tuhle cestu, takže to neudělám.

Tahle cesta je jiná než s Alexem. Možná je to tím, že Nick jede úplně hrozně rychle. Musím se ho fakt pevně držet, protože se bojím.

Jsme u sebe tak hrozně blízko, až cítím, jak voní. Má na sobě jenom tričko, takže si všimnu jeho svalů a tetování na rukou. Na ruce má nějakého pavouka a ještě další obrázky. Proč pavouka? Nesnáším pavouky, ale pro něho asi mají nějaký význam.

Nick trochu zpomalí, protože asi cítí, že se trochu klepu. Docela se bojím a moc nemůžu koukat před sebe, protože je mi malinko blbě z toho, jak rychle jedeme.

Když zpomalí, tak je to mnohem lepší. Trochu se o něho opřu a zavřu oči a užívám si ten pocit.

Najednou zastavíme a já otevřu oči. Kde to jsme? Podívám se na něho nechápavě.

Sundá si helmu a sleze z motorky. Rychle si vyndá z kapsy mobil a něco mu přitom vypadne. Jde trochu dál ode mě asi se někým volá. Taky si sundám helmu a slezu z motorky. Jdu pro tu věc, co mu vypadla. Vezmu to ze země. Je to nějaký sáček a v tom je asi tráva nebo nevím. Nepoznám to, ale vypadá to jako nějaká droga. Podívám se na něho a vidím, jak se mračí. S kým to asi volá?

Sednu si tam na okraj chodníku a pozoruju ho. Vypadá nervózně a zároveň naštvaně. Co se děje?

Konečně po nějaký době dovolá. Čekám, že půjde zpátky za mnou, ale nejde. Stojí pořád na místě a vypadá smutně nebo zklamaně, naštvaně? Nedokážu to poznat, ale vypadá spíš tak smutně a prázdně.

Bez přemýšlení jdu rovnou za ním. Dojdu k němu a on se na mě ani nepodívá.

,,Nicku, co se děje?"promluvím.

Jenom mlčí. Nic neříká a já mám pocit, že mě to jeho mlčení zabije.

,,Nicku, prosím, řekni mi to,"stoupnu si před něho.

Naše pohledy se střetnou, ale tentokrát to není tak hezký jako předtím, protože si všimnu slz v jeho očích. Hned ho obejmu. Chápu, že o tom nechci mluvit, i když mě hrozně zajímá, co se stalo.


vaše xxgirlxx1<3

lieTahanan ng mga kuwento. Tumuklas ngayon