5.

8 2 0
                                    

Lisa
Dojedeme před náš dům. Slezu z motorky a sundám si helmu. Alex si taky sundá helmu a vezme mi mojí.

Zadívám se na něho. Co když už se nikdy neuvidíme? Co když to bylo naposled? Doufám že ne, protože se mi s ním líbilo. Podívá se na mě taky.

,,Uvidíme se zase někdy?"řeknu bez rozmyšlení.

Sakra, co když se mu to nelíbilo a už mě nechce vidět? Odvrátím od něho pohled.

,,Jasně, dej mi mobil,"kouká na mě.

Vyndám mobil a otevřu ho. Podám mu ho a on si ho hned vezme a napíše mi číslo. Pak si vyndá mobil a zavolá si z mého mobilu. Číslo si uloží a všimnu si, že si pojmenovává kontakt. Udělám krok k němu blíž a nenápadně se tam kouknu. Píše si tam Gigi Hadid. Musím se pousmát.

,,Hezký,"zasměju se.

,,Já vím,"vrátí mi mobil.

Naše prsty se dotknout a Alex se mi podívá do očí.

,,Liso?"ozve se za mnou povědomý hlas.

Rychle si vezmu mobil a překvapeně se podívám za sebe. Je to on? Usměju a rozběhnu se za ním.

,,Jacobe?"

Hned mě obejme a pevně mě chytne. Strašně mi chyběl. Nemůžu uvěřit, že se zase vidíme.

,,Sestričko moje,"usměje se taky.

,,Kdo to je?"podívá se za mě.

,,Jeden kamarád,"odpovím až moc rychle a Jacob zvedne obočí.

,,Je mi povědomý,"pozoruje Alexe.

,,Třeba je jenom někomu podobný,"pokrčím ramena.

,,Za chvíli jsem tady."

Jdu zpátky za Alexem. Všimnu si, že kouká za mě.

,,Kdo to je?"zeptá se a pořád kouká na Jacoba.

,,Můj bratr Jacob."

,,Mám vás seznámit?"otočím se na Jacoba a pak zpátky na Alexe.

,,Ne,"vyhrkne a podívá se na mě.

Koukám na něho nechápavě. Vypadá hrozně divně. Řekla jsem něco špatně?

,,Už musím,"nekouká na mě a rychle si nandá helmu.

,,Řekla jsem něco špatně?"udělám smutný výraz.

,,Ne, tak já jedu."

,,Dobře,"nekoukám na něho taky.

,,Tak ahoj Liso."

Nastartuje a než stihnu cokoliv říct odjede. Nevím, jestli jsem něco řekla nebo udělala špatně, ale bylo to divný. No nebudu to řešit.

Otočím se a jdu rychle za Jacobem.

,,Co tady vůbec děláš?"usměju se, protože jsem ráda, že přijel.

Naposledy jsme se viděli, když mi bylo patnáct a teď je mi osmnáct. Mám pocit, že jsme se neviděli hrozně dlouho. Bylo mi hrozně líto, že odjíždí, ale chápala jsem, že chce cestovat a být s Katherine.

,,Chyběli mi kámoši, tohle město a taky moje malá sestřička,"usměje se.

,,Už nejsem malá, je mi osmnáct,"protočím očima.

,,Pro mě budeš vždycky moje malá sestřička."

,,Hm."

,,A co Katherine?"zeptám se.

,,Už spolu nejsme."

,,Cože? Jak dlouho?"překvapeně se na něho podívám.

,,Asi rok a půl, všechno ti řeknu, ale pojď dovnitř."

Jdeme dovnitř a tam mi Jacob vypráví o všem, co se stalo a jak se měl. Povídáme si až do rána a pak jdeme konečně spát.

Probudí mě nějaký hlasy. Otevřu oči a otočím se na druhou stranu. Snažím se to nevnímat, ale nejde to. Rodiče se zase hádají, jako každý den tak milionkrát. Je to hrozný. Schovám se pod peřinu. Nebaví mě to. To se nemůžou rozvést? Alespoň by tady byl klid, tohle se fakt nedá poslouchat.

Uslyším nějaké kroky, jak se přibližují a vystrčím hlavu zpod peřiny. Uvidím Jacoba.

,,To je tady takhle každý den?"kouká na mě.

,,Jo, několikrát."

,,Je to ještě horší, než když jsem odjížděl,"protočí očima.

,,Jo, zhoršilo se to, když si odjel."

,,Aha."

,,A jak dlouho tady plánuješ být?"zeptám se.

,,Ještě nevím, jak dlouho přesně."

,,Dobře."

,,Nechceš jít někam se nasnídat?"mrkne na mě.

,,Tak jo."

Jacob odejde a já se rychle obléknu, udělám ranní hygienu a namaluju se. Vezmu si nějaký věci a dám je do kabelky. Jdu do obýváku a uvidím tam Jacoba, jak leží na gauči.

,,Hrozně ti to trvalo, málem jsem usnul,"postěžuje si.

,,Tak chci vypadat dobře,"upravím se ještě v zrcadle a Jacob jenom protočí očima a jde ven.

,,Pohni už."

,,No jo."

Společně dojdeme k jeho autu a nastoupíme do něho. Celou cestu tam si pouštíme rádio a zpívané si písničky. Musím se smát, protože Jacob zpívá fakt hrozně.

Najednou se pustí jedna moje oblíbená písnička od Nirvany. Vzpomenu si na Alexe a usměju se.

Dojedeme k nějaký kavárně, kde jsem nikdy nebyla. Jacob zaparkujeme a společně jdeme dovnitř. Sedneme si ke stolu blízko zrcadla a já se na sebe podívám. Dneska vypadám dobře.

,,Byl jsem tady včera a moc se mi tady líbil-"nedořekne a kouká někam za mě.

Podívám se tam taky a uvidím nějakou holku, která tady dělá číšnici. Je hezká.

,,Už vím, proč se ti tady tak líbí,"zasměju se.

,,Mlč."

Holka k nám dojde a zeptá se nás, co si dáme. Objednám to. Všimnu si, že se jmenuje Hannah. Je fakt krásná. Podívám se na Jacoba a musím se zasmát tomu, jak na ní kouká, když odchází.

Sedíme tam dlouho a povídáme si. Je to super. Po dlouhý době si s ním můžu popovídat a trávit s ním čas.

Co si o tom zatím myslíte? Budu ráda za názor!

vaše xxgirlxx1<3

lieOpowieści tętniące życiem. Odkryj je teraz