Nevlastní Bratr

10

Do školy jsem si vzala černý crop top a bílé roztrhané kalhoty. Když jsem přišla dolů byla tam i Sofi rodiče už byli v práci. Ale zato tam byla Ema.

Sofi: Ahoj.
Já: Čus.
Pay: Ahoj.
Em: Bacha ať tě někdo nepřefikne už u vchodu.
Já: "díky za radu"
Em: "rádo se stalo"
Já: Tak já už půjdu.
Pay: Odvezu tě.
Sofi: Mě taky?
Pay: Samozřejmě.
Sofi: Tak jdeme.
Pay: Počkat. Naty ty nebudeš jíst?
Já: Ne já nemám hlad.
Em: Dávej si pozor na poruchy příjmu potravy ale počkat ty si tak tlustá že to u tebe není možný.
Pay: Nech toho!
Já: Jdeme?
Pay: Jasně.

Nasedli jsme do auta a jeli. Cestou jsme odvezli Sofi do její školy protože chodí jinam. Když jsme dojeli ke škole tak Payton chtěl jít za svými kamárdy ale já chtěla do ředitelny.

Pay: Ne Naty sama nepůjdeš a já jdu ještě za partou.
Já: Tak sleduj. Ahoj.

Odešla jsem a hledala ředitelnu. Bohužel jsem do někoho narazila.

Já: Strašně moc se omlouvám. Vyhrkla jsem ze sebe.

Dotyčný se tomu zasmál a já si až po chvíli uvědomila že jsem na něj mluvila česky. A začala mluvit anglicky.

?: To je v pořádku. Jak se jmenuješ?
Já: Naty. A ty?
?: Já jsem Wess. A co tu děláš nikdy jsem tě tu neviděl.
Já: No přestěhovala jsem se nedávno a dneska jsem tu poprvé.
Wess: To vysvětluje proč si na mě začala mluvit jazykem kterýmu jsem rozuměl totální ho*no
Já: Promiň.
Wess: Pohoda. Hledáš řiditelnu?
Já: No

Nestihla jsem to doříct a byl tam Payton.

Pay: Ne nehledá Truckre a teď zmiz.
Wess: Copak? Jen jsem se jí zeptal.
Pay: Tak se jí neptej a odpal.
Wess: Dobře. Tao zbohem a ahoj snad se ještě potkáme.
Já: Určitě.

Když Wess odešel Payton na mě vyjel.

Pay: Co ti chtěl?
Já: No já jsem
Pay: Co?
Já: No já jsem do něho narazila tak jsme se představili.
Pay: Pojď do té ředitelny.
Já: Dobře.

Pohled Paytona:

Když jsem viděl Wesse a Naty dostal jsem strach on není typ co by se s holkou bavil jen tak ještě navíc je to děvk*ř. Když jsem dovedl Naty do řiditelny šel jsem na svoje vyučování.

Po škole jsem čekal na Naty ale nebyla nikde. Šel jsem teda zpátky do školy jí najít ale to co jsme uviděl. Naty se bavila s Wessem a smáli se. Je to špatné on je děvkař a akorát jí využije. Měl jsem chuť jít a rozbít mu držku ale poslouchal jsem a když se na konci rozhovoru objali a on odešel šel jsem za Naty.

Já: Co to jako mělo být?
Naty: Co jako?
Já: Nedělej ze mě debila moc dobře jsem vás s Wessem viděl.
Naty: Ty mě šmíruješ?
Já: Ne šel jsem do školy protože jsem na tebe čekal a ty nikde.
Naty: Aha. Promiň 🥺.
Já: Běž do auta.
Naty: Paytone promiň já.......
Já: Mazej do toho auta.

Už jsem fakt křičel a to dost. Ona nehybně stála a koukala se na mě skleněnýma očima.  Chtěl jsem jí obejmout ale někdo mě od ní odstrčil. Byl to Wess. Než jsem se nadál tak držel Naty on a obíjmal jí. Ona je ale oproti jemu hodně malá takže jí vzal do náruče. Už jsem se neudržel a zařval na něj.

Já: Pusť jí a odejdi ty kokote!

Pohled Wesse:

Zařval na mě ať jí okamžitě pustím. Naty se začala trošku bát poznal jsem to na ní. Celkem jsme si spolu sedli a to se známe pár hodin. Už teď jí mám rád. Přitáhl jsem si ji k sobě ještě víc. To už byl Payton tak nasrenej že šel k nám Naty odhodil na skříňky jako doslova a ona začala trošku brečet. Chtěl jsem jít za ní ale on mě chytil za ruku a dal mi pěstí. Já mu to oplatil a začali jsme se rvát. Naty brečela strašně moc. A nakonec na nás zakřičela.

Naty: Nechte toho!

My jsme toho nenechali a ona začala utíkat ze školy. Já běžel ihned za ní a Payton taky.  Běžela přes silnici a nejednou naproti ní prudce  zastavilo auto které by do ní jinak narazilo a z něho vystoupil rozzuřený řidič.

Řidič: Ty krávo vždyť jsem tě málem přejel.
Naty: ......................
Řidič: Kde jsou tvoji rodiče? Co je to za nápady nechávat nezodpovědnou a ubrečenou holku lítat po silnici.

To už jsme tam byli i my a ihned jsme zakročili.

Já: Můžete na ní kurva přestat řvát?!
Řidič: Máte si jí hlídat.
Pay: Taky budeme a mnohem víc než kdy dřív. A teď odjeťte vy magore co řve na ustrašený holky.

Řidič naštvaně odjel a Patyon se chtěl přiblížit k Naty ale ta před ním couvala. Poznal jsem že se ho bojí a on taky tak zastavil já šel směrem k ní a obejmul ji. Byl jsem strašně rád že žije. Když se Naty trošku uklidnila tak jsme jeli k nim. Ona hned vyběhla schody a šla do pokoje. Payton hned spustil ale neřval protože věděl že by se ho Naty začala víc bát.

Pay: Nestýkej se s ní nemluv na ni a prostě..........nebuď.
Já: Pokud sis nevšiml tak se bojí víc tebe než mě a to tebe zná o něco dýl.
Pay: Ne mě se prostě nemůže bát jsem její bratr.
Já: NEVLASTÍ. Zřejmě se tě bojí obzvlášt když na ní řveš a házíš s ní jako s panenkou.

V tu chvíli se v něm něco pohnulo on odešel a já věděl že nejde k sobě ale k Naty. Taky tam byl.

Pohled paytona:

Šel jsem za Naty protože ten debil má v něčem pravdu. Zaklepal jsem ale  nic se neozvalo. To už tam byl i Wess. Já vešel do jejího pokoje seděla na posteli. Sednul jsem si k ní přitáhnul jí k sobě do objetí a omluvil se jí. Nic neřekla jen mě objala nazpátek. Já jsem prostě člověk který všechno řeší pěstma ale takhle to být nemělo. Prostě jsem se o ní bál.

Wess: Tak já půjdu. Ahoj.
Naty: Ahoj.
Já: Čau.
Wess: Čau.

Když Wess odešel tak jsem si Naty přitáhl znovu do objetí.

Já: Ještě jednou promiň.
Naty: Paytone to je v pohodě.
Já: Ne není ublížil jsem ti a křičel na tebe.
Naty: To nevadí. Jsi super brácha mám tě ráda.
Já: Taky tě mám rád.

Najednou si někdo odkašlal byl to táta.

Mik: Můžete mi vysvětlit co tu provádíte a proč jsem musel Sofi vyzvedávat ve škole když jsme byli domluveni že ji vyzvednete vy?
Já: ..Nó........
Mik: Nó co?
Naty: Zapoměli jsme na to promiň.
Mik: Ať už se to nikdy neopakuje.

Když táta odešel mě spadl obrovský kámen ze srdce rozloučil jsem se s Naty a šel k sobě. V pokoji jsem si udělal seznam jak být skvělej brácha.

Jak být skvělej brácha:
Být hodnej
Starat se o ní ale né moc
Bát se o ní ale né moc
Povídat si s ní kdykoliv můžu
Mít ji rád
Respektovat ji
Pomáhat jí
Zjistit jestli nemáme společný zájmy
Mít na ni čas kdykoliv

Tohle se mi povedlo budu se podle toho řídit a budu nejúžasnější bratr na světě ikdyž nevlastní.