Oneshots /POZASTAVENO/

Známí neznámí -KiriBaku-

Už zase se s každým směje a mě si nevšímá. Proč je tak těžký ho vidět šťastného s jinými. Já vím že jsou jen kamarádi ale co když budou chtít něco víc. Chtěl bych aby byl se mnou. Vzal jsem do ruky telefon a z nového čísla mu napsal. Ahojky. Jak se máš? A čekal jsem. Odpověď stále nepřicházela tak jsem zkusil ještě něco. Víš že ti to dnes moc slušelo? A telefon jsem zahodil. Jsem ubožák. Píšu mu to přes nový číslo protože se mu to bojím říct do očí. Fakt nula.

Byl jsem s naší partou v rohu třídy a řešili jsme, kam odpoledne půjdeme a taky, jak donutíme Bakuga, aby šel s námi. Bez něj by to nebylo ono, neužíval bych si to. Nejspíš už vám došlo, že se mi Bakugo líbí...ano, je to tak. Ale vím, že bych u někoho, jako je on, nikdy nemohl mít šanci, je tak úžasný. Z těchto myšlenek mě vyrušil pohlavek. „Vnímej nás Kiri" řekla Mína a pokračovala v tom, co říkala předtím. Najednou mi zabrněl v kapse telefon. Hm? Podíval jsem se kdo mi píše, ale bylo tam jen neznámé číslo. Nechtěl jsem ti řešit, ale něco upoutalo mou pozornost. Víš že ti to dnes moc sluší? zněla zpráva. Tohle je divný. Co jsi zač? A co po mně chceš? Odepsal jsem a telefon odložil.

Musel jsem se nad ním usmát. Je roztomilý. Jen škoda že né můj. Někdo komu na tobě záleží. A měl by jsi se zase usmát. Sluší ti to víc. Poslal jsem mu a čekal kdy si toho zas všimne. Chci aby se usmíval, nejlépe na mě, ale i ať se usmívá celkově. Úsměv mu sluší nejvíc. Hlavně když mu jsou u toho vidět i ty jeho jehličky. Takový malý rozkošný žraloček. Tiše jsem se nad svou myšlenkou uchecht do ruky. Jen škoda že není můj. Snažil bych se být pro něj ten nejlepší přítel. Každý den bych mu nosil růži...

Po nějaké době jsem zaregistroval, že mi od toho neznámého, či neznámé, přišli další zprávy. Tentokrát ještě děsivější a podivnější. Musí mě teď vidět, jiné vysvětlení není. Rozhlédl jsem se okolo sebe, ale nikdo mi nepřišel podezřelý. Bakugo vypadal zamýšleně, ale zdálo se mi, že se usmívá, třeba myslí na mě...ne, to určitě ne, pomyslel jsem si a potřásl hlavou. Rozhodl jsem se tomu cizinci odepsat. Tak asi děkuju? Ty jsi kluk nebo holka? A jsi z mojí třídy? Zeptal jsem se ještě, ale měl jsem podezření, že na poslední otázku neodpoví.

Zkontroloval jsem jestli se nedívá. Bavil se a smál s kamarády. Ani jediný pohled na mě. Jako docela mě to mrzí. Chtěl bych být důvod toho jeho úsměvu. Ale aspoň ho už nezapomněl. Jsem kluk. Snad ti to nevadí. Napsal jsem mu. Netuším jestli mu nevadí gayové a tak... Neděkuj. Jsem rád že jsi se zas usmál. Moc ti to sluší. Rád bych tě když takhle vypadáš políbil. Napsal jsem a hned si nadával do všech volů. Teď už neodepiše. Nemá mě určitě rád už teď a teď mě bude nenávidět i v mobilu. Jsem kokot. Položil jsem si hlavu na lavici a vypnul telefon.

Ta osoba mi znovu napsala. Takže kluk.... Nevadí, proč by mělo? Počkat, p-políbil?! Cítil jsem, jak se červenám. Políbil? Jak to myslíš? Odepsal jsem mu rychle a telefon si dal zpátky do kapsy. Rozhlédl jsem se po třídě a všiml si Bakuga, jak leží na lavici. Vypadal smutně... Co se mu asi stalo? Chtěl jsem za ním jít, ale rozmyslel jsem si to. Stejně by mě poslal pryč, i když....poslední dobou na mě vůbec nekřičí. I tak jsem k němu radši nešel, ale napsal jsem mu, jestli je v pohodě a jestli půjde, aspoň jednou, se svou partou ven.

Když mi pípl mobil tak jsem se lekl. Po chvíli mi došlo ce se děje a podíval se na display. Jé Kiri. Ven s váma fakt nepůjdu. Dost na to že mi otravujete život ve třídě. Napsal jsem a poslal mu to. Vlastně bych s ním šel ven rád ale pochybuju ze mě tam chce. Nejspíš to napsal jen kvůli zbytku. Znovu jsem zaklapl mobil a lehl si na lavici.

Když jsem si přečetl Bakugovu odpověď, posmutněl jsem. Proč s námi nechce jít ven? Ten jeho důvod jsem mu nevěřil, určitě lže. Ale pak mě něco napadlo. Šel jsem k Serovi a svůj nápad mu pošeptal. On se jen kulišácky ušklíbl a přikývl. Bakugo nás asi zabije, ale bude to stát za to. Sero i já jsme se začali mému nápadu smát. Když jsem se otočil na Bakuga, podezřívavě se na nás díval a mračil se. Nebudu vám lhát, mě na něm přijde tenhle výraz roztomilý.