love from train [l.s.] (CZ) ✔︎

Chapter XI

Úterý 2.11.2021

Poslední den, poslední kapitola tohoto příběhu.

Asi byste rádi věděli proč, nuže dobrá, já vám to povím, i když se mi to neříká/nepíše snadno. Ani nevím proč mě to tak bere.

Začalo to normální konverzací, zvedl mi náladu a pak jsem udělal píčovinu, svěřil jsem se mu, co se mi stalo 1.11.2021. Největší chyba mého života.

Svěřil jsem se mu s tím, že jsem měl chuť vzít žiletku a ukončit to.

No a prostě to dopadlo takhle.

ON:Tak co už ses podřezala zatím co si píšem Nebo s to nechala na jindy?

JÁ:Takže tohle si tě o mě myslíš? Super.

 ON:Celou dobu to prodáváš že se jdeš podřezat tak se ptám jestli to není Iživá reklama.

JÁ:Super. Možná je fakt občas lepší se nesvěřovat.

ON: A to říkáš proč?

JÁ:Lidi ti řeknou, že by jsi se měl svěřovat, tak se svěríš, ale lidi tě pak odsoudí a myslí si o tobě, že jsi jen člověk, co do sebe řeže a potřebuje na psychiatrii *zkurvenej Psychopath.

 ON:Já neříkám že potřebuješ na psychiatrii spíš něco jako kamaráda který ti bude dělat oporu v nouzi místo tvý žiletky.

 JÁ: A možná, že bych vážně potřebovala na psychiatrii, možná by mi tam bylo líp, aspoň bych byla izolovaná od lidí.

JÁ: A možná byla chyba se ti svěřit.

ON: V čem ti vidět že to být chyba?

JÁ: Já nevím kdo si o mě myslí, že jsem jen zkurvenej psychopat, co se každou chvíli podřeže.

ON: A kdy jsem to napsal ?

JÁ: Vyznělo to tak.

ON: Z jaké části?

JÁ:Z jaké?

OBRÁZEK SCREENU CHATU

 Tak co už ses podřezala zatím co si píšem . Nebo s to nechala na jindy?

Takže tohle si tě o mě myslíš? Super

ON: Tak promiň Jestli to vyznělo pro tebe takhle

NO A TAKHLE TO SKONČILO......

~~~~

PARDON, ŽE TO PPÍŠU AŽ TEĎ