love from train [l.s.] (CZ) ✔︎

Chapter IV.

Čtvrtek. 16.9.2021

" Může mi někdo vysvětlil kterej kokot nám dal dvouhodinovku tělocviku hned po obědě?" Zavrčel jsem, když jsem se podíval na náš dnešní rozvrh.

"To by mě taky zajímalo" ozvala se Domča.

~~

" Proč vždycky máme před tělákem něco sladkého?" zeptala se Domča.

"Nevím. To se musíš zeptat jinde" zasmál jsem se. Já měl těstoviny se sýrovou omáčkou.

~~

Vzal jsem si své jídlo a šel si sednout ke stolu, kde seděla Domča a další dvě moje spolužačky.

To by bylo v pohodě, jenže hned stůl za tím naším seděl týpek z vlaku, Harry, jak jsem se dozvěděl v pondělí díky jeho kámošům.

Chodí do třeťáku jak jsem zjistil včera.

Domča kývla k němu hlavou a já jen tiše odvětil 'já vím' a sedl si.

" Uděláš to, je ti to jasný" zamumlala.

" Joo" kývl jsem.

~~

Snědl jsem půlku svého jídla a odnesl to. Přede mnou stála Domča. Počkala na mě a spolu jsme se blížili k týpkovi. Shit.

Vyndal jsem papírek, co byl za krytem mobilu a několikrát se nadechl.

Byli jsme u něho a já zanikařil. Uvnitř mě se ve vše třáslo a to i moje ruce.

Nedám to.

Rychle jsem kolem něho zmizel a rychlým tempem s taškou na zádech utekl z jídelny. (Ano vím jsem blbá)

" Proč jsi mu to nedal?" zeptala se.

"Bál jsem se. Se koukni jak se mi třesou ruce" poukázal jsem na fakt, když mi stále nešel strčit klíček do zámku od skříňky, kterou jsem potřeboval odemknout, abych si vzal tělocvik.

~~

"Tak dáme si dvě kolečka na rozběhání" zavelel učitel.

Jedno kolečko má 400 metrů, tudíž máme každý tělocvik 800 metrů na rozběhání. Trochu moc ne?

~~

" Teď si dáme patnáctistovku" oznámil nám učitel, když jsme všichni doběhli ty dvě kolečka. Dělá si ze mě prdel?

~~

Uběhl jsem to. To jo, ale s trochou problémů.

Bylo mi blbě. V mé hlavě to tepalo. Před očima jsem měl chvílemi zamlženo a celkově jsem si připadal, že za chvíli zkolabuji.

Kurva.

~~

" Pane učiteli? Pustil by jste nás o 20 minut dříve?" zeptala se Domča. Chtěli jsme totiž stihnout dřívější vlak.

" o 20 minut?" zeptal se. Kývli jsme.

"Stačí vám to v 15?"Zeptal se a my znovu kývli.

~~

No šli jsme ještě o pět minut dříve, tudíž v 13:10.

Ke škole nám to trvalo nějakých 7 minut a to jsme šli rychlým tempem.

No jo jenže teď jsme neměli ani jedna kartu, tudíž jsme museli zvonit.

Nikdo nám však neotevíral. Kurva.

Nakonec přišla nějaká paní, která nás pustila.

Rychle jsme naběhli do šatny, kde jsme se převlékli a pádili ke skříňkám.

~~

Rychle jsme vyšli ze školy s tím, že máme nějakých 12 minut. Jenže k nádraží je to něco kolem jednoho kilometru a to věčně do kopce. Shit.

Podíval jsem se na jízdní řád a vydím, že to má 3 minuty spoždění. Yess.

~~

Byli jsme nějakých 300 metrů od nádraží, když jsme viděli jet náš vlak. Shit.

Rychle jsme se rozeběhli s taškami na zádech, abychom to stihli.

~~

Udýchaně jsme se usadili ve vlaku a rychle oddechovali. Bolelo mě břicho, záda i nohy.

~~

Došel jsem domu a okamžitě celý spocený skončil ve vaně.

Taková úleva.

Nikdy už tohle nepodstupuji.

Jednou a stačí.

Pozn. Autorky.: Jo čtvrtek byl vážně super den. Navíc jsem měla krámy, takže taky super a ztratila náušnici. 😂. Ani nevíte jak jsem si přála, aby nebyl čtvrtek, ale pátek.

Uvidíme, co nám přinese další týden. Jako pokud chcete napíšu vám i pátek, ten byl taky celkem zajímavý