Chapter V.

102 21 8
                                    

Pátek 17.9.2021

Dnešní den naštěstí nebyl tak strašný jako ten včerejší, ale taky by se tu něco našlo.

Ráno jsem na vlak došel stěží. Bolely mě nohy, břicho a boty jsem měl rozmočené po včerejším nočním dešti.

Super. Vážně skvělé ráno.

No ve vlaku jsem rozepsal kapitolu u My Chase. Jel ve vagónu s týpkem.

~~

Do školy se mi jako každý den nechtělo, ale uběhlo to celkem rychle, jelikož jsme měli hned první dvě hodiny suplování.

Přišli jsme o němčinu a o fyzice nám bohužel už práci nechala. Převody jednotek. Super.

~~

Poté jsem ještě přežil ekonomiku s ájinou a vydal se na oběd.

Po obědě jsem měl matiku, ta byla v pohodě. Mám matiku rád.

Následovala čeština, kterou učitelka zabalila o pět minut dřív. To bylo taky pozitivní.

~~

Došli jsme na nádraží, kde už čekal náš spolužák.

"No sláva, kde jste?" zeptal se.

" Máme malý nohy" odvětil jsem.

" Mluv za sebe" ozvala se Domča.

Protočil jsem očima

~~

"Budu kanibal" ozval jsem se.

"A to jako proč?" zeptal se Arnošt (spolužák)

" Lidi jsou svině" pokrčil jsem rameny.

" Už se těším až o tom budu psát" zasmál jsem se.

" Cože?" vyjekl.

"No jo. Mám už připravenou knížku" mrkl jsem. ( ano máte se na co těšit 😉)

"Super" zasmál se.

~~

" Si opeču někoho na ohni" zamumlal jsem stále k tématu Kanibalství.

Ohlédl jsem se a všude bylo celkem ticho i přes to, že tu bylo pár lidí.

No kousek ode mne na lavičce seděl týpek. Shit.

A všechno slyšel. Oopss.

Když to tak vezmu, tak na mě i pár lidí koukalo super. Trapasss.

A navíc jsem spatřil i svého vedoucího z tábora. Shit

Už chci domů.

~~

Celou cestu jsem ve vlaku stál jakoby nestačilo, že mě ty nohy bolí už teď.

~~

Ve 4 jsem přišel domů, o půl pátý nasedl na kolo a vyjel na skauta.

O půl sedmý jsem se vrátil a úplně vysílený padl na postel.

V půl desátý jsem padl do postele a psal jako nemluvně.

Ano v pátek jsem šel spát o půl desátý.

love from train [l.s.] (CZ) ✔︎Where stories live. Discover now