Spojení✔️

21.

,,ahoj mami" objala jsem ji, když jsme s Maxem přišli.

Nechala jsem je, aby se taky přivítali a zašla pro Morgan. Ležela v postýlce, na bříšku a něco žvatlala.

Vytáhla jsem telefon a vyfotila ji. Nevěděla jsem jestli mamka ví, že už pase koníčky.

Nic mi o tom nenapsala, takže jsem nejspíš byla první, co to viděla. Konečně.

Konečně jsem u něčeho byla. Dojalo mě to. Chtěla jsem být stoprocentní máma.

Přála jsem si být u všeho. U prvního slova, kroku... nemohla jsem si ji vzít k sobě, ale k mamce jsem se taky nechtěla stěhovat.

Byla na mě pyšná, že jsem se osamostatnila a najednou jsem se měla vrátit zpátky k ní?

Taky jsem si chtěla najít nějakou práci, protože mamka nepracovala a otec určitě už neposílal žádné peníze.

Starala se o mé dítě, musela jsem ji aspoň něco málo přispět.

,,jasně, napiš mi to, když už..." zarazil se Max, když jsem k nim přišla s Morgan v náručí.

Naklonila jsem hlavu na stranu. Co řešili? Bylo to tak tajné, že jsem to nemohla slyšet?

Max si ode mě malou vzal dřív, než jsem se stihla zeptat.

Neptala jsem se jen protože vypadal šťastně. Snažil si to užít jak nejvíc mohl.

Bavila jsem se s mamkou, aby ji měl jen pro sebe, ale přitom myslela na to, kdy by ji zase mohl vidět.

Ani jeden z nás nemohl jezdit takovou dálku. A taky bych žárlila, kdyby ji viděl víc jak já.

,,co Jeremy? Už začal něco řešit?" upoutala moji pozornost mamka.

Věděla o tom co se děje, ale musela vědět úplně všechno? Musela vědět o vyhazovu z domu a o bydlení u nás?

,,jeho rodiče... pít nepřestanou. Chtěl zkusit jim domluvit, ale pohádali se a oni ho vyhodili. Je teď u nás, ale je to mnohem lepší. Aspoň nebude muset platit dům a všechno okolo a tím dřív si bude moct pořídit byt i pro děti" zkusila jsem ji to vysvětlit.

Všechno bylo hrozně zamotané. Aspoň v tom nebyl Jeremy sám. Stála jsem při něm já i mamka.

,,pokud se mu to povede, může jít na soud a vyžádat si dávky. I když budou malé, protože to jsou jeho sourozenci, ale aspoň něco. Mohlo by se mu i povést vysoudit peníze z jeho rodičů" prosím?

Proč mu o něčem takovém neřekla dřív? Proč to říkala mně?

,,pochybuji, že by mu je dali, i kdyby vyhrál. To, co vydělají prochlastají" stiskla jsem sklenici v ruce.

Chybělo málo a asi bych ji rozdrtila, jak jsem byla naštvaná. To kvůli nim měl Jeremy posrané dospívání.

I tak ale vždy držel krok a nic neřekl. Často o nich mluvil i hezky.

Až při posledním setkání s nimi to nevydržel a pustil své emoce ven.

,,pokud by vyhrál, což se určitě povede, a oni by neplatili, tak přijde na řadu exekuce a přikázání léčby" vysvětlila.

Všechno jsem zpracovala a zkusila si to zapamatovat, abych to mohla převyprávět Jeremymu.

,,zastupovala bys ho? Všechno ti to klidně splatím, jen to nechtěj po něm. Už takhle toho má dost a chci, aby měl co nejdřív děti u sebe" udělala jsem psí oči.

Už mi chyběly. Loly smích, Dustinovy přechytračelé řeči, Emilyno nadávání na Lolu a dokonce i nevděčná Jessie.

Ta to z nich nejspíš snášela nejhůř. Byla nejstarší a byla zvyklá chodit s kamarády.

Doufala jsem, že jsou aspoň spolu a nerozdělili je. To by nepřežil ani jeden z nich.

,,nedělej si s tím starosti. Stáčí, když budeš s Morgan, když to budeme řešit. Zbytek nech na mně. Pomůžu mu" stiskla mi ruku.

To, že mám nejlepší mamku jsem věděla už dávno, ale že je až tak skvělá?

,,do prdele" uslyšela jsem zašeptat Maxe, když jsme se chystali jít zpátky k nám.

,,co se děje?" předala jsem mamce Morgan, která už byla nevrlá a ospalá. Chtěla jsem ji ještě uspat, ale Max musel na letiště.

On si vrátil telefon zpátky do kapsy a pohladil malou po vláskách.

Natáhla k němu ruku, ale než ho stačila chytit, tak si položila hlavu na mamky hruď a zavřela oči.

,,zrušili mi let kvůli mlze" konečně mi odpověděl na otázku.

Trochu mě to rozhodilo, ale ani mi to nevadilo. Mohli jsme spolu být o chvíli déle. Bůh ví kdy se zase uvidíme.

,,Jackson dneska bude spát u nějakého kluka, takže můžeš zůstat u něj v pokoji, abys nemusel být na gauči" uculila jsem se na něj.

Trochu mě děsilo, že budeme v bytě sami, bez dozoru Jacksona, nebo dokonce Jeremyho.

Stále mi hlavou vrtalo to, co mi řekl. Je do mě stále zamilovaný?

Rozloučili jsme se s mamkou a šli k nám. Cestou se Max rozplýval nad malou a nad tím, jak je roztomilá.

,,nejsem si úplně jistá, jestli to říkáš protože je to pravda, nebo protože je tvoje" odemkla jsem dveře od domu a pustila ho dál.

Bylo už celkem pozdě, protože jsme se cestou ještě stavili na jídlo.

Chtěla jsem jít spát, abych byla do školy čilá, ale konverzaci s Maxem jsem nedokázala ukončit.

Všechno bylo zase jako dřív, kdy jsme byli jako sourozenci. Byla to příjemná změna.

,,pořád jsem si nezvykl na to, že je to moje dcera. Je to zvláštní" sedl si na opěrku sedačky.

Pokroutila jsem hlavou nad tím, jak z toho byl mimo. Jako malé dítě.

,,co je?" zasmála jsem se, když ke mně zvedl hlavu a prohlížel si mě. Měla jsem snad něco na tváři?

,,Maxi ne, brzdi" odstoupila jsem od něj o několik kroků, když se postavil.

Sklonil se ke mně a vypadalo to jako kdyby mě chtěl políbit. Co to zkoušel?!

Věděl, že jsem s Jeremym. Musel taky i tušit, že jsem do něj doopravdy zamilovaná!

,,já si nemůžu pomoct, Car. Myslel jsem si, že už je to pryč, ale když jsem tě viděl a když jsi mi řekla o Morgan. Stále tě miluju, sakra" zpátky se posadil na opěrku.

Žaludek mi dělal kotrmelce. Už mi nepřišlo tak skvělé, že je to mezi námi dobré. Co mám teď dělat?!