Kotě? Konečně jsem tě zase našel

406 35 8
                                    

S Liamem jsme se nakonec až k samotnému sexu nedostali. Chtěli jsme, ale zpanikařil jsem.. Prostě.. nevím co to do mě vjelo, prostě jsem si v daný moment vzpomněl na všechny svoje negativní zkušenosti a nechtěl si připsat další, hlavně ne s Liamem. Nechci aby si to pak jakýmkoliv způsobem vyčítal nebo se bál udělat něco víc. Prostě.. už takhle to se mnou musí mít těžké a já mu to nechci ještě víc ztěžovat. Znám ho moc dobře na to, abych věděl, že by se mě pak sotva dotknul a to já nechci. Chci aby se mě dotýkal a časem s ním chci pokročit až k sexu. Ale nechci to uspěchat. Vím, že Liam takový není a vážně nechápu, proč se mi někdy v hlavě objeví myšlenka na to, že by mě opustil stejně jako.. no všichni víme kdo. Proč musí všechny moje 'vztahy' skončit katastrofou? Vždyť toho zas tolik nechci ne? Jen nechci, aby se mnou někdo byl jen kvůli sexu. U Liama něco takového nehrozí, doufám... Tedy vím to. Vím, že by se mnou jen kvůli tomu nebyl. Neměl bych na to myslet. Kaito je pryč a Liam po mě sex ani nechce. Jistě, vypadal krapet zklamaně, když jsem z toho vycouval, ale jsem si jistý, že to pochopil a nevyčítá mi to. Zrovna jsem byl na cestě k Liamovi domů, byly jsme domluvení na tom, že vzhledem k tomu, že je u něj jeho bratranec, sejdeme se u mě. Ale nedorazil a já chci vědět proč. Jistě, přijel mu někdo z rodiny, ale to bylo ráno a teď je skoro večer a on mi slíbil, že dnes přespíme u nás. Nechci mu nijak bránit ve stýkání se s rodinou, to vůbec ne, ale stejně sám říkal, že se svým bratrancem moc nevychází a chce dnes spát u mě. Právě proto mě zaráží, že ještě nedorazil a nebere mi telefon. Došel jsem až k domu jeho rodiny a následně zazvonil, načež jsem čekal na to, až mi otevře. Po nějaké době se dveře otevřeli a já okamžitě začal litovat toho, že jsem sem šel. Neotevřel mi totiž můj přítel, ale ten, kterého jsem nechtěl už nikdy vidět. 
,,Kotě? Konečně jsem tě zase našel." řekl s úsměvem poté, co se vzpamatoval ze šoku z našeho znovu shledání a chtěl mě obejmou, ale já okamžitě o několik kroků ustoupil. Co tady do hajzlu dělá on?! ,,Nori co se stalo?" zeptal se mě nechápavě. Tak on se ještě bude ptát?! Jasně jsem mu přece řekl, že ho už nikdy nechci vidět a on se tu z ničeho nic objeví?! Naštěstí mě z dalších nepříjemných otázek zachránil Liam. 
,,Nevšímej si ho, stejně jsme na odchodu." řekl jednoduše a přešel ke mě. Jsem tak rád, že je tady a nenechává mě s tím parchantem samotného. 
,,A proč by s tebou měl někam chodit?" zeptal se krapet naštvaně Kaito. 
,,Spíš mi řekni, proč by měl zůstávat s tebou, potom, co si mu udělal." řekl chladně Liam a ochranářsky mě chytil kolem ramen.  Všiml jsem si, že se Kaito zarazil a uhnul pohledem. Že by se styděl? Nesmysl. 
,,Můžeme už jít?" zeptal jsem se potichu Liama, vážně bych odtud chtěl co nejrychleji zmizet. 


/*/*/*/*/*/*/

Vítám vás u další kapitoly, jak si myslíte, že to bude pokračovat? 

BodyguardKde žijí příběhy. Začni objevovat