[Dokončeno] Diamo Stewii - kniha první

11. kapitola ||Oceanova laborka zázraků||

,,Já... netušila jsem, že máš laboratoř uprostřed pekla." řekla šedovlasá princezna s úžasem v očích a sledovala mramorové vrata, jak se pomalu a s vrzáním otevírají. Chlapec, kterým byl zároveň majitelem a prince jedné z největších království, se usmál a pokynul, aby ho následovala. Spolu s nimi šlo také mládě Dextera Manus Mortis, která nesla název Middy. ,,Předtím jsi mi říkal, že je to rituální budova... To na mně budeš dělat pokusy?!" vykřikla Shadow a od Oceana se vzdálila. On se jen usmál a zavrtěl hlavou. ,,Tady svou krví přivolávám vyhynulá zvířata zpět k životu." zavedl ji mnoha chodbami a místnosti se zvířaty, rostlinami a někdy jenom prázdnými nádobami a sem tam byla i klec. ,,A ví o tom tvůj otec?" zeptala se Shadow a zarazila se. Princ ji rychle chytil za ruce a promluvil vážným, ale tichým hlasem: ,,Ne, nesmí se o tomto dozvědět. Jen slůvko by se o tomto místě k němu dostalo, bylo by po všem. Bůhví, třeba by mě i zabil,"
,,Aha... to jsem nevěděla... promiň," řekla Shadow a sklonila se, aby Middy podrbala po hlavě. ,,V pořádku. O tom jaký mám vztah se svým otcem nic nevíš." řekl a věnoval ji milý úsměv jako omluvy za tak najednou změněný tón hlasu. Určitě spolu moc nevychází... znám to, pomyslela si Shadow a stále drbala Middy za hřebenem. ,,Prakticky se nenávidíme," pokračoval a povzdechl si. Máma měla pravdu, byl to tupec, řekl si Ocean už pro sebe. ,,To by jsi moje matka s tvým otcem rozuměli," zasmála se lehce Shadow a narovnala se. Zaslechla, jak se Ocean uchechtnul. ,,Co ti udělala tvoje matka, že na ni máš takový názor, hm?" zeptal se. ,,Nooo..." Shadow se odmlčela a povzdechla si. ,,Nemá mně moc v lásce co jsem se narodila, nikdy mi neřekla důvod. Ale já věřím, že potom, jak zachráníme Overworld se na mne začne dívat jinak," řekla a v tón hlasu měla plný naivitou a radostí. ,,Oh... to první mne mrzí," Ocean přišel k princezně blíž a opatrně ji objal. Neměl moc fyzický kontakt rád. Ucítil jak ho Shadow také objala. ,,Takové lidi nemám rád," zašeptal ji pravdivě do ucha.

,,No, přemýšlel si někdy o tom svém atentátu na otce? Kdyby jsi s ním skoncoval, byl by z tebe skvělý král," navrhla náhodné téma když spolu s Oceanem seděli ve volné místnosti a sledovali jak se Middy snaží chytit lávové motýly. Atentát na rodiče byl popravdě velice častým problémem dědiců. Aby nemuseli čekat, až král nebo královna zemře, což může trvat hodně dlouho, radši je vysadí z trůnu svou vlastní sílou. Ocean se začal potichu smát a na Shadow se koukl. ,,Ani nevíš kolikrát mně moje sestra musela zastavit... Taky jsem několikrát držel dýku nad jeho hrudí, když pokojně spal," řekl a oddechl si. Shadow to lehce překvapilo. Myslela si, že takový svatoušek jako on by nikdy nedokázal něco nebo někoho zabít. Tělem ji projela vlna strachu a zděšení, ale na venek se tvářila stále normálně. ,,Aha..." vydala ze sebe. Ocean se překlonil a zadíval do stropu s klidnou tváří. ,,Někdy se za tyto myšlenky nenávidím," potom si povzdechl a zpozorněl, když ucítil obavy jeho společnice. ,,Ahhh, promiň. Nechci ti v žádném případě ublížit, tohle všechno vážně směřuje k mému otci-" zvedl ruce jako gesto obrany a zavrtěl hlavou. To Shadow na chvíli uklidnilo. ,,Jenom jsem překvapená. Takový milý hoch a myslí na atentát," poslední větu spíše pronesla šeptem. Sice vypadám nevinně, ale za mnou se skrývá velice temná a nepříjemná minulost, pomyslel si a Middy zpozorněla.
,,Nějaké plány na zabití času?" zeptala se Shadow a malá Manus Mortis ji vyskočila do klína. Popravdě je tak vyhnula otázce, která mohla být: A tvůj atentát? Na toto nechtěla odpovídat... Ocean si něco zamručel a promnul si imaginární vous. ,,Asi počkáme, až ti tupci zeshora odejdou, mezitím můžeme odpočívat a já ti ukážu pár zvířat co jsem přivolal," řekl a za pomocí malého kouzla vytáhl mapu celé laboratoře. ,,Dobře," snažila se zadržet smích, protože ocásek malé potvůrky ji šimral na rukou. Do levé ruky si vzala amulet a vystavila ho proti světlu, které vrhala jediná pochodeň v místnosti. Menší modrá záře znamenala, že je alicorn vzhůru a čeká, až se jeho pán rozhodne co dál. ,,Snad nebude překážet," řekla, zavřela oči a stiskla amulet. Tentokrát i světlo pochodně přesvítila záře z amuletu a naproti Oceana stál úchvatný, majestátní tvor. Ocean jen zavrtěl hlavou. ,,Artturi je vlastně první přirozená generace alicornů. Ty jsem musel vyvolat z mrtvých. A co nevidět to tu bude jako za starých časů, kdy Overworldu, peklu a zbytku světa vládly královny," řekl a usmál se, hladíc alicornovu modrou hřívu s nádechem hromů a blesků. Artturi všem odpověděl radostným zařehtáním a sklonil hlavu k Middy. Ta si chvíli větší zvíře očichávala a potom radostně zakňučela. ,,Takže ty ovládáš něco jako smrt? Ach, taky bych chtěla něco ovládat. Víš, každý výše postavený v našem království má něco s živlem nebo jenom lepší vlastnost. Například Wave, můj bratr má hodně vyvinuté všechny smysly." řekla Shadow celkem sklíčeně a Artturimu hodila nějaké ovoce a Middy dala kus tuhého masa z Nertana. Alicorn to s radostí hroupal a Manus Mortis si na mase pochutnávala a snažila se rozkousat tučné a semtam i kosti. Všechno jídlo našla na stole, které bylo určeno asi jako místo pro krmení zvířat. ,,Jsem si jistý, že to brzy v sobě najdeš," řekl, aby dal do Shadow trochu naděje. ,,Já tak nějak ovládám modrý oheň. Vím, je nebezpečný a v Overworldu zakázaný, ale není to schopnost se kterou bych se narodil." řekl a podíval se na svou pravou ruku, zahalenou v černé rukavici z kůže. ,,Byla mi předána jednou bytostí, když jsem si hrával se sestrou v paláci," dodal s tajemným hlasem, ale potom se usmál a pohladil Artturiho a i Middy po hlavách.

,,Budu se snažit co nejdříve na ni přijít. Ale až zítra. Nějak mne přepadla únava," přiznala Shadow a na tváři ji tančil upřímný úsměv, potom si ale zívla. Ocean jen kývl. ,,Mám tady místo na odpočinek. Klidně si můžeš na chvíli schrupnout." nabídl a princezna jen kývala hlavou. Ocean se uchechtnul. ,,Ale nestojím o žádnou postel pro rozmazlené princezničky! Já si vystačím i s kupou slámy." řekla Shadow a nad tímto se musel Ocean zasmát. Tak prý nic pro princezničky? Začíná se mu líbit, její odvážnost, kuráž a lehký smysl pro humor. Vstal a zavedl Shadow s Middy na rameni a alicorna do máleho, ale útulného pokojíku. Byl v něm gauč s koženou přikrývkou, na levici byl další stoleček, ale s ovocem. Poté nějaké menší křesla a nakonec i koberec s pravé kožešiny Svetlana. ,,Jsi tady vítana, vem si co chceš," řekl Ocean nakonec a obrátil se k místnosti zády. Až se stanu královnou, slušně tě odměním, přiznala si Shadow v hlavě a nad celým pokojíkem žasla.

,,Shadow?" zeptal se Ocean následujícího dne a čekal na společnici, až oběhne poslední výběh se zvířetem. ,,Že ty sis něco vzala?" podzvedl obočí a otočil se na ni. Princezna se zarazila a z vlasů ji vylezlo mládě Nartana, pekelného aligátora. Byl světle červevý a na konci ocásku se mu rýsoval hrot. ,,Ale, vždyť ono je to tak roztomilý!" udělala psí oči. Nertan lehce zapištěl a Ocean si poraženě povzdechl. ,,Dobře, smíš si ho nechat, ale jen dokud neopustíme toto místo. Na povrchu by nepřežil." vysvětlil a Shadow se zablýskly oči radostí. ,,Děkuji!" vykřikla a široce se usmála. ,,Dobře, jinak... spalo se ti dobře?" řekl a Shadow se při zmínce na spánek zatemnilo před očima. ,,Pokud máš na mysli co pět minut padat dolů tak jo... lépe jsem se nemohla vyspat," řekla Shadow s nádechem ironie a pozvedla obočí. ,,Hele! Měla jsi na výběr a ty sis vybrala gauč. Není to moje chyba." dodal na svou obranu a otočil se. ,,Tak jo, dost handrkování. Chtěl bych ti něco ukázat." opřel se o futra dveří a čekal na svou společnici, než k němu dojde. Vyvedl ji ven z jeskyně a objevili malou, nízkou jeskyni. Kampak ji Ocean asi vede?