Assistant / ff Tom Holland

Ty jsi blbec, Hollande.

Po zbytek cesty jsme mlčky seděli a užívali si cestu, teda, jak kdo. Já se dívala z okno a pozorovala auta, která nás míjela. Přemýšlela jsem nad tím, co tom uvedl jako jeho zásadní pravidlo. Nikdy se svou asistentkou nespím, nechodím a ani nic víc. Myslel to vážně? Co když-. Ne na to vůbec nebudu myslet. Budu se soustředit na stáž a úspěšně ji zvládnu bez jakéhokoliv zpestření.

Jsme úspěšně odbaveni a čekáme na svůj let. Na letišti stálo několik fotografů, takže Tom měl na sobě kapuci. Včera mi sdělil, že to nesnáší a já ho naprosto chápu. Celou dobu na něj pokřikovali a ptali se ho na otázky. Neodpovídal a rychle šel do haly. Bylo to zároveň neuvěřitelné a strašné. Harry mě poháněl dopředu a já se snažila jít, co nejrychleji. Blesky od fotoaparátů se nedaly vydržet. Pěkný začátek.

„Já to věděl, že tu budou. Vždycky tu jsou," řekl Harry. „Jak to mohli zase zjistit?" pokračoval dál Harry. Byl naštvaný a já se mu nedivím. „To nikdo neví," řekl Tom. Cítí se bezpečně. Jsme v místnosti, která je jen pro nás šest. Na letišti se k nám ještě přidali dva securiťáci. Sam a Asher hlídají dveře, aby do nich třeba nikdo nevlítl. Cítím se jako slavný člověk. Jsem hlídaná, kdo by to řekl.

„Dáte si někdo kafe?" zeptal se Kaden. „Já bych si dala," přihlásila jsem se. „Já taky," přidal se ke mně Tom. „A jaký si dáš? Tome tebe vím," zeptal se mě Kaden, který už přešlapoval u dveří. „Karamelové latté, děkuji," houkla jsem na něj. Celou dobu jsem byla na telefonu a četla svoji momentálně rozečtenou knížku od Elle Kennedy.

Tom seděl vedle mě a byl taktéž na telefonu. Občas jsem pocítila jeho pohled na mém telefonu.

„Co čteš?" zeptal se.

„Risk," odpověděla jsem. Čtu ji už po několikáté a stále ji nemám dost.

„To vypadá na thriller," řekl a byl si tím, tak jistý, že jsem se rozesmála.

„Těsně vedle...Romantika," uvedla jsem ho v omyl.

Odfrkl si. „To by mě zajímalo, co tě na tom, tak baví," řekl.

„To se nedá popsat, to musíš zažít," vysvětlila jsem mu. Knížky jsou skvělá věc. Dokážu se přenést do příběhu a stát se hlavní hrdinkou, která zažívá ty krásné chvíle a já je zažívám s ní. Je to úžasné.

„Jo, takhle, tak mi čti."

„Tohle? Ne, jsem v půlce, nepochopil bys to, ale někdy možná jo," řekla jsem. Strašně ráda lidem čtu.

Kaden se vrátil společně s našimi kávami. Podal mi moje velké karamelové latté, ta vůně karamelu byla rozhodně cítit přes celou místnost. „Děkuju, co jsem ti dlužná?" zeptala jsem se. „Nic, to je na seznámení," řekl Kaden a já jsem se na něj usmála.

...

Letadlo se vzneslo do oblak a my mířili do Filadelfie, kde nás čeká přestup na letadlo, které nás dostane do Atlanty. Mám sluchátka na uších a poslouchám písničku od The Vamps Just my type. Tom sedí naproti mně. Usnul, Hlavu má položenou na polštáři a spokojeně oddechuje. Harry sedí vedle mě a jí balíček, který si objednal. Kaden pracuje na počítači a zbytek ochranky hlídá a odpočívá zároveň.

Oči se mi pomalu zavírají, ale nechci spát. Čeká nás ještě jeden let, který bych prospat chtěla. Tenhle ne. Je přeci jenom odpoledne a dalším letem letíme v noci.

Z mého přemýšlení mě vyruší Harry.

„Potřebuju ti něco říct," zněl naléhavě.

Vyndala jsem sluchátko z uší a vyslechla ho.