6 || věnce z květin

22 2 3
                                    

Konečně jsem se zakousla do oběda - konverzace se Sanem mě pořádně zmohla.

,,Tak jo, děcka, máte chvilku volno! Hlavně nedělejte bordel!'' zavolal vedoucí a dav lidí se rozběhl na všechny strany. ,,Hm....Kim Sooah! Co je mezi tebou a Sanem?'' hodil mi někdo na hlavu míč. ,,Kolikrát ti mám říkat, že mezi náma nic není, Changmine! Nic takového tady neříkej, nebo Chanheemu řeknu že jsi mu rozbil jeho oblíbený květináč! Věř mi, že to udělám!'' ten šašek konečně ztichl a strachy odešel k jeho kámošům.

Rozhodla jsem se to tady tak trošku prozkoumat, kdybych náhodou potřebovala někam utéct.

Prošla jsem kolem naší pevnosti s tou hnusnou khaki vlajkou a kolem ještě nepoužitého táboráku. Kolem celkem hezké aleje s lavičkama, plážičky a moře, kolem táborové kuchyně. Kolem zamilovanýho studentskýho páru, přes malinkatou říčku. Tyhle chvíle mám nejradši - jen tak chodit, nad ničím nepřemýšlet a užívat si. 

,,Hepčík!'' kýchla jsem si...došla jsem na malou loučku na kraji tábořiště. A konečně jsem byla úplně sama. Nikdo nikde. Sedla jsem si na trávu modlící se aby mě něco neštíplo a vzala jsem do ruky pár kytek. Jak se to sakra dělalo? Už vím!

Ztratila jsem se v myšlenkách - co teď asi dělají naši? Užívají si klidu zatímco já se snažím vymyslet plán jak se zbavit jistého Choi Sana který mi zaplnil celou mysl..Zavraždit ho - v žádném případě, ještě mám celý život před sebou. Přilepit ho k posteli a nechat ho tam dokud tábor neskončí...co by si bez něj Wooyoung počal, koho by pak mohl pomlouvat? Absolutně zapomenout na jeho existenci? Nemožný, už to bylo přesně 240 minut a já mám pořád v hlavě ten moment kdy jeho úsměv patřil jenom mě a nikomu jinýmu...

Co to proboha dělám?!

Podívala jsem se na své ruce, pletoucí už třetí věneček z kytek všude kolem a uvědomila jsem si dvě věci - zaprvé, ztratila jsem pojem o čase a zadruhé, už nemám dostatek kytek na dokončení aniž bych se musela přesunout z mého místečka. Zvedla jsem se z trávy a s nekonečným kýcháním jsem se vydala směrem k táboru s věnci v rukou.

,,Jé, Sooah, co ty tady? Už jsem tě hledal úplně všude, cos dělala?'' 



baby blue love | c.sn |Donde viven las historias. Descúbrelo ahora