baby blue love | c.sn |

4 || vlajka

,,Tak, tři, dva, jedna, vyražte!'' zvolal vedoucí a já si zvlášť udělala zálusk na zmíněný žlutý tým.

Nikdy jsem nebyla zrovna běžec, ale toho Sana musím dostat. Taková drzost se na mě koukat!

Okamžitě jsem se rozběhla ke žlutému týmu s perverzákem v popředí a ,,nenápadně'' jsem na Sana mrkla - myslím, že ví, kdo jsem zač protože na celý tábor zařval ,,Wooyoungu ty hovado!''

Rychle jsem přeběhla směrem k vedlejšímu fialovému týmu abych nevypadala podezřele, ale za jejich pevností jsem se otočila zpátky ke žluté vlajce a vkradla jsem se na dřevěnou stavbu zezadu - to nečekal ani sám karatista a leknutím spadl z věže dolů a pořádně mě vyděsil.

,,Jsem v pohodě, jo!'' zakřičel, ale moc v pohodě nevypadal. 

Ale to nevadí, mám vlajku a můžu v klidu žít dál!

Rozběhla jsem se směrem k naší pevnosti s pořád stojící khaki vlajkou, ale v tu chvíli mě někdo chytil za triko a já uslyšela zvuky trhající se látky. Kurva, už zase? ,,Ježišmarja, promiň!'' vypískl.. Choi fucking San. ,,Ještě jednou mi něco uděláš a narvu ti do ucha fusekli ty malej perverzáku!'' neovládla jsem se a tak trošku jsem toho začala litovat když mi vlajku násilím vythrl z ruky a vedoucí se k nám rozběhl a každého z nás strčil na jinou stranu - já, pořád v záchvatu agresivity jsem slítla na zem a ozvalo se malinký křupnutí - od Sana.

,,Jsi...v pohodě?'' zeptala jsem se vyděšeně - první den a už jsem někoho zabila. Super. Tentokrát ale místo svižné odpovědi jen zavrtěl hlavou a vedoucí řekl věc, kterou jsem čekala ve fanfikci na Justina Biebera ale ne v mým reálným životě. ,,Sooah, odveď ho na recepci.''

Nerozhodně jsem vstala a s nepřítomným výrazem jsem chlapce popadla za ruku a střelila jeden vražedný pohled na smějícího se Sunooa. Se smíchem za zády jsem se konečně koukla na Sana, držícího si namodralou ruku. ,,Fakt promiň, jsem někdy dost agresivní.'' řekla jsem tiše. Začíná to výborně. ,,Tak pojď''