Seděl na lavici u okna v setmělém pokoji svého malého bytu, prstem hladil hebké listy kytky, kterou dostal od Weasleyových, když se sem nastěhoval, a hleděl na ulici. Měl toto místo rád, často zde sedával a sledoval lidi. Ruch venku ho uklidňoval a pomáhal mu, když si potřeboval utřídit myšlenky.
V hlavě si přehrával vzpomínky na dnešní odpoledne. Na to, co cítil, když sledoval ruce svého profesora. Na reakci svého zrádného těla. Nechápal to. Toho muže celý život nenáviděl. Pravda, po válce už jeho nenávist nebyla tak ostrá, stal se z ní spíš zvyk, než že by ji cítil doopravdy.
YOU ARE READING
Ve stínu věštby (HP FF)
FanfictionNěkolik let se Harry Potter snažil přesvědčit sám sebe, že tentokrát se věštba vyřčená na jeho adresu nenaplní, až si jednoho dne konečně připustil, že se jí přece jen bude muset řídit. Ve stínu věštby se pak znovu setkává se svým bývalým profesorem...
