Vše, co ti nabízím, je moje láska k tobě [Ziall]

4. Kapitola

A/N: je tu další; krásných 3368 slov. nevím, co bych k tomu řekla víc. asi už jen; pěkné počtení. =)

--------------------------------------------------------------------

Zayn: 

 „To ne!“ podle Niallovi reakce sem nebyl jedinej, kdo strachy nedejchal kvůli tomu, co se stane pak. Ve dveřích na balkón stal Niallův otec. Srdce mi zděšením poskočilo. Právě mě nachytal, jak tu líbám jeho syna! V týhle situaci by nedokázal bejt v klidu nikdo! A ještě ke všemu s tim, jakej sem udělal první dojem. Nejdřív Nialla shánim, potom z ničeho nic někam zdrhnu a nakonec nás tu najde takhle. Hlavou mi probíhalo spousty přání, abych jen přehnaně reagoval, a aby mě jeho otec s klidem přijal. Realita mě ale po chvíli plnou rychlostí zasáhla! A můžu vám říct, že to vážně bolelo.
„Co si myslíš, že tu děláš?! A doufám, že to není ten, který tě podle Suzie přivezl domů opilého!“ pod jeho ostrým tónem řeči se Niall zachvěl a ještě víc se ke mně přitiskl. Já, abych mu dal najevo, že ho v tom nenechám, sem ho pevněji obejmul a upřeně se díval směrem k jeho otci. Greg říkal, že je přísnej, a co se týče jeho nejmladšího potomka se to dalo čekat, i když to byl kluk. Nemohl sem si pomoct a musel se usmát nad myšlenkou, že sem Niallův první.  První láska. První polibek. První … no všichni víme co. Takže sem tam tu stál, smál se od ucha k uchu na naštvanýho otce svího budoucího kluka a Niall se zatím psychicky připravoval na jedno z nejhorších kázání.
„Vůbec to není tak, jak si myslíš. Já a Zayn jsme jen…“
„ Ani nechtěj vědět, co si o tom myslím, protože by se ti to ani trochu nelíbilo! Jak už dlouho jsi mě obelhával s tím, že nikoho nemáš? Jak daleko už jste si spolu dovolili jít? Dobře víš, jak nesnáším, když přede mnou něco skrýváš. Ale jak na něj tak koukám, chápu to.“ Na chvíli se pozastavil a zle se usmál „ a tvé obavy se vyplnili, protože vztah s někým jako je on ti neschvaluji!“ Niall se mě snažil za sako přitáhnout blíž i když už to nešlo. Z jeho výrazu bylo jasný, že se každou sekundou rozbrečí.
„ Ale tati, tak to vůbec není. Tohle byla naše první pusa. Zayn nic špatného neudělal. My se …“
„ Dost už!“ jeho otec ho znova přerušil. „ Tohle ti neschvaluji. A aby tě nenapadlo za ním chodit, máš domácí vězení až do odvolání!“
„Nemůžeš mi zakázat lásku!“ teď už Niall opravdu brečel. V náručí sem ho pevně sevřel a políbil na čelo. V tu chvíli mi ho ale jeho otec vyrval z rukou a táhl ho pryč. Já tam jen stál. Doslova omráčenej tím, co se stalo.

Niall:

Slzy mi volně stékaly po tváři. Nemohl jsem brečet! Za sebou jsme měli pouze polovinu prodloužené a tak jsem musel vydržet. Bylo to horší, než jsem čekal. Odmítnul Zayna a ani se ho nesnažil poznat. Táhl mě za ruku chodbou. Zastavili jsme se až u mé matky. Pustil mou ruku, otočil se a naštvaně na mě syknul.
„ O tomhle si ještě doma promluvíme.“
protože už byl čas zase začít s tancem, šel jsem beze slova zpět na své místo a nechal za sebou překvapenou matku. Zayn tam ještě nebyl. Snad kvůli tomu neodešel. Hned jak mi ta myšlenka prolétla hlavou, objevil se přede mnou. Chytnul mě za ruce a zadíval se mi do očí. Modlím se, aby to se mnou kvůli mému otci nevzdal. Bál jsem se jen pomyslet na to, že by mi přišel říct, že to takhle nepůjde.
„ Nialle jen ti chci říct, že se tě nehodlám vzdát. Miluju tě. Takže o tebe budu klidně bojovat.“ Usmál se na mě tím nejhřejivějším úsměvem, který jsem kdy viděl a nemohl jsem jinak než ho chtít políbit. Začal jsem se k němu naklánět, ale hned jak si toho všimnul, odtáhl se.
„Myslim, že líbat tě po tom, co se stalo, mi u tvýho táty moc nepomůže.“ Zasmál se a já se přidal.

Cesta domů byla tichá a mnohem delší než obvykle. Hned jak auto zastavilo před vchodem, vystoupil jsem a namířil si to rovnou do svého pokoje. K mojí smůle mě otec zastavil už na schodech.
„Kam si myslíš, že jdeš! Řekl jsem, že si o tom ještě promluvíme a myslel jsem to vážně. Takže se okamžitě vrať!“ okřikl mě, ale já ho nechtěl poslechnout.
„Ne! Nechci o tom mluvit! Miluju ho a on mé city opětuje. Byl jsem šťastnější než kdy jindy. Tedy samozřejmě než jsi tam přišel a vše pokazil!“ zkřížil jsem ruce na prsou a uraženě se podíval na zábradlí vedle mě.
„Koukni se na své a na jeho postavení, je jasné, že tě chce jen zneužít!“ nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem právě slyšel.
„To nemůžeš myslet vážně! Gregu, řekni mu, že se mílí! Vždyť ho znáš!“
„Co bych měl říct, Nialle? Ať řeknu cokoliv, nepomůže to.“  To snad není pravda. Rozbrečel jsem se a rozběhl do svého pokoje. Zabouchl jsem za sebou dveře. Zhroutil jsem se na zem a opřel se o zeď. Bylo to celé špatně. Jak může po něčem tak krásném, jako je vyznání lásky, přijít něco tak hrozného. Nesmím na to myslet. Vstal jsem proto ze země a namířil si to do koupelny. Dal jsem si dlouhou a horkou sprchu. Celou tu dobu jsem přemýšlel. Neměl jsem náladu si zpívat, jak to dělávám ve sprše běžně. Jednoduše jsem tam stál, tekly na mě vodopády horké vody a hlavou mi probíhaly různé myšlenky. Například jestli to byla pravda, ty Zaynovi city, jestli mě vážně nechce jen k něčemu zneužít anebo jestli by nám naše láska vydržela. Utvářel jsem si různé scénáře, ale všechny dopadly špatně. Už tu asi stojím příliš dlouho. Šel jsem tedy ven ze sprchy a zpět do svého pokoje. Pak jsem se převlékl do tepláků a tílka. Lehl jsem si na postel a zase začal brečet. V tom někdo zaklepal na dveře.
„Jděte pryč! Nechci vás ani vidět!“ byla to pravda. Otce protože mi Zayna zakázal a matku s Gregem protože se mě nezastali. Ale dveře se otevřely a stála v nich Suzie.
„Jestli tě poslal ten otrokář, jen ztrácíš čas.“
„Ne pane, váš otec mě neposlal, ale jen jsem vás přišla upozornit na to, že v zahradě byl pan Zayn.“
„Cože?! Co tu dělal? Jak o něm víš?“
„ To je jednoduché pane, hledala jsem na zahradě vaši kočku Jess a byl tam. Řekl mi, že jste mu neodpovídal na telefonáty, a že neví, kde přesně máte pokoj. Tak jsem ho propašovala dovnitř.“ Hned jak to dořekla Zayn vešel dovnitř a rovnou si to namířil ke mně.
„Jestli mě kvůli tomuhle vyhodí, jste za to zodpovědní. Oba dva.“ S úsměvem odešla a nechala mě tam s mou láskou.