Bude hůř

III.

Jo, kdyby tu Scott byl, mohl nám objednat jídlo. Rezignovaně jsem otevřela lednici, vzala si jogurt a vyrazila do Scottova pokoje. Měla jsem v plánu mu oblečení uklidit, abych se alespoň něčím zabavila. Beztak by o to požádal Kiru, kdyby sem přišli.
Všechno jsem rozdělila na svá místa a vzala peníze na večeři dolů. Doufala jsem, že Scott přijde co nejdříve, abychom něco objednali. Jenže ani po hodině se vůbec nic nedělo. Tedy až do doby, než jsem měla telefonát od Kiry.

"Jak je na tom Lydie? Je v pořádku?" vychrlila jsem, když jsem se dostala do nemocnice. Ač jsem musela jít pěšky, starost o Lydii mě donutila si takovou procházku udělat.
"Je na tom o něco líp, ale ještě jede na šití." odpověděla mi recepční a pak poprosila Melissu, aby jí pomohla. V nemocnici jim teď vládl nonstop stav, jelikož zraněných přibývalo a pracovníků tu bylo relativně málo.
Náhle se ozvalo bouchnutí dveří a Scott s Liamem prošli chodbou. Bez rozmýšlení jsem je doběhla. Byli to alespoň nějaké známé tváře v tom neskutečném chaosu.
"Tracy byla pohřbená?" zeptal se Scott Liama a na chvíli se obrátil na mě, aby se ujistil, že je neslyší někdo cizí.
"Jo byla, ale z jámy se vyhrabala. A našli jsme další." pronesl Liam a oba spěchali k zadnímu výtahu.
"A v té byl kdo?"
"Nevím, ale musíme to zjistit." rozhodl Liam.
Jen těžko jsem stačila jejich tempu. Scott mě častoval pohledem, jestli se alespoň trochu držím, ale nikdy nezpomalil. Zatímco oni volili rychlochůzi, já musela přejít do klusu, abych je někde neztratila.

Došli jsme k hloučku, kam se právě vrátila Melissa. Stiles by vyděšený a Kira s Theem se nejspíš necítili dobře. Ani jeden z nich nevypadal nejlépe.
"Je to zlý?" vyhrkl Stiles a přešlapoval z jednoho místa na druhé.
"Mohlo být hůř. Theo, tím škrtidlem jsi jí nejspíš zachránil život." řekla Melissa k Theovi. Podívala jsem se na něj, jen se na Melissu s pokorou usmál. Scott i Liam se rozhlíželi všude kolem, ale neřekli proč. Rozhodně byli pekelně nervózní, ale to se vzhledem k situaci dalo pochopit.
"Lydie půjde za chvíli na sál, bude to trochu trvat, tak tu počkejte. Ještě něco nadpřirozeného, o čem bych měla vědět? Nebo ji máme jen zašít a doufat?"
Bylo fajn, že Melissa věděla o nadpřirozenu. Všechno se pak pro smečku stalo o dost lehčím.
"Byl to ocas." řekla Kira a trochu se přitiskla
a ke Scottovi.
"Tracy ji sekla ocasem, jestli to pomůže." ujasnil Scott a sledoval tetinu reakci. Ona jen přikývla a odešla.
"Nebyla to jen Tracy. Byli tam i další..." Až teď jsem si mohla všimnout, že je tu i Malia. Byla pěkně nervózní a vypadala, jako by právě viděla ducha. Celá otřesená sebou nervózně šila.
"Ty lidi v maskách." dodala a já se podívala na Stilese. Nic neřekl, stejně tak jako ostatní. Jen se všichni rozprchli po nemocnici a čekali, až bude Lydie po operaci.
Jediný, kdo se mnou zůstal, byl Theo. Asi netušil, stejně jako já, za kým jít. Docela mě mrzelo, že mě tu Scott nechal. Čekala jsem, že když zaúkoloval Kiru, aby zavolala, řekne mi k tomu něco víc.
"Bude v pořádku, uvidíš. Nebyl to tak hluboký škrábanec." povzbudil mě Theo a nabídl, že bychom společně mohli ke zdejší kantýně.
"Snad máš pravdu." pronesla jsem nejistě. Taková operace nebyla žádný med, rozhodně mě nenechávala klidnou.
"Neboj, určitě mám." usmál se a když jsme došli k výtahu, zavolal nám ho.
"Jak se to vůbec seběhlo? Proč jí Tracy zranila?" zeptala jsem se, když jsme vjíždeli do třetího patra. Theo počkal, až se dveře otevřou a nechal mě gentlemansky vystoupit jako první.
"Byla ve špatný čas na špatném místě. Když se Tracy otáčela, Lydie byla v ose jejího ocasu. Nemohl jí minout."
"Ale ne..." povzdechla jsem si. Musela to být příšerná rána, jestli se otočila rychleji.
"To nic nemění na tom, že je stabilizovaná. Bude v pořádku, uvidíš. Je v těch nejlepších rukou."
Theo uměl povzbudit. Možná jsem byla dokonce radši, že tu se mnou byl on a ne Scott. Ten nahlížel na věci z trochu méně pozitivního pohledu. Dovolila bych si říct, že ač uměl Scott odpouštět na potkání, byl spíše pesimista.