The Ambition - Hunger Games fanfic

Kapitola 8

Levi

Potom co se oba trochu vzpamatovali z prvotního šoku, opatrně se pokusili o diskuzi. Venku už byla dávno tma, a svítila jim jen lampa nad nimi.

Nyin obličej byl dokonalím příkladem absolutního zmatení. „Moment, moment." blekotala si napůl sama pro sebe. „Ty jsi Levi Selvini? Ale jak je to..."

„Věděl jsem, že se otec znovu oženil a měl další dítě, ale nikdy jsem si nemyslel, že ho náhodně potkám na ulici, zatímco budu shánět žárovku. Říkal o mě otec něco?"

„Radši bych už měla jít." odpověděla rychle Nya a otočila se s úmyslem odejít.

„Takže otec se o mně zmínil." Vydedukoval s pobavením Levi a nasadil svůj typický sarkastický tón. „Jsem si jistý, že o svém synovi vyprávěl jen to nejlepší."

To Nyu evidentně zaujalo a pomalu se obrátila. „Pokud považuješ to, být opilcem a zlodějem majetku za to nejlepší, tak ano. Řekl mi, že kdybych tě snad někdy potkala, mám jít rychle pryč." vysvětlila mu a s tvrdým výrazem čekala, jak se k obviněním postaví. V jejích hnědých očích se však zračila jakási zvědavost.

„Aach, jaký to milující otec. Řekni, připadám ti jako opilec?" zeptal se jí.

Nya se trochu rozmýšlela a nakonec tak trochu souhlasila, že jako opilec nevypadá. „Dobře, a co ten dům. Otec říkal, že si mu ho vyfoukl."

„Ten dům mi po zmizení matky přidělil soud. Jelikož byl už otec tehdy v jiném manželství a dům vlastnila máma, přidělili ho mě. Chtěl mě vydědit. Kdyby se mu to podařilo, byl by ze mě nejen opilec, ale i bezdomovec."

Nya o tom chvíli přemýšlela, a její tvář jakoby zesmutněla. Pak ale řekla. „Proč bych ti měla věřit? Je to jen tvoje tvrzení proti jeho."

„Zeptej se ho na mě pořádně. Nevím, co ti všechno navykládá, ale jsem si jistej, že si bude protiřečit." Řekl Levi pevným přesvědčeným hlasem.

„Jseš si tím dost jistej, koukám."

„Však uvidíme, sestro." řekl, aby trochu zlehčil situaci, ale to slovo mu v ústech znělo tak divně, až začal pochybovat, jestli tohle není nějaký šílený sen.

„Takhle mi neříkej, jinak se budu navždy držet otcovi rady a už se k tobě nikdy nepřiblížím." pohrozila Nya. Chvíli na něj upínala zlostné oči. Levi jí chvíli oplácel vážný pohled, ale najednou se potichu rozesmál. Po chvíli se oba nezastavitelně smáli, kvůli situaci, ve které se oba ocitli.

„Chodím na trh skoro každé ráno." ozval se nakonec Levi, a při tom stále ještě rozdýchával svůj nedávný smích. „Až se přesvědčíš, že nejsem žádný zloděj a že jsou v otcově příběhu díry, zastihneš mě tam."

„Dobře. Ale když usoudím, že si mi teď lhal ty, nebudeš se mi dál pléct do života."

„To zní jako dohoda." připustil nakonec.

Nya se už otáčela k odchodu, když se jí ještě zeptal, jestli mu prodá tu jednu žárovku. Při tom všem na ní málem zapomněl. Vytáhla tedy z tašky jednu, a podala mu ji.

„Kolik to bude?" zeptal se jí a vytahoval peníze.

„Peníze si nech. Řekněme, že teď máš u mě malej dluh." Potom se konečně rozloučili a šli si oba svojí cestou. Levi se vydal zpátky domů a po cestě si nevědomky prohlížel žárovku, jako by se snažil vstřebat celé víc než překvapivé setkání. Stále však nemohl uvěřit tomu, co se stalo.

Někdo si ze mě vážně dělá pr*el, pomyslel si náhle. Nevlastní sestra. 

Čauko... Docela dlouho nebyla nová kapitola. Blíží se konec roku, čili zkoušky, a já jsem poslední týden nedělal nic jinýho, než organickou chemii a fyziku. Dost mě to poznamenalo a neměl jsem čas skoro na nic. ❤