Kapitola 1

22 1 1
                                    

Clove

Seděla v jídelně, a dopřávala si chvíli odpočinku po tvrdém cvičení. Neměla příliš chuť k jídlu, a tak si vzala jen sklenku vody. Jídelna Výcvikové akademie byla v tu dobu skoro prázdná, a tak na chvíli upadla do svých myšlenek. Najednou uslyšela blížící se kroky, a okamžitě znovu zbystřila.

„Tak tady jsi Montesová. Myslíš si, že ti to jen tak projde." ozval se konečně hlas vedle ní.

Jasně že je to on, pomyslela si znuděně. Asi ho naštvalo, že jsem se před trenérem vysmála jeho výkonu při souboji s Catem. Chudák Len má asi zraněnou hrdost. To jí ale moc nezajímalo. Pro ni to byl jen vysoký svalovec, který si toho o sobě moc myslel.

„Co by mi jako mělo projít?" zeptala se ho nakonec nevinně.

Len se okamžitě naježil. „Nikdo jako ty se mi nebude posmívat za zády, rozumíš?"

Clove Monteso už toho začínala mít dost. „Hele svalovče, nechceš si místo těch řečí radši dojít pro pořádnej tác jídla, a porazit mě v jediný věci, ve který si lepší."

Len se po její urážce naježil ještě víc, přestože si Clove myslela, že to víc už nejde. „Pokud jsi dneska tak sebevědomá, proč si nedat pěstní souboj. Uvidíme, jak se budeš usmívat, když ti bude chybět půlka zubů." řekl a pokusil se chytit její ruku.

Clove už byla v tu dobu na nohou a na jeho pohyb rychle zareagovala. Uchopila jeho ruku dřív a pokusila se mu jí zkroutit, rychlím chmatem. Len byl ale dost silný a stačil do ní strčit svým tělem. Clove trochu zavrávorala, ale díky tréninku věděla jak udržet svůj balanc. Tělo jí okamžitě zalil adrenalin. Len na chvíli zaváhal a ona toho využila. Zaútočila ze strany na jeho obličej, a její pěst ho praštila plnou silou. Len se zapotácel a začala mu téct krev z nosu.

V tu chvíli si jejich malé rvačky všiml jeden z trenérů. „Montesová, White! Co má tohle znamenat. Kolikrát mám opakovat, že souboje musejí probíhat pouze ve výcvikové sekci, pod dohledem trenérů." napomenul je naštvaně.

„To tahle mrcha." ozval se zakrvácený Len. Clove už chtěla něco namítnout, ale trenér ještě neskončil.

„Pravidla naší akademie budete buďto respektovat, nebo budete vyloučeni. Montesová, půjdete se mnou podat vysvětlení řediteli. Vaše chování už nehodlám tolerovat."

„Ale..." chtěla se opět bránit, ale přerušil jí nový povědomí hlas.

„Myslím, že se toho zas tolik nestalo, Tudore. Ano, došlo k porušení pravidel, ale ředitel je nyní zaneprázdněn s objednávkou nových zbraní, než aby se zaobíral prostou rvačkou." ozval se středně starý muž s krátkými černými vlasy. Jako obvykle nosil sako a černé rukavice.

První trenér, Tudor, se na nově příchozího nelibě podíval. „Slečna Montesová porušila pravidla a musí být potrestána".

Clove si oddechla. Tudor na ní měl zálusk už dlouho, a bůh ví, co by na ni ještě vymyslel, kdyby se Borell neukázal.

„A potrestána bude. Zrovna tak i pan White. Jakožto jeden z hlavních trenérů, mám snad dost velkou kompetenci na to udělit jim tresty sám, nebo snad nesouhlasíte", odpověděl mladšímu trenérovi Borell, a zahleděl se mu do očí, jako by čekal na další námitky.

Tudor se na Clove naposledy podíval, jako by zvažoval, jestli mu stojí za problémy. Nakonec Borellovi pokývl hlavou a odkráčel.

„Tak tedy, slečno Montesová, půjdete se mnou. Vy si zatím s tím nosem dojdete na ošetřovnu White. Nechci mít z mé nové pracovny řeznictví." řekl Borell a vydal se ke své pracovně. Clove na nic nečekala a vydala se za ním. Po cestě s pobavením přemýšlela o tom, jestli byl Lenův obličej víc rudý vzteky, nebo krví.

Ahoj. V poslední době CZ/SK HG komunita na wattpadu dost skomírá, nemyslíte? Tak sem si řekl, proč se na chvíli nevrátit do starých dobrých časů. Budu moc rád za nějaký ten feedback xd

The Ambition - Hunger Games fanficWhere stories live. Discover now