Zamilovaná do původního

29. Zakletá navždy

„Dostala jsem ho už jak jsem byla malá. Nevím od koho jsem to dostala." vysvětlila jsem ostatním.

Adri s Kolem se na mě nevěřícně koukali a Klaus nedával pozor. Elijah pořád držel můj přívěsek na řetízku a koukal se na něj. Chvilkama mi přišlo že mu oči sjíždí někde jinde a nevěnuje pozornost tomu přívěsku.

„No tak to určitě. Jsem si jistá že to víš." ujišťovala mě Adri.

„Jestli nám to dovolí můžeme se kouknout do její "hlavy" abychom to zjistili. Možná ale uvidíme něco jiného než bychom měli." ušklíbl se Kol.

Koukla jsem se na Adri a přesně jsem věděla co se jí honí hlavou po tom co řekl Kol. Trochu jsem se na ní ušklíbla aby tu myšlenku hned vytěsnila, ale ona se jen výherně usmála a pokračovala v přemýšlení.

„Zkus si vzpomenout." přemýšlela jsem nahlas.

„Co třeba příbuzní, nebo někdo z blízkých." navrhovala Adri.

„Myslím že mi ho dala nějaká starší paní kterou jsem moc neznala." snažila jsem si vzpomenout

Elijah pustil můj přívěsek a šel asi do knihovny. Klaus se vydal někam ven a já jsem zůstala s Adri a Kolem v obýváku.

„Co máte v plánu?" zeptal se Kol.

„Zatím nic." odpověděla jsem mu.

„No nic asi půjdu do svého pokoje trénovat nějaké kouzla. Jestli chceš Kole můžeš být můj pokusný králík." ušklíbla jsem se na něj a potom jsem odešla.

............
o 3 h později

„Pojďte sem!" volal ze zdola Elijah.

Nechala jsem kouzla kouzlama a běžela jsem dolů. Na gauči už byl rozvalený Kol a Adri a nikdo už se tam nevešel. Klaus zabral jedno křeslo a Elijah druhé. Ani jsem si nevšimla kdy Klaus přišel.

„Pusť mě tady." přišla jsem ke gauči a prosila Adri a Kola aby mě tam nechali sednout.

„Tady už je plno." ušklíbl se na mě Kol.

„Proč jsi na mě tak nepříjemný?!" zeptala jsem se ho uraženě.

„Nech mě přemýšlet...... Baví mě to." usmál se a já jsem se k nim otočila zády.

Přišla jsem k Elijahovi a dala jsem mu ruky pryč z jeho klínu.

„Bacha." upozornila jsem ho před tím než jsem si na něj sedla.

„Nezavázím ti?" zeptal se mě s úsměvem.

„Nebylo tady místo, co chceš?" ušklíbla jsem se na něho.

„No tak co si zjistil?" ptala se Adri.

„To kouzlo zrušit nejde. Když už ho jednou máš tak i když ten předmět úplně zničíš, to kouzlo se s tebou bude táhnout napořád. Takže-" Elijah to nestihl doříct, protože mu do toho skočila Adri.

„Takže jo nemůžeš už nikdy odstranit?"

„Ne nemůžeš, ale nech mě to dopovědět. To kouzlo kde zneutralizovat jiným kouzlem, které je opačné." odpověděl Elijah.

„Ještě vědět jak se to kouzlo jmenuje." neodpustila jsem si poznámku nahlas.

„To kouzlo tu je napsané." usmál se na mě Elijah a já jsem se usmála nazpátek.

„Dneska už vám s ničím nepomáhám." ohlásila unaveně Adri.

„Souhlasím s ní." Kol ukázal na Adri a ona protočila oči.

„Co kdyby jsme si zase neco zahráli. Hmm?" navrh Klaus s kulišáckým úsměvem.

Všichni jsme se na něj nevěřícně podívali, protože jsme nikdo nevěřili co právě řekl. Já jsem se usmála a seskočila z Elijaha. Rychlým krokem jsem se vydala pro flašky s alkoholem, abychom už měli něco na večer připravené. Když jsem přišla položila jsem flašky na stůl a dala si ruce v bok.

„To je na večer." usmála jsem se na všechny.

„Tohle všechno? Pět těchto flašek? Jako fakt?" ptal se mě Kol.

„Úplně v klidu." ušklíbla se na něj Adri.

Odešla jsem do kuchyně, abych si udělala něco na oběd, protože už jsem měla hlad a bylo okolo dvanácté.

„Uděláš mi taký?" zeptal se mě Klaus s úšklebkem na tváři, když přišel do kuchyně.

„Vypadá to tak že budu muset udělat všem." usmála jsem se.

„Co budu mít na oběd?" přiběhl Kol a ukradl mi pár nudlí.

„Zapékané těstoviny se zeleninou a jestli to nejíš, tak si udělej něco jiného." ušklíbla jsem se na něj.

...........

Asi po půl hodině co jsem seděla u stolu a koukala jsem se do mobilu, jsem se zvedla a odnesla si talíř po obědě. Odnesla jsem ho do kuchyně a namířila si to do Elijahového pokoje kde jsem se vyvalila na postel.

„Co s tou kletbou hodláš udělat?" promluvil Elijah z křesla.

„Příště mě už prosím neďes." zasmála jsem se. „a upřímně ani nevim. Sice bych se toho chtěla zbavit. Ale nevím jestli to je dobrý nápad, když budu silnější než Klaus."

„Budeš silnější než já, to tě neláká?" usmál se na mě a šel směrem k posteli.

„Už by jsi na mě neměl." usmála jsem se na něj.

Elijah si sedl ke mě na okraj postele a pěkně se na mě podíval. V očích jsem mu viděla kulišácký pohled.

„Co máš v plánu?" zeptala jsem se ho podezíravě.

Nic mi neodpověděl a začal me lechtat.

„Přestaň!" křičela jsem po něm aby toho nechal.

Po chvilce mě nechal tak. Potom jsem se na něj vrhla já. Hodila jsem ho doprostřed postele a začala jsem ho lechtat taky, abych mu to oplatila.

„Pomsta je sladká." ušklíbla jsem se.

„Ale já se nevzdám bez boje." ušklíbl se na mě a přítah si mě blíže.

Pevně mě objal a nechtěl mě pustit. Snažila jsem se od něho odtrhnout, ale byl moc silný. Ležela jsem na něm jako placka a nemohla jsem se skoro hýbat.

„Teď by se mi to hodilo." usmála jsem se na něj a vlepila mu pusu.

Chtěla jsem ho rozptýlit abych mohla zdrhnout, ale nepomohlo to.

„Dobrý pokus." ušklíbl se na mě a potom mě pustil.

I když mě Elijah pustil nechtělo se mi z něj slézt, protože to bylo docela pohodlné na něm ležet.

„Ty ze mě neslezeš? Před chvílí to vypadala jako by jsi chtěla." ušklíbl se Elijah.

„Ne. Nechce se mi." usmála jsem se a potom jsem se z něj skutálela na postel.

..........

večer cca 7h

„Pojďte si zahrát." křičela jsem na celý barák, aby přišli do obýváku.