Zamilovaná do původního

21. Moje krev

...pohled Elijaha...

Anet klidně spala na mém raněni a trochu více se přitulila. Niklause to štvalo, bylo to vidět v jeho očích.

................

Když jsme dojeli do New Orleans, Adri a Kol už byli tady. Nechtěl jsem Anet vzbudit, tak jsem jí vzal do náruče a odnesl jí do jejího nového pokoje. Položil jsem jí na postel a chtěl jsem jí sundat mikinu, ale neměla pod ní triko. Radši jsem jí tu mikinu nechal a přikryl jí peřinou. Kdyby se Niklaus dozvěděl že jsem jí viděl jenom v podprsence asi by to jen tak nenechal. Radši jsem mlčel. Pohled to byl ale pěkný.

Přinesl jsem Anet kufry a šel jsem taky spát.

...pohled Anet...

Ráno jsem se probudila v posteli. Musela jsem po cestě usnout. Štvalo mě to protože se ráda dívám na noční oblohu. Ale co jsem mohla dělat. Kufry jsem měla v pokoji tak jsem si šla dát věci do skříně. Pochopila jsem že tohle je asi teď můj pokoj.

Když jsem měla všechno ve skříni šla jsem do koupelny abych si dala sprchu. Oblékla jsem si Bílé triko s černými kraťasy.

Když jsem vycházela z koupelny zaslechla jsem hlasy. Asi už jsem nebyla jediná vzhůru. Vyšla jsem z pokoje a šla jsem dolů ve snaze najít kuchyni. Naštěstí jsem jí našla a v lednici byla nějaká krev takže jsem si ji nalila do sklenky a vypila jí. Když jsem pila přistihl mě Klaus.

,, Dobré ráno lásko." pozdravil mě Klaus.

„Tobě taky." oplatila jsem mu pozdrav.

Vzal mi z ruky sklenku a nalil si tam zbytek krve ze sáčku a vypil ji. Sklenku mi vrátil do ruky, ušklíbl se a odešel. Já jsem ho naštvaně pozorovala jak si odcházel. Umyla jsem jí a vrátila na místo.

Klause jsem našla v obýváku kde si čte knihu.

,,Co to mělo znamenat? To jak si mi vypil MOJÍ krev." nebyla bych to já kdybych k tomu nic neřekla.

,,Jsi roztomilá když si naštvaná." ušklíbla se a zase zabořil pohled do knihy.

Přišla jsem k němu a zvedla mu hlavu tak aby se díval na mě a ne do té blbé knihy.

,,Haló mluvím s tebou. Odpověz mi." mluvila jsem na něho.

Trochu jsem couvla protože se Klaus postavil. Mezi námi však nebyla nějak velká mezera. Skoro jsme se dotýkali nosy, ale musela jsem se dívat trochu se zakloněnou hlavou, protože byl vyšší jak já. Nic neříkal a jenom se na mě s úsměvem díval. Mě to hrozně štvalo, protože byl v klidu.

...pohled Klause...

Stali jsme tam jen tak a dívali jsme se vzájemně do očí. Na Anet bylo vidět že je naštvaná, protože jsem jí to vypil, ale mě to nevadilo.

,,Jsi roztomilá když se zlobíš." pošeptal jsem jí do ucha a odešel.

Věděl jsem že je naštvaná a že tímhle jsem jí naštval ještě víc, ale nevadilo mi to. Bavilo mě jí provokovat.

..pohled Anet...

Když mi pošeptal do ucha "Jsi roztomilá když se zlobíš." Byla jsem naštvaná ještě víc a on to věděl. Rozhodla jsem se že si z něho vystřelím. Udělám si takovou malou srandičku.

Pomalu jsem se k němu blížila než došel do svého pokoje. Díky magie jsem byla neviditelná a vešla jsem dovnitř. Všiml si že tu je něco v nepořádku a spozornil. Stoupla jsem si přímo před něho a otevřela jsem okno. Když jsem to nejmíň čekal chytili mě za ruku. Musel vědět že tu jsem.

„Trochu se ti to nepovedlo lásko."

„To si se nebál ani trochu?" zeptala jsem se už viditelná.

„Proč bych měl. Jedná čarodějka která ví že jsem tady jsi ty. A navíc nejsem včerejší." ušklíbl se.

„Štveš mě." ušklíbla jsem se na něho na spátek.

Na chvíli jsme se na sebe dívali beze slova a potom spojil naše rty. Chvíli jsme se líbali, ale vyrušil nás Elijah.

„Je tu-" zarazil se když si všiml že se líbáme.

Rychle jsem se odtrhla a čekal až někdo neco řekne.

„Říkal co chce?" zeptal se Klaus Elijaha.

Asi věděla o kom mluví ale já jsem neměla nejmenší tušení. Klaus opustil pokoj a já jsem tam zůstala s Elijahem který stal ve dveřích. Chvíli jsme se na sebe dívali.

„Prvně jsem ho chtěla vylekat." cítila jsem se trochu trapně ale snažila jsem se to nějak schovat.

„Dole je Hayley, ještě se neznáte, jesli by jsi chtěla poznat tak je dole." oznámil Elijah a odešel dolů.

Chvíli jsem přemýšlela jestli tam pudu a usoudila jsem že to bude lepší když jí poznám. Sešla jsem dolů do obýváku kde seděla na gauči.

Slyšela jsem tu o jedeno tlukoucí srdce víc.

,,Ahoj jsem Anet. Ty jseš těhotná?" nečekal jsem na nic a zeptala jsem se jí narovinu.

,,Jsem Hayley. Jsem těhotná jo." podívala se na mě divně až nechápavě.

,, Promiň ale slyším o jeden tlukot srdce navíc." omluvně jsem se na ní usmála.

„V pohodě. Jsi upír?" zeptala se mě.

„Nejen to. Jsem taky čarodějka a vlkodlak."

„Já jsem taky vlkodlak." usmála se na mě Hayley.

Když dořekla poslední slovo objevil se v místnosti Elijah.

„Můžu s tebou mluvit Anet?" zeptal se mě.

Pohledem mi naznačil abych šla za ním. Odešli do Elijahova pokoje.

„Musím ti něco říct." šel hned na věc.