Zamilovaná do původního

24. Poštovní sova

Domů jsem došla ještě veselá, ale když jsme vešli dovnitř můj úsměv mi spadl. Schovala jsem se zase za Elijaha a čekala jsem než někdo začne mluvit. V obýváku stál Klaus s někým. Měl tmavší pleť a tmavé vlasy.

,,Seznamte se tohle je Marcel Gerard. Marceli, to co se schovává za mým bratrem je Anet." Klaus se ujal slova. jak jinak.

,,Pojď nahoru." pošeptal mi Elijah do ucha i když věděl že to Klaus uslyší.

Předběhla jsem Elijaha a šla jako první. Vešla jsem do svého pokoje a posadila jsem se na postel. V obýváku jsem cítila nadpřirozenou sílu. Na Klausovu a Elijahovu jsem si už zvykla a umím ji rozeznat. Přemýšlela jsem jestli je tem Marcel upír nebo vlkodlak, nedej bože čaroděj, ale žádnou magii jsem nevycítila. Bylo to moc staré a silné takže musí být upír.

,,Marcel je upír to už možná víš díky tvé čarodějnické třetině. Akorát že má tohle celé město pod palcem. Ovládá tady každou čarodějku a každého upíra. Má pravidla a když je porušíš potrestá tě." potvrdil mi Elijah že je Marcel upír a dodal ještě pár informací.

Když to dopověděl přišel ke mě blíž a ukázal mi další vzpomínky. Tentokrát s Marcelem.

,,Klaus ho vnímal a možná i ještě teď jako své dítě." dokončil Elijah vzpomínku.

,,Takže si teď bude hrát na kamaráda a pak si tohle město vezme zpátky?"

,,Asi ano, je to Niklaus. Prvně to je kamarád a potom vrah, ale našly se i vyjímky." na konci věty se usmál a chystal se k odchodu.

,,Čekej, ještě něco." zastavila jsem ho těsně před tím než se dotkl kliky.

,,Co?" ušklíbl se.

Došla jsem k němu a vklouzla jsem mezi dveře a Elijaha.

,,Něco mi dlužíš." úšklebek jsem mu oplatila.

Chytla jsem ho za límec saka a přitáhla ho do polibku. Když jsem se odtrhla Elijah se na mě usmál a v očích mu zářilo štěstí. Ušklíbla jsem se na něho. Potom na nic nečekal a hodil mě do postele. Skočil za mnou a začal mě líbat, potom sjel níž na krk a já jsem zakročila. Otočila jsem ho na záda a sedla jsem si na něho.

„Moje řada." ušklíbla jsem se na něho a zakousla jsem se do jeho krku.

Jeho krev bylo něco nepopsatelného. Chutnala jako žádná jiná a to jsem jich měla.

...pohled Elijaha...

Když se mi zakousla do krku musel jsem se usmát. Byla drzá ale sladká a roztomilá. Už se mi zdálo že to je nějak dlouho, tak jsem jí odtrhl. Měla bradu od krve.

„Chutná mi. Nejlepší co jsem kdy měla." ušklíbla se na mě.

„Nevadí ti, že mám zašpiněnou košili od krve?"

„Ne. Není moje." s těmito slovy ze mě slezla.

...pohled Anet...

Když jsem z něho slezla, šla jsem se umýt do koupelny. Ještě jsem si vzala volné triko nad kolena jako pižamo a v koupelně jsem se převlékla. Hodila jsem oblečení do pracího koše, který stal v koupelně.

Přišla jsem k posteli a hledala jsem Elijaha. Nebyl tu.

„Elijahu!" zařvala jsem na celý barák.

Možná to bylo slyšet až ven, protože byla noc. Šla jsem se podívat do jeho pokoje.

„Nebude ti chybět ne?" stálá jsem u dveří a koukala jsem se na něho jak se jí pokouší vyčistit.

„Měla by jsi jít spát." začal s poučováním.

„Vypila jsem hromadu tvojí krve jsem plná energie." klasicky jsem se ušklíbla.

„Tak proč jseš v pižamu?"

„Nemám ponětí."

Otočila jsem se k odchodu a měla namířeno do pokoje. Elijah mě chytil za paži.

„Spíš u mě."

„Proč?!" dívala jsem se na něho nechápavě a naštvaně.

„Musím tě hlídat." ušklíbl se.

Protočila jsem očima a pokračovala v cestě do pokoje. Podíval se ven z pokoje co to dělám a šel za mnou. Když jsem došla do pokoje a chtěla jsem si lehnout do postele, Elijah mě chytil za pas.

„Neprovokuj."

„Neprovokuju." sladce jsem se usmála. Dobře jsem věděla že ho provokuju a bavilo mě to.

„Nevypadá to tak." usmál se na oplátku.

Vzala jsem jemně jeho tvář do svých rukou a políbila ho. Musela jsem na špičky. Je na mě moc vysoký.

„Víš že tě mám ráda?" usmála jasem se na něj.

„Myslím že i něco víc." usmál se.

Přitáhl si mě blíže k sobě až jsme se navzájem dotýkali. Ruce jsem mu omotal kolem krku a dívali jsme se navzájem do očí a někdy nám sjel pohled i na rty. Po chvilce ticha jsme se začali vášnivě líbat. Jedna Elijahova ruka sjela na můj zadek. Druhou rukou mě tiskl k sobě. Má docela velké ruce.

Přerušilo nás až klepání na dveře. Nevšimla jsem si že Elijah zavíral.

„Můžu dál." ozvalo se.

Podle hlasu to byl Kol. Rychle jsme se od sebe odtrhli a "upravili" se.

„Jasně pojď." odpověděla jsem.

„Vzkaz od Klause: Buďte zticha a jděte spát je kolem půlnoci. Takhle to vykvak." zasmál se nám Kol.

„Můj vzkaz: Nerozkazuj mi, mám svou hlavu a navíc jsem tvůj vězeň. Jsem dost silná na to abych tě vysušila a dala do rakve. Díky." celou tu dobu jsem měla ruce v bok a mluvila jsem nahlas. Dobře jsem věděla že nás Klaus poslouchal.

„Nejsem žádná poštovní sova." zamračil se na mě Kol a já jsem se na něho posměšně ušklíbla.

Když Kol odešel a zavřel za sebou dveře, dostal ode mě Elijah ještě jednu pusu a potom jsem si lehla ke mě do postele.

„Jdeš za mnou?" usmála jsem se na Elijaha.

„Zajdu se převléknout a přijdu." úsměv mi oplatil a odešel.

Já jsem se pořádně přikryla peřinou, protože mi byla zima a vzala jsem mobil, že se kouknu na zprávy jestli někdo něco nechtěl.

Po chvilce se Elijah vrátil jen ve volných kraťasech na spaní a lehl si vedle mě. Přitulila jsem se k němu a zavřela jsem oči.

„Dobrou noc zlatíčko."

„Dobrou." líbilo se mi když mi tak řekl. Konečně mě měl někdo rád trochu jinak než jako kámošku.

Elijah mi dal pusu do vlasů a obejmul mě.