Příběh o lásce... [Vijzr]

💙Část 21- Co to do mě vjelo?

Dojel jsem svoje jídlo jako první, takže jsem pak jen pozoroval Vituu, jak dojídá ty svoje. On je cute snad u všeho co dělá.
,,Čím jsem si zasloužil ten roztomilej úsměv? " řekl sladce.
,,Tím, že žiješ" řekl jsem a usmál jsem se ještě víc. Vitaa si dal do pusy poslední kousek a odnesl talíře. Postavil jsem se ze židle a obejmul jsem Vituu. On mě chytl za boky a odtahl se z obětí a daroval mi jemný polibek na rty, chtěl jsem víc, ale Vitaa mě pustil a provokativně odešel do obíváku.
,,Co budeme dneska dělat?" řekl jsem a posadil se vedle Vityy na sedačku.
,,To já nevím" řekl a prohrábl mi vlasy.
,,Půjdeme na výlet? " navrhl jsem.
,,Tak jo, Vem mě na nějakou romantickou procházku" řekl a úšklíbl se. Kulišácky jsem se na něj usmál a chtěl ho políbit, ale on mi zase uhl.
,,Ty nechceš pusu? " koukl jsem s ena něj smutně.
,,Ne" řekl a znělo to celkem vážně. Překvapeně jsem se na něj podíval a on se mi jen díval s vážným výrazem na tváři do očí. Popravdě jsem v tu chvíli ztuhl a měl jsem strach.
Po asi minutě se ale Vituuv vážnej obličej proměnil ve smích a nahl se ke mně pro pusu. Ale já mu ji nedal a řekl jsem si, že mu to oplatím, takže jsem hrál uraženýho a odkráčel do pokoje.
,,Dominooo notak" řekl zoufale a já za sebou zavřel dveře.
Čekal jsem na zaklepání nebo rozražení dveří, ale ani jedno z toho se nedělo. Chvíli jsem počkal a pak jsem vyšel z místnosti sám, protože mi to přišlo divný.
,,Baf" vybafl na mě Vitaa když jsem otevřel dveře a já sem vyskočil tak dva metry vysoko.
Vitaa se začal smát, já se furt snažil hrát uraženýho, ale pak jsem to nevydržel a začal se smát taky.
,,Tohle mi už nikdy nedělej Vitaliy! " zvýšil jsem na něj hlas.
,,Promiň" řekl se smíchem.
,,Neprominu" řekl jsem uraženě.
Vitaa se přiblížil svýma rtama k těm mým a já je tentokrát spojil a začal jsem svými rty pohybovat a Vitaa samozřejmě spolupracoval. Pronikl jsem svým jazykem do jeho úst a on mě kousl do rtu. Začal svojí rukou z mýho pasu sjíždět dolů, ale já mu ji vrátil zase zpátky. Došel mi dech, tak jsem se z polibku odtáhl a můj pohled sjel do Vitoova rozkroku.. Vitaa se na mě úšklíbl, ale já to ignoroval a vrátil se zpátky do polibku. Když mi došel dech tak jsem se zase odtáhl tentokrát Vituuv pohled sjel k mýmu rozkroku. Bylo mi jasný, co tím naznačuje, ale já s ním teď spát nechtěl... Ani nevím proč, ale prostě sem nechtěl.
,,Nepůjdeme na ten výlet? " řekl jsem a Vitaa se na mě překvapeně a trochu zklamaně podíval.
,,Jo jasně" řekl a usmál se na mě.
Zamířil jsem do pokoje a spatřil svůj mobil, kterej zvonil.
,,Kdo volá? " zeptal se Vitaa.
,,Sam" řekl jsem a vzal jsem mu mobil.

Dejzr- Ahoooj
Sam- Čauko, čo robíš?
Dejzr- Ted jsme s Vitou přemýšleli kam půjdeme na výlet
Sam- Čo Praha?
Dejzr- Jakože máme přijet?
Sam- na vykend
Dejzr- To zní super, tak jo! Kouknu v kolik jede dneska vlak a příjedem.
Sam- Hej, budeme sa s Matym těšit
Dejzr-Ahoj
Sam se rozloučil a položil telefon.

,,Změna plánu zlato, jedeme za klukama. " řekl jsem a usmál jsem se na Vituu.
,,Jasnee, to zní super" řekl a úsměv mi oplatil.
Koukl jsem se v kolik nám jede vlak, koupil jsem jízdenky a začali jsme se balit.

Na nádraží :
Nastoupili jsme do kupé, kde jsme byli sami😏
Sedli jsme si vedle sebe a věci hodili na sedačky naproti.
Vlak se po chvíli konečně rozjel a to znamenalo, že kupé máme vážně jen pro sebe. Chytl jsem Vituu za ruku, stiskl mi ruku, ale furt koukal do mobilu. Položil jsem mu ruku na stehno, ale to mu bylo zřejmě jedno, tak jsem ruku posunul až na jeho rozkrok, on mi tu ruku položil do myho klína.
,,Co tam máš tak zajímavýho? " zeptal jsem se trochu naštvaně.
,,Píšu si s kamarádkou" řekl.
,,píšeš si s kamarádkou? " zapakoval jsem jeho slova.
,,Jo" přikývl.
,,Že je ta kamarádka zajímavější než ja" řekl jsem a odešel pryč z kupé, jako by si toho ani nevšiml... Sedl jsem si do takové té místnosti kde se nastupuje do vlaku na zem.

Vituuv pohled:
Vitaliy víš že ti Dominik právě odešel z kupé se slovy, že je ta kamarádka zajímavější než on???!
Došlo mi po chvíli a odhodil jsem mobil rozběhl se k zachodům. Naštěstí jsem tam Domču našel.
,,Promiň" řekl jsem.
,,Jdi pryč, píšu si s kamarádem" řekl ironicky, ale já sem i tak odešel.
Sedl jsem si do kupé a nějakým záhadným způsobem usl.

Dominikův pohled:
On fakt odešel? To mi bylo mrtě líto, ale i tak jsem se zvedl a šel zpátky do kupé, protože mi tu byla zima.
Spatřil jsem Vituu jak spí, jak mohl za tak krátkou dobu usnout?
Vzal jsem jeho mobil, abych se podíval na tu jeho kamaradku.
Otevřel jsem ten chat a spatřil tam miliony srdíček, ale pak jsem spatřil zprávu která mě dost zarazila a začalo mi být líto, že jsem se urazil. Ona se bude vdávat! Sjel sem pohledem na spícího Vituu a usmál jsem se.
Políbil jsem ho na čelo a šel koukat na yt.
Po hodině se Vitaa konečně probudil.
,,Promiň" řekl jsem.
,,n-" chtěl něco říct, ale já ho umlčel polibkem.
,,Miluju tě" zašeptal mi do ucha a jemně mě kousl.
Zanedlouho jsme konečně přijeli do Prahy. Napsal jsem Samovi a šli jsme k nim domů.
Zazvonil jsem a ve dveřích jsem spatřil Sama s Matym. Přivítali jsme se a kluci nám přidělili pokoj pro hosty.
Zahráli jsme si Minecraft, povídali jsme si no a pak byl najednou večer.
,,Mám hlad" řekl jsem.
,,Zajdu do pizzerky" řekl Maty.
,,Jdu s tebou" řekl Vitaa.
,,Já Teda nikam nejdu" zasmál jsem se.
,,Tiez ne" přidal se ke mně Sam.
Takže se Vitaa a Maty vydali pro pizzu a my jsme se Samém zůstali sami doma, což byla nejspíš chyba...
,,Tak ako to mezi vámi je? " zeptal se Sam.
,,Jsme spolu" řekl jsem.
Sam se na mě usmál a já nevím, co to do mě vjelo, ale do 2sekund sem se mu přistál na rty, nespoluoracoval ale nebránil se. Po pár sekundách jsem se odtáhl.
,,Čo to robíš? " řekl zařažene Sam.
,,Nevím" řekl jsem a zpátky jsem se mi přišlál na rty a on tentokrát spolupracoval. V rozkroku se mi vytvořil malý problém, ale tentokrát jsem měl chuť, aby mě ho Sam zbavil.
Sjel jsem pohledem na svůj rozkrok a pak na Sama.
,,Dominiku?!" podíval se na mě Sam.
,,Chci tě" řekl jsem.
,,I já tebe, ale Čo Vitaa? " odvětil mi.
Vlepil jsem si silnou facku.
,,Panebože promiň... Já nevím co to do me vjelo!" řekl jsem a do očí se mi nahnali slzy.
,,Málem já" řekl Sam tiše a zasmál se.
Pousmál jsem se taky.
,,Zapomene na to?" řekl jsem nervózně.
,,Jasne" řekl Sam a usmál se na mě.

1170slov omg

Pokračování příště...

Ahoooj, tak jo momentálně si nejspíš dočetl/a tuhle kapitolu... Tvoje pocity? Nepotřebuješ odbornou pomoc? 🤣 Tu potřebuju spíš já ehm... Děkuji za všechnu podporu! :3 budu rád za hvězdičku a komentář. Mějte se pěkně a všem co jdou zítra do školy přeji ať tam nechcipnou 🤣
Zatím pa.
S láskou Domino .
(to je cringe)