Příběh o lásce... [Vijzr]

💙Část 4.- ,,Vitoo ja.. tě miluju"

,,Miluju tě Domi!" Řekl Vitaa vášnivě a políbil mě.
,,Taky tě moc miluju" vtrhl jsem se mu do náruče a pevně jsem ho objal. Jen jsme vedle sebe leželi v posteli a drželi se za ruce. Vitaa mě najednou políbil.
,,Vážně mě miluješ?" Zeptal jsem se té nejvíc cute osubky na světě.
*vyzvaneci ton*
,,Kurva!" Zařval jsem když jsem zjistil, že to byl jen sen. Začal jsem pěstí mlátit do zdi a při tom mi tekly slzy. Měl jsem vztek, ale taky jsem byl moc smutnej a taky sem měl trochu strach... Začal mi zas zvonit mobil.
,,Do pici kdo po mně co chce!!" Rozběhl jsem se k mobilu a když jsem uviděl, že je to Vitaa, tak se mi zastavilo srdce. Zhroutil jsem se k zemi a najednou se cítil jako nikdo... Ztlumil jsem si zvonění a mobil zavřel do skříně...
Lehl jsem si na postel a prostě čuměl do stropu a brečel, někdy i křičel celý dny. Nechápal jsem co to se mnou je...
Notak Dominiku! Na světě je plno jiných kkluku!
,,Do p*či já na to můžu sr*t. Já miluju jeho, on je pro mě jedinej jasný????!"

Otevřel jsem oči a nechápal jsem, kde sem. Po chvilce mi došlo, že jsem v nemocnici.
,,Jeee už je vzhůru " Slyšel jsem někoho říkat. Do místnosti vešla zdravotní sestra.
,,Ahoj Dominiku, mám na tebe pár otázek, mohl by jsi mi na ně prosím odpovědět?" Zeptala se mile a já jen kývl na souhlas.
,,Takže co si jako posledního pamatuješ?"
,,No vzpomínám si, že jsem bouchl silně do zdi... No a pak byla tma."
Řekl jsem z myšlenek.
,,Dobře, takže máš zlomené zápěstí a malý otřes mozku, pravděpodobně to byla, tak silná rana že tě odrazila a hlavou jsi spadl na svou skříň " Řekla sestřička.
Kretene!!! Kokote!!! Co jsi to udělal????
V myšlenkách jsem si ještě nadával a pak samozřejmě myslel ZASE na Vituu no a pak jsem nějak usl.

Ucítil jsem něčí ruku na tváři, mírně jsem pootevřel oči a najednou se mi snad zastavil dech.
,,Ahoj Domi" řekl Vitaa a usmál se na mě.
,,Byl bych rád kdyby jsi odešel." Řekl jsem tiše. On se na mě nechápavě podíval.
,,Prostě odejdi!!!" Zařval jsem.
,,Odejdu až mi rekneš proč mám odejit" řekl posmutněle.
,,K*rva prostě odejdi!!!!" Zařval jsem z plných plic. Vitaa se najednou zvedl a šel.
,,Jak si přeješ " řekl trochu naštvaně a sklesle..

Chtěl jsem jen spát, nic víc. Zamouřil jsem oči a když jsem se probudil, tak mi sestřička oznámila, že jsem spal 3 dny a taky to že můžu jít domů...
Dala mi mojí ruku v sádře do šátku a já mohl jít. Nasedl jsem do auta a pustil si hudbu do uších.
,,Tohle ale není cesta domů!" Řekl jsem rodičům. Oni najednou sjeli k takovýmu baráku . Nechápala sem co tu děláme.
,,Vystup si" řekl táta. Tak jsem vylezl z auta a máma šla za mnou, položila mi ruce na ramena...
,,Broučku... Všimli jsme si, že to v poslední době nemáš moc lehký a taky jsi doma furt sám.. No tak že ti pořídíme kamaráda." Vrhl jsem na ni nechápavý pohled. Ona mě chytla za ruku a vedla do zahrady.
Uviděl jsem stěňátka... Porozhlídl jsem se a najednou mi jeden z pejsků padl do oka, Byl takovej malej trouba. Hned jsem si ho zamiloval a on zase mě, byla to láska na první pohled...
No a od tý doby jsem na to nebyl sám... Alex byl najednou moje nerozlučná zvířecí dvojka.

Pokračování přístě...

Ahoj, dokopal jsem se k tomu napsat další část, je to trochu drama co?😂 Doufám, že se i tahle část aspoň trochu líbí ❤
Uvidíme se u další části jako vždy😂❤