f o u r

295 20 17
                                    

13. ledna 1985

jen jsem si hleděl svýho, když v tom, do mikovy skříňky vedle mě narazila jane svými zády. mike jí držel v náručí a vášnivě se líbali. fuj. tak tohle jsem vidět fakt nemusel. přišla ke mě max. asi viděla jak se tvářím a pověsila si ruku kolem mého ramena. "jich si nevšímej." zašeptala a usmála se. taky jsem se usmál, zavřel skříňku a s max odešel do třídy.

celý den sněžilo. nemám sníh poslední dobou zrovna v oblibě. už chci jaro a teplo. chci se koupat v bazénu a nenosit rukavice. max se mi dneska věnovala víc než normálně, což od ní bylo dost hezký. jsem rád že se tu mám s kým bavit, když je mike zaneprázdněný svojí holkou. v podstatě se pořád jenom líbají. fuj.

——

20. června 1985

max byla u mě poprvé na návštěvě. přestože se známe už dlouho, nikdy nebyla u mě doma. a proč taky? však tu není nic zajímavého. "tak to je můj pokoj." prohlásil jsem. max si ho prohlédla. můj pokoj není zrovna něco interesting. obyčejná postel, skříň, psací stůl a na zdech pár mých výkresů. "to jsi kreslil ty?" zeptala se s úžasem. "jo." odpověděl jsem. potěšilo mě že se jí moje výkresy líbí. "můžu si poslechnout tu tvojí písničku?" zeptala se. chvíli jsem váhal ale pak kývnul a písničku pustil. "ještě než to začne hrát tak ta písnička sedí ke mě skoro slovo od slova" řekl jsem a max, která seděla na mé posteli, kývla. z přehrávače se ozvalo: "i still remember, third of december, me in your sweather, you said it look better on me..." max po prvních tónech spustila. "takže mike ti půjčil svetr 3. prosince?" "jo, zrovna jsem u něj přespával. byla noc a my jsme seděli spolu na střeše a dívali se na hvězdy. půjčil mi ho protože mi byla zima...tu noc jsem si myslel že bych pro něj mohl být něco víc...dokud nepřišla ona." "to je mi líto..." řekla. "nemusí." dodal jsem. nechtěl jsem, aby mě litovala...je to k ničemu. "vidím tě v podstatě vždycky smutnýho pojď." seděl jsem na zemi. zvedla se z mojí postele a vzala mě za ruce. zvedl jsem se a ona došla k přehrávači. vytáhla nějakou kazetu s písničkou, které byly v krabici a pustila ji. jakmile se ozvaly první tóny, hned jsem věděl co pustila. "should i stay-" ozvalo se. "or should i go!" zařvala max a chytila mě za ruce. nebránil jsem se ať chtěla udělat cokoli. vytáhla mě na postel a začala skákat. hned jsem se přidal. "so you got to let me know!" zpívali jsme oba...nebo řvaly. "should i stay or should i go!" bylo to super. už dlouho jsem se takhle nenasmál. max pustila moje ruce, svoje zvedla nad hlavu a skákala. nechala se unášet hudbou. zpívala co nejvíc nahlas mohla. tohle její já neznám. aspoň ne do teď. líbí se mi. je uvolněná a zvedla mi náladu. uvědomil jsem si, že jsem sice skákal ale jen se na ní díval a skoro nezpíval. "one day is fine and next is black" opřel jsem se do toho. když přišla část kde hrála jenom kytara, v rychlosti jsem klekl na kolena a předstíral, že mám v ruce kytaru a hraju na ni. "páni jooo ty jedeš!" vykřikla a dostala záchvat smíchu. vypadá to, že teď i ona poznala mojí živější stránku. spadla na postel. jakmile začal zase zpívat, lehl jsem vedle ní. bylo to úžasný! přišel jsem si naplněný, šťastný! tohle mi fakt chybělo...

hii <3
bavilo mě psát konec téhle kapitoly, protože je tu will šťastný
zase mám tendenci dát dohromady willa a max ale když já už mám vymyšlený konec...
myslíte že by spolu mohli mít románek? nebo je necháme jako besties?
máte šamci rozhodnout
zatím byee ;)

𝗵𝗲𝗮𝘁𝗵𝗲𝗿||𝗯𝘆𝗹𝗲𝗿?✔️Where stories live. Discover now