f i v e

255 17 19
                                    

25. června 1985

dneska mám svátek! někdo zazvonil u dveří. šel jsem otevřít a ve dveřích stála max. "ahoj." řekl jsem. "ahoj!" vyjekla a obejmula mě. "všechno nejlepší k svátku!" nacpala mi do ruky dárkovou tašku - velkou tašku. usmál jsem se. "díky to jsi fakt nemusela-" "musela!" zasmála se. "otevři si to!" byla natěšená víc než já. pozval jsem ji dovnitř a oba jsme si šli sednout do mého pokoje na postel. max měla celou dobu úsměv od ucha k uchu. otevřel jsem tašku a to co jsem tam viděl mě tak zaskočilo, že jsem na to tak dvě minuty tiše čuměl. "max- já- nevím jestli můžu..." max popadl úsměv. "někdy to budeš udělat a tohle ti pomůže." řekla a úsměv se zase objevil. "a-asi jo..." řekl jsem a vytáhl z tašky velikou poskládanou duhovou vlajku. rozložil jsem ji. "můžeš si ji pověsit tady." ukázala na prázdnou stěnu vlevo od mé postele.

o chvíli později vysela vlajka na zdi. max mi s tím pomohla. až teď jsem si všiml, že je max v podstatě stejně vysoká jako já. jsem asi o dva nebo tři cenťáky vyšší ale na tom nesejde. vždycky jsem byl z party nejnižší. štve mě jak se ke mě všichni chovají jako k malému dítěti. obvzlášť máma. chápu že se o mě bojí ale někdy to moc přehání.

"zlatíčko já-" vtrhla mamka do pokoje. "-ou promiň neruším vás příště zaklepu..." přestala mluvit když si všimla duhové vlajky na zdi. "wille-" skoro se rozeběhla ke mně a obejmula mě. takovou reakci jsem nečekal. kdyby tady byl táta tak by pravděpodobně ztrhl vlajku ze zdi a spálil ji. je strašnej homofob. je strašnej rasista. je strašnej. nenávidím ho. opustil nás a teď si žije někde s tou svoji štětkou. nejspíš je lepší, že to udělal. po přemýšlení jsem si uvědomil, že mě máma pořád objímá. odtrhla se ode mě, ruce dala na moje tváře, políbila mě na čelo a pak se usmála. když mi došlo jak se na nás max dívá zrudnul jsem trapností. máma se nepřestala usmívat a odešla s tím, že musí narychlo něco zařídit. chvíli bylo trapný ticho. "takovou reakci jsem nečekal." čuměl jsem do země a nedokázal se pohnout, protože mě to docela dost vykolejilo. "nevím...tvoje máma byla vždycky milá, ani mě to nějak nepřekapilo." dodala. jsem rád, že jí to nevadí a říct to jonathanovi bude chtít trochu odvahy, ale nebude to tak strašný. pochopí to. "musíš si víc vyzdobit pokoj." usmála se max. "eh...jak?" calm down jsem možná gay ale ne pokojová designérka. "jednoduše. pojď!" zatáhla mě za ruku a...

co bude daaal?
dělal jste někdo coming out rodině? já ne. nejsem na to připravená. můžete se pochlubit v komentářích.
omlouvám se pokud se to někoho dotklo a jestli vás opustil rodič nebo člen rodiny je mi to moc líto...nedávno mi umřel děda ale už jsem docela v pohodě.
hope you're doing great!! <3
ilyy

𝗵𝗲𝗮𝘁𝗵𝗲𝗿||𝗯𝘆𝗹𝗲𝗿?✔️Nơi câu chuyện tồn tại. Hãy khám phá bây giờ