Dovol mi tě milovat

15.

Tohle bude jedna z nejšílenějších věcí co kdy udělám. Kdo by to taky kdy udělal?

Už jsem doma a připravuju se, nebo spíš jsem se jenom šla upravit a hlavně si na mobilu najít, kde to je. Po zjištění jsem popadla klíče od auta, mimochodem klíče od auta co mi dal Justin.
Výtahem jsem jela až do podzemí, kde jsou garáže. Používají se v případě, že máte drahé auto a bojíte se o něj a tady vevnitř není možnost, aby vám ho někdo ukrad. Nasedla jsem do auta. Připravila jsem si navigaci a mohla jsem vyjet.

***

Zhluboka se nadechuju. Stojím před budovou, ve které je můj cíl. Zatím vám neporozradim o co jde, ale určitě vám to hned dojde.

Budova je obrovská a prosklená. Vejdu dovnitř a jako prvni přejdu k recepci. Asi.
"přejete si?" zeptala se mě paní za pultem.

"dobrý den. Potřebuju mluvit s panem Bieberem"

"a máte domluvenou schůzku?" podívala se na mě povrchně.

"to ne ale-.."

"tímpádem odejděte" mlaskla. V puse měla celou dobu žvýkačku se kterou mlaskala na celý prostor. Dochází mi nervy.

"podívejte se, já taky nejsem nadšená z vaší přítomnosti, ale já potřebuju Justinovi něco důležitého sdělit! Klidně mu tu zavolejte přes to sluchátko a řekněte mu moje jméno, uvidíte jak tu bude do pár sekund" řekla jsem nepříjemně.

"jméno?" protočila očima.

"Hailey Baldwin" narovnala jsem se.
Ta protivna blbka zvedla sluchátko a opravdu mu zavolala.

"pane Bieber, chtěla by tu s váma mluvit nějaká paní se jménem Hailey Baldwin. Mám ji poslat za váma nebo jí vyhodit?"

ccc. Najednou je milá.

"dobře, vyřídím" položila sluchátka.

"jdi nahoru, posledni patro, nahoře ti řeknou"

"Odkdy si tykáme? budu si mu stěžovat jaká jste na lidi tady. Uvidíme co na to řekne" zašklebila jsem se na ní a svůj směr jsem přesměrovala k výtahu.

S dalšíma pár lidma jsem nastoupila. Všichni postupně vystupovali než jsem ve výtahu zůstala jen já. Zmáčkla jsem tlačítko posledního patra a to bylo 18.

Ruce se mi začaly potit a můj tep se zrychloval. Mám pocit, že mi vyschlo v krku.

Výtah cinknul a dveře se otevřeli. Předemnou se ocitla dlouhá chodba s velkými černými dveřmi na konci. V prostřed chodbi byla na kraji asi další taková recepce tohodle patra nebo co to přesně je.

Kroky se rozléhaly celým prostorem až to bylo znervózňující. Konečně jsem došla až k recepci.

"dobrý den, paní dole u recepce mě poslala sem za panem Bieberem."

"ah ano, můžete vejít, pan Bieber vás očekává" usmála se. Aspoň tahle je příjemná.

Děkovně jsem kývla a vydala jsem se k černým dveřím.

Zaťukala jsem a následně vešla.
Pohled mi spočinul na postavu v obleku čelem k prosklené zdi, takže zády ke mně.

Zavřela jsem dveře a zůstala jsem stát s pohledem na něj.

Pomalu se otočil dokud se naše oči nestřetly.

"myslel jsem, že už se semnou nebudeš chtít vidět" krokama se ke mně blížil.

"ještě aby to šlo. Tohle je naprosto šílený," odmlčela jsem se a sklopila pohled.
"nepotřebuju 365 dní" podivala jsem se znovu na něj.

"proč?" přiblížil se úplně ke mně.

"protože jsem se zamilovala. Miluji tě Justine" nahrnuly se mi slzy do očí.

Nahnul se ke mně a políbil mě. Já si ho za zátylek přitáhla blíž a tím jsem prohloubila polibek.

Justin se ..nevím jakým způsobem.. posadil na židli a já jsem si na něj sedla obkrčmo.

Odtáhli jsme se od sebe a jenom si hleděli do očí.

"miluju tě"

"miluju tě" zopakovala jsem.

Obličej jsem mu zabořila do záhyby krku a už jsem se ho nehodlala pustit. Nikdy.

Ono se to událo hrozně rychleee, ale bude to nakonec kratší příběh. Plánuji do ukoncit u nějaký 25. Kapitoly, ale podle toho co jeste vymyslim a taak.