°•.Monsters Fear too.•°

27

...

Izuku seděl na gauči v obývacím pokoji a sledoval show pro děti, zatímco pil kakao, které pro něj připravila jeho matka.
Před hodinou přišel domů ze školy s dobrou náladou.

Nevěděl, proč byl tak šťastný, ale byl šťastný.
Celkově dal dnes Shinsovi osm polibků.
Shinso o ně vždy žádal a Izuku byl šťastný, že mohl udělat příteli radost.
Shinso se vždy začervenal a měl na tváři ten praštěný úsměv, Izuku si myslel, že jeho výraz je roztomilý.

Možná to byl důvod, proč byl šťastný.
Líbil se mu ten úsměv, který Shinso udělal pokaždé když se jejich rty rozpojily.

Na druhé straně byl Shinso  ve svém pokoji a červenal se jako blázen, když si vzpomněl na všechny sladké polibky, které mu Izuku dal.

Když se jejich rty rozdělily, vždy se usmál.
Shinso ten úsměv zbožňoval.
Miloval, když se jeho růžové rty stočily do úsměvu ... jeho sladký úsměv.

Pro toho bělovlasého chlapce se sladkým úsměvem, zářivýma očima, hebkými vlasy a roztomilým chováním by udělal cokoli.

Ale nepochopil jen to, „jak snadno tomu chlapci propadl“.
Vždy, když někoho miloval, skryl své city a pohřbil je hluboko ve svém srdci.
Ale když se na něj ON jen podívá ..... propadne mu ještě jednou a tisíckrát navíc.

Nemohl se ubránit úsměvu když viděl jeho překvapený obličej, červenal se když se on usmíval, představoval si ho pokaždé, když si olízl rty a stále cítil tu sladkost na jeho rtech, kterou tam on zanechal z těch svých.

Chutnal jako třešně v rozpuštěné čokoládě s marshmellounky, šlehačkou a cukrovou vatou na vrchu.
Byl nesmírně sladký.

Kdyby někdo ochutnal jeho rty, chtěl by poté víc, jako on.
Shinso chtěl znovu ochutnat sladké rty svého kamaráda, ale teď nemohl.

Potřeboval se ovládat, protože by i zabíjel, jen aby získal další polibek.
Věděl však, že bělovlasý chlapec je již jeho a nikoho jiného, takže jen on může ochutnat jeho sladké rty.

Možná to od Shinsa bylo egoistické myslet si, že Izuku je jeho a nikoho jiného.
Nakonec Izuku nikdy neřekl, že je jeho.
Řekl jen, že může mít jeho polibky.

Ale možná ... jednoho dne bude Izuku jeho.
Nemůže říci, co bude v budoucnosti, ale jediné, co mohl říct, bylo, že to pro něj bude jasná budoucnost.

Shinso nikdy neměl jasnou budoucnost nebo život, který žil.
Nikdy neměl dobré přátele ani milence, jedinou věc, kterou měl, byla jeho rodina.

Jeho rodina ho udržovala naživu, protože někdy přemýšlel o ukončení svého zbytečného života.
Jeho otcové Shota Aizawa a Hisashi Yamada ho adoptovali, když byl ještě dítě.

Jeho matka, sestra Aizawi, zemřela při autonehodě a jeho otec s ní.
Když se to stalo, byly mu jen dva měsíce.

Pravdu o svých rodičích zjistil, když mu bylo sedm.
Shinso byl trochu smutný, když zjistil, že jeho matka a otec zemřeli, ale byl rád, že si ho Aizawa a Hisashi nechali.

Miloval je oba a byl vychován Opravdu dobře.
Nikdo by to neřekl, že dva muži mohou vychovávat dítě, ale tento případ ukazuje něco jiného.